• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Jaroslav Holman

Dějiny Indie

„Jestli se nepletu, jedná se o neobsáhlejší knihu v edici, má skoro 1200 stran. Nicméně kniha je zpracována s maximální mírou objektivity a hlavně poctivosti, protože málokdo si to uvědomuje, ale Indie má plochu 3 287 000 km² (o cca milion víc, i s Pakistánem a Bangladéšem), které jsou, resp. byly spjaty s Indií až do onoho vyhlášení nezávislisti v roce 1947. Rozloha subkontinentu je sice necelá polovina Evropy, ale indická "civilizace", dá-li se to tak nazvat je starší než ta evropská, počátky organizovaného zemědělství jsou doloženy už v období 6500 let před naším letopočtem, tedy do pravěkého období Evropy a nejstarší městká kultura (na území dnešního pakistánu je starší než ona starověká egyptská). Navíc indický subkontinent tvořily v různých obdobích různé státní formace, takže délka knihy je odpovídající. Kdyby někdo stejně podrobně popisoval dějiny Evropy, byla by ta kniha při podobném přístupu ještě obsáhlejší. Faktem zůstává, že popis období od zejména ovládnutí země Brity je už jednodušší a přímočařejší. Otázka osamostatnění a následného rozdělení země v roce 1947 a později (Bangladéš 1972) je podána objektivně, stejně jako předtím období britské koloniální správy, které v sobě už (zejména v závěru) neslo symptomy budoucího rozdělení subkontinentu, kdy na jedné straně stáli k Britům zcela loajální muslimové a na druhé straně hinduisté, jejichž prostředí dokonce vygenerovalo kolaborantské hnutí Čandry Bóse. Četba knihy vyžaduje čas i trpělivost, ačkoliv je napsaná srozumitelně a dobře, samozřejmě (a je to logické) - starší období jsou komplikovanější jednak z hlediska množství událostí a hlavně také daleko menším množstvím relevantních informací. Indie je pro mnohé lidi zajímavou zemí, těm by kniha mohla pochopit její vývoj až dodneška.“... celý text
— jadran

---

Dějiny Indie

„S ohledem na délku historie různých státních útvarů a rozsah území Indie je kniha rozsáhlá a chvíli trvá, než ji člověk dočte. Začátek knihy je poněkud složitější a méně čtivý. To je dáno z mého pohledu nutností popisovat odděleně různé části kontinentu, a to s ohledem na částečně oddělený vývoj i fragmentaci území mezi různé subjekty, je tak nicméně činěno v zájmu přehlednosti celku, v opačném případě by se kniha nejspíše nedala číst vůbec, nebo jen stěží. Zajímavější pak začíná být v okamžiku, kdy dochází ke konsolidaci jednotlivých území do menšího počtu větších celků a jejich vzájemné interakci a přibližování se současnosti, zejména od 17. a 18. století. Právě popis novější historie včetně období kolonialismu si zaslouží nejvyšší hodnocení, zbytek knihy pak za značné úsilí, které do ní autoři museli nepochybně vložit.“... celý text
— ondra2