Franz Wurm

švýcarská, 1926 - 2010

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Mezi vlnou a zdí - Franz Wurm

Musí velký básník prožít velké trauma, aby se rozepsal? V případě Franze Wurma tomu tak bylo. Jako dítě za války doslova ztratil svou rodnou řeč. A když ji post... detail knihy

Nové komentáře u knih Franz Wurm

Král na střeše / König auf dem Dach

„Wurma můžu, jeho mistrné hraní se slovy a formou, stejně jako jeho dštění pravd mezitím. A k tomuhle vydání je navíc připojena i moc skvělá fotografie - líbí se mi to provedení celkově. Poema 'König auf dem Dach' (Da sind Sie ja!) je z větší části dialogem, který asi nejvíce ze všeho kritizuje stav moderní společnosti (20. stol), ale hojně nakusuje i univerzální otázky a asi je v ní i mnoho narážek (co vám profrčí nad hlavou), ale na autorovo přání k textu záměrně nebyly přidány žádné komentáře. To taky cením. Obzvláště poezie by měla existovat sama o sobě. "...Nežijeme, hrajeme cosi, co jsme viděli volně pobíhat: pokrytečtí z nápodoby, posloucháme drezúru. a ježto jsme si nevšimli, že bychom mohli i jinak, a ježto zrovna tak drmolí všichni ostatní, nazýváme to "žitím" a také to tak chápeme. Kdo nejde s námi... Měj se na pozoru před vlastníma ušima: mají stěny. A má-li poslední slovo nebe, pak je říká tak potichu, že je neslyšíme." Poblíž zaječela siréna. "Cvičení," řekl a pokračoval: "Kdo sází na náhodu, s čím má počítat? Radši zuby cenit než je zatínat; otevřenou pusu rozdávat, jako když chytneš láskou a všechny věci stojí za vzduchem, který je nad hrotem plamene. Pohleď jednou a pak už ne, jak se vlna ukotvuje v moři; jinak tě spolknou splašky a na kámen ti u úst ztvrdne text tvých bublin." (str. 97) str. 87 (Svoboda) str. 123 (Kulka...mince) str. 141 "...vadnou hory, protože. Penězům narostlo pohlaví, to jim nedá pokoje."“... celý text
— JP

---

Rozevřená fuga

„Ve srovnání s jinou sbírkou, kterou jsem pár dní zpět dočetl a jejíž dojmy byly, ač osobité, tak taky mdlé a průměrné, šumějící do prázdna, jakoby slova prostě jen byla dohromady... si člověk hned uvědomí, že existují levely, při čtení Franze Wurma se občas nacházím během soumraku dne, končícícho světla, končícího Slunce (stejně jako u posledního čtení Mezi vlnou a zdí) a tehdy mě baví nejvíc a říkám si jak sakra dobře uměl psát. Cítíte to pod povrchem. Když jsem četl "V MÉM PRAVÉM" (str. 43) o zdánlivě nekonečném proplétání dvou lidských těl, o jejich blízkosti, kontaktu, je to na poměry téhle sbírky jedna z nejdelších, ale pro mě nejpoutavějších básní... pak člověk proplouvá dalšími, ve kterých zase nemá ani šanci pochytit přesně, o co jde, ale i přesto cítíte to mistrovství, to hraní se slovy, jejich tvoření, jejich utínání (díky vazbám na Česko měl navíc Wurm i blízko k překladu a sám taky překládal). "VIDĚL JSEM TĚ odcházet kdyžs přicházela viděl jsem tě přicházet když ses nehýbala: Kdo z nás bude tím druhým nikým." (...) "ONO - vezmeš-li se doslova - ono ticho, jež z tebe vystupuje boso a rozhodně ucho poltí a trhá svým křikem: tomuto tichu prořízneš hlas, než tě zajme jeho záhada, spustíš pak hudbu, necháš se ní pohnout (a přece bys mohl být od slova ke slovu tak těsně u sebe, že by ses přeskočil) a padneš do zad vlastnímu mlčení, na záchranu před běsnícím sluchem."“... celý text
— JP

---

Mezi vlnou a zdí

„Obtížně zařaditelná, ale originální smršť veršů, vět, poezie, kterou bych asi nejpřesněji označil oblíbeným "goofy", taky jsem si občas říkal, že to má rytmus až rappový (WWW Neurobeat, halo?). Franz Wurm vám dává míchanici, která ve vás vyvolává dojem, že pravidla vlastně neexistují (a taková svoboda mě vždy, celou bytostí, hrozně nadchne). Asi bych si nedovolil ho k někomu vyloženě přirovnat (i když mi z nějakého důvodu v hlavě zní Henri Michaux). Jazykově velmi, velmi hravé a o jazyku samotném rovněž, i o překládání, aby taky ne, Wurm sám překládal a žil na spoustě míst (narozený v Praze, ale žil i v Anglii, Švýcarsku, Izraeli, nějakou dobu i zpátky v Československu) obsahem i značně společensko-kritické, určitě ne banální či jednoduché, člověk se musí na ty přechody a transformace textu soustředit a naladit, i když to obsahově mnohdy stejně nepochytí, někdy je potřeba to holt spíš víc slyšet, cítit. "...Dřív ses nesměl odvážit svobodně myslet; teď smíš, ale už se to neumí: lebka vězí ve spodním konci trychtýře a chce myslet už jen na to, co se má chtít: má právo smět, co musí... "“... celý text
— JP

---

Žánry autora

Literatura světová Poezie

Štítky z knih

dvojjazyčná vydání výbor z díla švýcarská literatura poema Cena Josefa Jungmanna

Wurm je 0x v oblíbených.