Nové komentáře u knih Glen Duncan
Poslední vlkodlak
„Pro mě topovka. Surové i hnusné a vtipné. Chci film :D“
— Miruneček
Poslední vlkodlak
„Začátek byl dost nudný, přemýšlela jsem, jestli knihu nezavřu a nestrčím zpátky do knihovny. Nakonec jsem se rozhodla ji dočíst, nerada nechávám knihy nedokončené. Kromě toho, že tam byla kolikrát pro mě neznámá terminologie, první polovina knihy ničím moc nezaujala. Znuděný vlkodlak, který zůstal posledním a chtěl umřít, protože byl svým životem znechucený... No dobře... Ale druhá polovina už se rozjela v lepším duchu, když už mu o něco šlo, bylo to i zábavnější a už jsem chtěla vědět jak příběh dopadne. Co se týče sexu, o kterém se zmiňuje krátký obsah na obálce knihy, zase tak slavné to s ním nebylo. Podle mě kniha není plná žádných zvrhlostí, jen se o sexu občas zmiňuje, ale ne ve velkém. A jelikož ji napsal muž, nemůžete čekat, že tyto scény popíše nějak šetrně :D a obsáhle.“... celý text
— Nikiny
Poslední vlkodlak
„Tohle nebyl můj šálek kávy. Kniha byla výborně napsaná po textové stránce (hodně termínů a pro mě neznámých slov), ale po obsahové stránce nic moc. Samý sex , vlkodlačí choutky, sex... Žádná postava mi nebyla sympatická. Dvě hvězdičky dávám za konec, který se mi líbil.“... celý text
— domino1701
Poslední vlkodlak
„Zajímavá kniha, líbil se mi autorův nápad. Jen jsem měla problém se čtením. Autor používá dost složité a dlouhé věty. Několikrát se mi stalo, že když jsem dočetla větu, nevěděla jsem jak začala. Ale kniha je to poutavá, konec mě velice překvapil a určitě ji doporučuji.“... celý text
— SimiGSXR
Poslední vlkodlak
„No, s Posledním vlkodlakem jsem narazil. Zlákala mě anotace a pochvalné kývnutí Nicka Cavea, jenže jak nudně román začne, tak i pokračuje a vlastně i končí. Přesto jsem to dal, celý ten čtyřsetstránkový epos, přičemž mi po dočtení každé kapitoly znělo v uších: „Dočkej času a uvidíš, že se to všechno změní. Nick Cave, vole, Nick Cave!“
Nezměnilo. Což o to, Glen Duncan je skutečně nápaditý prozaik, který má evidentně hodně načteno a nebojí se to použít. Naneštěstí místo toho, aby s tím na mě udělal dojem, měl jsem jen pocit, že si honí triko a natruc kombinuje nezkombinovatelné. Akční městská fantasy se tak prolíná s existencionálním románem, to vše okořeněno cynickou filozofií a tunou odkazů na všelicos intelektuálně povznesené. Nevýrazné finále pak podtrhlo nesmyslnost nafouknutého rozsahu, protože některé dějové linky se zpětně ukázaly jako zbytečné. Na druhou stranu, přistoupíte-li na autorovo noirové pojetí lykantropického subžánru, dost pravděpodobně si knihu užijete se vším všudy.“... celý text
— trudoš
