Nové komentáře u knih Hernando de Soto
Mystérium kapitálu
„Celkové hodnocení knihy: 15%.
Kniha se chlubí tím, vysvětlí, proč jsou některé země zaostalé a jiné nikoliv. Dobře chápu, proč někoho zaujme a proč ji koupí. A je také psaná tak, aby se dobře četla - autor je dobrým spisovatelem. To je ale všechno. Kniha obsahuje jednu jedinou myšlenku, kterou lidem pořád dokola vnucuje - každá kapitola je v podstatě nějakým "důkazem" této myšlenky. Ekonomie je velmi komplexní, a to, že by bylo možné jednou jedinou myšlenkou vyřešit všechny její problémy je samo o sobě dost neuvěřitelné. Osobně myslím, že k vyřešení ekonomických problémů je nutná daleko širší myšlenková základna, nehledě na to, že autor v zaujetí své myšlenky zcela ignoruje závěry a myšlenky jiných ekonomů (pokud se vůbec namáhal natolik, aby je četl). Naproti tomu jedna myšlenka je tak jednoduchá, aby si ji každý osvojil a relativně snadno se jí nechal unést, takže z hlediska propagace je pochopitelné, proč kniha mohla mít úspěch. Autor se ohání vědeckostí, ale jeho metodologie jsou chybné. Jeho "vědecký tým" vytváří statistiku a tou pak dokazuje nesmysly, protože je neumí správně použít. Příkladem může být sčítání majetku chudých. Autorův "vědecký tým" spočítal domy chudých lidí v chudých zemích a zjistil, že v součtu mají velkou hodnotu. Tím dokazuje, že chudí mají dost peněz na to, aby podnikali - součet majetku chudých se vyrovná ročním zahraničním investicím do dané chudé země, a to už je pořádný kapitál! Chudí lidé z chudých zemí se mohou tedy směle vyrovnat investicím bohatých firem ze západu, a neudělají to jen z jednoho důvodu, vyjádřeného tou jedinou myšlenku. Fakt, že k tomu, aby jeden chudák mohl podobnou investici uskutečnit (i kdyby k tomu měl dostatečné znalosti a praxi) by musel zabavit majetek velké části ostatních chudých autorovi poněkud uniká. Autor se téměř nevěnuje krizím v bohatých zemích. Při jediné zmínce o nich naznačuje, že stejně jako západ ovlivňuje (kladně) zaostalé země, tak zaostalé země svým špatným přístupem ovlivňují západ. Abych tuto myšlenku mohl rozvinout tak, jak to autor neudělal, musím už konečně prozradit onu jedinou myšlenku knihy. A tou je, že za všechny problémy může špatná evidence majetku a špatné prosazování jeho ochrany. Pokud to tedy vezmu trochu z nadsázkou, autor tvrdí, že za krize kapitalismu na západě může špatná evidence majetku v zaostalých afrických, asijských a postkomunistických zemích - přinejmenším jiné vysvětlení nenabízí. Myšlenka důležitosti evidence v kapitalismu a prosazování práv v podstatě nemusí být špatná - v mnoha zemích to může pomoci. Rozhodně ale neřeší problémy kapitalismu. Ale jen tak pro zajímavost, zkusme se podívat, co by se stalo, kdyby všechny země prosperovali jako západ, což autor chce? Už dnes potřebujeme západ tolik zdrojů, že z nich Země stihne zregenerovat zhruba jednu pětinu - k dlouhodobé udržitelnosti bychom potřebovali pět planet jako je Země. Kdyby podobný ekonomický výkon měli i zaostalé země, byly bychom velmi rychle v háji. A západ platí za svůj úspěch také tím, že vymírá a jeho populace musí být obnovována právě z těch zaostalých zemí. To je další důvod proč by to nefungovalo, ani kdyby to fungovalo. Problémy jako spekulace, iracionální racionalitu (viz krize v roce 2008 a mnohé další), monopoly, přehnané akumulace kapitálu, problém renty a poměrů příjmů z mezd a z kapitálu a mnohé další autor vůbec nevnímá.“... celý text
— NGC6715
Mystérium kapitálu
„Velmi zajímavý pohled na to, proč kapitalismus funguje jen v některých zemích.
Kniha je stará cca 20let. Zajímalo by mě, zda ve čtyřech státech, kde dle autorových slov zkusily jeho recept, došlo k výraznému posunu či nikoliv.“... celý text
— petbrab
