• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih Gilles Lipovetsky

Paradoxní štěstí: Esej o hyperkonzumní společnosti

„str. 262 "Upadá víra v to, že budoucnost bude ještě lepší než současnost, a sílí obavy z dneška i zítřka". Tato myšlenka jako by v posledních měsících byla ještě aktuálnější než v době, kdy ji autor napsal.“... celý text
— Žuch34

---

Paradoxní štěstí: Esej o hyperkonzumní společnosti

„Přiznám se, že jsem od této knihy čekal víc. V určitých pasážích mě až nudila, nedokázala mě vtáhnout. Přesto považuji tuto knihu za zajímavé zamyšlení nad dnešním globalizovaných světem, ve kterém většinou až bezohledně konzumujeme tuto planetu. Líbila se mi více druhá část knihy, kde se autor zamýšlí nad člověkem jakožto konzumentem.“... celý text
— Mr.Moldau

---

Věčný přepych

„Zajímavé zamyšlení nad dějinami luxusu a věcmi, kterými se obklopujeme. Kniha se mi velmi dobře četla.“
— Mr.Moldau

---

---

Paradoxní štěstí: Esej o hyperkonzumní společnosti

„Je to kniha, která velmi přesně popisuje některé problémy konzumu. Musím s ní v hodně věcech souhlasit. Konzum je problém, způsobuje narcismus, individualismus, povrchnost, psychické problémy a nedává nám to pravé štěstí. Přesto ale mě nezaujala tak, jak mohla. Text je pomalý, rozvláčný. Neubránil jsem se tomu, abych mnoho pasáží přeskakoval. Nevím přesně co, ale něco té knize prostě chybí. Je mi celkem líto, že jí snížím hodnocení, ale prostě to není ono.“... celý text
— NGC6715

---

Éra prázdnoty: úvahy o současném individualismu

„Ukazka: "S existencionalitou je to stejné jako se školstvím nebo s politikou: čím více se jimi zabýváte a napravujeme je, tím je situace nepřekonatelnější. A tak dnes dramatizujeme stárnutí, tloustnutí, spaní, výchovu dětí, odjezd na dovolenou - všechno nás stresuje a je pro nás problémem" [...] Doby, kdy se osamělostí vyznačovaly poetické a výjimečné duše, jsou tytam, zde samotu stejně netečně prožívají všechny postavy. Neprovází ji žádná revolta, žádná smrtonosná závrať, samota je prostě fakt stejně všední, jako každodenní úkony." [...] "Jsme tedy na konci pouště [...], ale navíc se každý z nás stává aktivním činitelem pouště, kterou dál rozšiřuje a hloubí" [...] "Chceme být sami, stále více sami, a zároveň se nesnášíme, nedokážeme být takto sami se sebou" (s. 74-75) "Nastává nové stadium individualismu: ve chvíli, kdy autoritářský "kapitalismus" ustupuje uvolněnějšímu kapitalismu hédonistickému, nabývá jedinec dosud nevídaného vztahu k sobě a ke svému tělu, k bližnímu, ke světu i k dnešní době" [...] "rozvíjí se čirý individualismus zbavený posledních společenských a morálních hodnot, které ještě přetrvávaly v době, kdy tón udával homo oeconomicus, rodina, revoluce a umění." [...] "Nastal konec člověka homo politicus a přichází éra člověka homo psychologicus, lačnícího po vlastním blahobytu a vyšší životní úrovni. Žít přítomností, jen a jen přítomností, bez ohledu na minulost a budoucnost" (s. 80-81) "Upuštění od velkých názorových systémů jde ruku v ruce s nadměrným zaměřením na vlastní Já: v systémech "s lidskou tváří", jejichž pohonem je rozkoš, blahobyt a změkčování norem, všechno směřuje k podporování čirého individualismu" [...] zbaveného všech masových rámců a snažící se o všeobecné zdůraznění hodnoty člověka" [...] "Zesílený materialismus blahobytných společností paradoxně umožnil vznik kultury soustředěné na rozvoj jedince, a to nikoli jako reakce nebo jako "přídavek trochy duše", nýbrž jako izolaci každému na míru" (s. 84-85) "Narcismus je odpovědí na výzvu podvědomí najít sám sebe: naše Já reaguje tím, že se vrhá do nekonečné práce na svém osvobození,, pozorování, interpretaci." [...] "..všechno, co mohlo fungovat jako odpad (sex, sen, přeřeknutí atd.), bude znovu recyklováno do sledu významů a libidiózní subjektivity. Podvědomí tedy postmoderního člověka vede k tomu, aby neustále rozšiřoval prostor své osobnosti, aby do něj zahrnoval veškerou veteš, čímž se před ním otevírá cesta k narcismu zcela bezbřehá" (s. 87) "Vědomí sebe sama tedy nahradilo dřívější třídní vědomí, narcistické vědomí politické" [...] "Narcismus je spíše nástrojem socializace: tím, že člověka nabádá, aby se zabral sám do sebe, mu zároveň umožňuje zásadně se odklonit od veřejného života, takže lépe přivykne na sociální izolovanost." [...] "Narcismus činí z Já střed veškerého zájmu." [...] "V sociální pustině lze žít jen tehdy, bude-li ústředním zájmem vlastní Já" (s. 88)“... celý text
— RichardMekka