Nové komentáře u knih Jacques Gaillot
Biskup těch druhých
„Vyjít ta kniha dnes, je dotyčný autor a jím popisovaný biskup jistě hrdinou liberálních proudů v církvi - stačilo pár let počkat. Jinak ke knize samotné: je o tzv. rudém biskupovi, který - cituji - se zastává lidí na okraji, o něž církev nemá zájem. Což není tak docela pravda, protože pan biskup se zastává jen homosexuálů, nikoliv „lidí na okraji“, kam by se dali řadit i chudí, bezdomovci apod. Problém knihy je v tom, že sama činí, co kritizuje. Je jednostranná a útočná. Kdo nesmýšlí jako pan biskup, je blbec. Vatikán je divný a nemluví. Na pana biskupa mají tlustou složku. Kardinál Lustiger je protežovaný... To poslední mne nadzvedlo nejvíc, protože kdo četl Lustigerovy knihy o modlitbě, eucharistii a jeho životě, tak si řekne, že podobný odsudek mohl pronést autor jen v pomatení mysli nebo pod vlivem zlého, nepřejícího ducha. Ostatně - struktura knihy je rovněž takova zvláštní. Chvíli se to tváří jako biografie, pak to sklouzne k rozhovorům, článkům z novin, výňatkům projevů... Velmi to tříští pozornost. Celkově však jde o to pana biskupa vylíčit v co nejpřívětivějších barvách, jako samo Dobro, a oponenty jako zapšklé a zastaralé nepochopy. Chybí však jakýkoliv pohled druhé strany a k tomu nějaký skutečně odborný rozbor dané tematiky a dogmatiky. Z toho úhlu pohledu nelze knihu zařadit jinak než jako prachsprostou, dnes tak populární LGBTQ+ agitku. (Btw, o Bohu a víře se v knize moc nepíše, vlastně skoro vůbec.)“... celý text
— honajz
