Nové komentáře u knih Halldór Stefánsson
Sen na prodej
„Tahle brožurka je z Islandu? Z tohohle ostrova už jsem nějakej příběh zhltnul. Byl teda o pár set let starší, ale pořád tam platilo to samý, co tady v tý sbírce příběhů.
I tehdy byl Island ostrovní vystrkov skoro až u grónska, kde je akorát nuda, bída, zima, pustina a smrt za každým rohem. To co tam teda není je večerka s alkoholem a cigárama na každým rohu, ba ani na každým okrese. Nejbližší je asi tak někde v Norsku, což je docela z ruky. Když něco chceš, musíš si proto skočit do Norska. Kdyby se tam aspoň daly pěstovat brambory, tak by se pak člověk mohl válet ve vlastní vodce. Co by se mi líbilo je ta teplá voda, co tam vyvěrá. V tý bych seděl a ucucával tu vodku a taky bych tam zaklepal bačkorama, pokud bych si je vzal i do tý vody. To jsem se zase nechal unést...
Však jaká země, taký lid. Když čtu paklík povídek, tak mě z větší míry bavěj a krátěj čas mnohem víc, než třeba sledování hobby naší doby s Jiřinou Bohdalovou, ale zase míň než vysedávání v hospodě u báby s točeným bráníkem. Nic konkrétního si nepamatuju ani od báby, ani Bohdalky, ani povídek. Jenom to, že se tam všude dějou klasický islandský piškuntálie, jako smrti, zima a bída. Jooo a smůla se tam lepí na paty víc, než hovna z Holešovickejch chodníků.
Tak, teď se blíží čas večeře a všem prokážu větší službu, když se zvednu a půjdu se podívat k lednici. Budou asi sýry. K těm se dá otevřít třeba víno... Čus!“... celý text
— žlučníkář
Sen na prodej
„Četla jsem v červenci 2008. Podle mých poznámek:
Drobné povídky na různá témata (povídka Krutost je o klukovi s rozštěpem). Některé v ich formě.
Často smutné, bolavé.
Hezké. Ze života.
Citát:
"Vše pro vlast, ale nic pro občany."“... celý text
— MOu598
Sen na prodej
„Jenda z mých nejoblíbenějších povídkových sbírek. Na první pohled nenápadná, poněvadž Stéfansson není žádný exhibicionista ani experimentátor, takže nešokuje obsahem ni formou. Je ale okouzlujícím pozorovatelem života a lidí, jejichž příběhy dokáže zachytit s takovou čistotou a jemností, že se jejich sdělení stane zcela přirozeně silným a bohatým. Mnohem více než u autorů, kteří tlačí o dost více na pilu.
Zároveň je jazykově tak neskutečně precizní a jistý a vtipný, že nechápu, proč zůstal při té virtuozitě tak neznámý.
Je to pro mě vzorový příklad toho, že kvalitní povídkář má být především kvalitní čtenář života a ne pa-intelektuální konstruktér.“... celý text
— Stammel