Nové komentáře u knih Helen DeWitt
Poslední samuraj
„Když jsem knížku konečně přečetla, bylo to pro mne trochu trápení, asi jsem knížku moc nepochopila, prostě jsem jí četla, ale děj mi nějak nic moc neříkal...
Nechápala jsem proč mladý hrdina chodí za jednotlivými možnými "táty" a dělá na nich "test otcovství"...
Asi prostě není tahle knížka pro mne.“... celý text
— vodovodnice
Poslední samuraj
„Velmi těžko zařaditelná kniha, která mě i po letech stále baví. Po jejímž přečtení máte chuť naučit se japonsky nebo alespoň hebrejsky :-)“
— Alžbjeta
Poslední samuraj
„Co dodat? NAPROSTO GENIÁLNÍ...autorka musí být sama extrémně inteligentní a nadaná...nedá se odložit, ani se zbavit vášnivé touhy po studiu,poznání...čehokoli,co vás zaujme...přifoukne plamínek,který v nás už možná léty po škole téměř vyhasl...a co je nejdůležitější,především neotřesitelné víry v individualitu a autentičnost každého jedince...nelze než doporučit!! (Varování: nečtěte,pokud máte odpor ke vzdělání (samostudiu), cizím jazykům,matematice,nebo filmu Sedm samurajů) :-) Podtitul: "Kniha o radosti z poznání" a (já bych dodala) "-a vlastní jedinečnosti".“... celý text
— reader11
Poslední samuraj
„Při čtení této knihy by čtenář jistě mohl mít pocit, že při svém vzdělání totálně promarnil vlastní intelektuální potenciál nebo se naopak cítit poněkud méně rozumově zdatný :) Dozvíte se spoustu věcí (a někdy možná i víc než byste chtěli vědět) o pokročilé lingvistice v mnoha různých jazycích, o aerodynamice či matematických teoriích, ale i hudbě, umění a filmu. A nezoufejte, pokud nejste zběhlí v klasické řečtině či inuitštině nebo vyšší matematice, autorka vše umně vplétá do velice čtivého a zábavného příběhu plného mimořádných lidí. Především jde ale o brilantní román o lidské individualitě. Geniální hlavní postavy stejně jako je bezpochyby geniální i autorka sama :) Doporučuji!“... celý text
— LucieT.
Poslední samuraj
„Naprosto úžasná kniha – neplést s filmem; zato vám pomůže vychutnat si jiný film, Kurosawův. Samotný příběh pátrání po otci by stačil na vynikající hodnocení, ale navíc je práva svému podtitulu, „Kniha o radosti z poznání“ – kde jinde se dozvíte mimo jiné, jak zní slova britské hymny v grónské eskymáčtině? Přečtete na jeden zátah – jen si připravte papírky na záložky na fakta, která si později budete chtít vypsat.
Abych vám ušetřil tu britskou hymnu, tady je (a je to přesně na její melodii, vyzkoušeno i během MS v atletice. Pozn.: ĸ = písmeno „kra“, ekvivalent q v moderní ortografii. Pokud se vám nezobrazí / nenapíše, nahraďte ho řeckým κ nebo к používaným cyrilicí.):
Gûdib saimarliuk
Attanerijavut,
Nâlengnartoĸ!
Piloridlarlune,
Nertornadlarlune,
Attaniutile
Uvaptingnut.
*
A ještě pár výpisků:
Autor mluvnice rozebíral ten úžasný gramatický fenomén perfekta a imperfekta v hebrejštině s jistým toporným kouzlem, takže (například) v krátké poznámce pod čarou vysvětlil, že „v jiných semitských jazycích se tato zvláštnost nevyskytuje, s výjimkou foiničtiny, která je nejúžeji spřízněná s hebrejštinou, a samořejmě moábského dialektu z nápisu Mêša“ – už jenom ta tři slova „s výjimkou foiničtiny“, byla lepší než celé hodiny toho druhu pomoci, jaký se dá získat na lince důvěry.
*
Jak žít bez neznámého před sebou?
*
Co kdyby existoval člověk, který si myslí, že svět by byl lepší místo, kdyby každý, koho by potěšilo vidět slabičnou abecedu tamilštiny, měl přístup ke slabičné abecedě tamilštiny?“... celý text
— HTO
