Geoff Colvin

americká

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Geoff Colvin

Talent nerozhoduje

„Tuhle knihu jsem přečetl dvakrát s odstupem zhruba 10 let. Posledních 18 let se profesionálně pohybuji v oblasti rozvoje potenciálu dospělých i mladých lidí. Pořád ji považuji za skvělou bez ohledu na emocionální komentáře níže. Ona - narozdíl od nich - staví na datech a přináší dostatečné důkazy toho, co vidíme kolem sebe. Talent je ta "špetka", která pomůže, ale tvrdá práce je ta "hromada", která nakonec rozhoduje. Výborně napsané a praktické.“... celý text
— Jihočech427

---

Talent nerozhoduje

„Už ta základní teze je chybná.“ A pokud za úspěchem těch nejlepších není přirozené nadání, bude to nejspíš tvrdá práce.“ Pokud pominu to, že hloupý člověk může dřít, jak chce a úspěch mít nebude, je nutné poznamenat, že existuje i mnoho inteligentních lidí, kteří tvrdě dřou a úspěch nemají. Pokud jde o uvedené příklady, tak například u muzikálního nadání jsem přesvědčen, že například u mě by tvrdá práce nepomohla – hudební sluch prostě nemám. Pokud jde například o investory, mohlo jít o to, že prostě jdou za penězi hlava nehlava – to sice možná z počátku jistou píli vyžaduje, ale rozhodně to neznamená, že pilný člověk bude úspěšný. Také je v této souvislosti zajímavé poznamenat, že například penicilin byl objeven nikoliv díky píli, ale díky tomu, že daný vědec měl v laboratoři nepořádek, ve kterém mu náhodou vyrostla ta správná plíseň – štěstí je téměř stejně nutné jako píle (zde bylo potřeba obojí), a kdyby si daný vědec například pilně uklidil, objev by se nekonal – někdy je lenost důležitější, někdy je nutné být někde pilný a jinde líný. To, co rozhoduje o úspěchu jsou také často podrazy, ostré lokty a být rychlejší než ostatní (což chce buď štěstí, nebo peníze kterými si zajistíte lepší informace). Píle částečně může vést k dobrým výkonům, ale ty jsou je málokdy oceňovány. Pokud díky ní uspěje několik herců, sportovců nebo několik nejlepších, neznamená to, že mohou být úspěšní všichni. V kapitalismu může vždy být úspěšná jen relativně malá část lidí a ti mají velké odměny. Pokud budou všichni dřít více, odměny se tím všem nezvednou – opět bude v mnoha případech platit „vítěz bere vše“. Celkem tedy kniha prosazuje hloupoučkou pohádku a obhajuje ji naprosto nelogicky.“... celý text
— NGC6715

---

Lidé jsou podceňováni

„Kniha obsahuje celkem ucházející popis toho, jak stroje přebírají práci lidem. Různé příběhy jsou zajímavé, ale čeho je moc, toho je příliš – po nějaké době mě to začalo nudit. Když ale autor přejde k řešení problému, je najednou naprosto mimo. „Belinda Parmarová, britská technologická komentátorka, která říká, že chce „změnit korporátní svět, aby se středem veškerého podnikání stala empatie,” cituje zjištění průzkumu, že „číšníci, kteří dokážou lépe projevovat empatii, si vydělávají na spropitném asi o 20 procent víc” a „vymahači dluhů s empatickými dovednostmi dostali zpět dvakrát tolik dluhů” 1) i stroj může vyvolávat emoce a působit empaticky 2) pokud lidé nebudou pracovat ve výrobě, ale jen empaticky, budou skutečně vlastníci kapitálu chtít koupit tolik empatie, aby to uživilo miliardy dalších lidí? 2) Pokud lidé nevydělají peníze, jakákoliv empatie je z nich nedostane, ani za zboží, ani jako splátku dluhu Kromě toho autor ukazuje, jak bude užitečná komunikace. Jak? Ta komunikace i ta empatie je užitečná na oblbnutí lidí, kteří mají peníze nebo na podporu ostatní činnost, například výroby – samostatně se jimi živit nejde. Jeho názory jsou hezké, ale pokud lidé nebudou tvořit konkrétní produkty, tak to prostě fungovat nebude. Dále autor mluví o tom, že musí přežít nejzdatnější. Pokud technici a vědci budou nahrazeni empatickými užvaňenci, nějak v tom na rozdíl od autora nedokážu vidět to, že přežili ti nejlepší. Daná tvrzení se autor ještě pokouší zachránit tím, že někteří lidé vyhodnocující některé věci mohou počítače překonat – což ale na jiném místě popírá tím, že podle něj nelze říct, že počítače něco nedokáží, protože když se něco takového řeklo, počítače to obvykle během několika let dokázali (což opět barvitě ukazuje na mnoha příkladech). Navíc ne každý může patřit k těm, kteří tyto výjimečné služby mohou poskytovat. Kolik lidí je potřeba například na vyhodnocování chování lidí v bitvách? A opravdu ani to nezvládnou počítače za nějakou dobu lépe než lidé? Autor potřebu empatii a komunikaci ukazuje také například na práci týmů. Pokud však počítač nahradí jednotlivce, proč by časem nemohli nahradit i týmy?“... celý text
— NGC6715

---

---

Talent nerozhoduje

„Myslím si, že talent a předurčení jsou podstatné. Nemůžu si pomoct, ale člověk, který do jakéhokoli tématu přimontuje neomarxismus a neziskovky, to má prostě vrozené. To se nedá při sebevětší vůlí naučit, to tam prostě musíte mít. Reaguji na komentář "VladimirTetur".“... celý text
— davidito

---

Talent nerozhoduje

„Kniha, která na talent nabízí střízlivý pohled podpořený výzkumy a důkazy. Toto zjištění pro mě není žádná rána mezi oči, ale mít to černé na bílém v odborné publikaci je přínos. Některé věci jsou v publikaci ale popsány příliš obecně nebo jsou aplikované na byznys, sport a hudbu a je těžké si je přenést na další obory; jednalo se hlavně o část seznamující s promyšleným cvičením, kde bych uvítala více příkladů. Hodně místa také zabírá část věnovaná organizacím. Knihu Talent nerozhoduje k přečtení doporučuji. Beru ji jako potvrzení o smyslu makání na sobě odhození vsugerovaného názoru, že na něco nemám buňky, ale po hlubších praktických informacích nebo popisu učících nástrojů a metodik budu muset pátrat jinde. Určitě stojí za to si i probrat seznam zdrojů na konci knihy.“... celý text
— petaSk

Žánry autora

Literatura naučná Ekonomie a obchod Osobní rozvoj a styl Psychologie a pedagogika

Štítky z knih

IQ, inteligence průmyslová revoluce

Colvin je 0x v oblíbených.
Osobní web autora