Nové komentáře u knih Jerry Bloom
Černý rytíř Ritchie Blackmore
„Biografie jednoho z největších rockových kytaristů všech dob Ritchieho Blackmora se, co do obsahové stránky, docela povedla. Neodpustím si drobnou výtku snad jen k jisté repetitivnosti, kdy Jerry Bloom používá stále dokola jeden a tentýž vyjadřovací vzorec, který aplikuje doslova na všechno. Některé historky, jimiž koření suchopárnost dokumentu, používají tolik pověstného britského černého humoru, až mi mnohdy unikla pointa nebo (snad ne) ji překladatelé opomněli do textu zakomponovat. Také je zajímavé, jak málo se v hudební publikaci dozvíme o samotné hudbě. Alba se nahrávala, koncerty se pořádaly, na cestách se blblo, v hotelech řádilo, chlastalo se, souložilo… ale o čem vlastně byla a je hudba Deep Purple, Rainbow, Blackmore´s Night a všech ostatních uskupení, o nichž je v knize zmínka, se píše jen povrchně a jaksi na okraj. Texty písní? Kdoví o čem jsou? Naopak potěší obsáhlá a pečlivě zpracovaná diskografie. Co se ovšem knize určitě nedá odpustit (a to ani s přivřenýma očima), je nekonečné množství chyb: zdvojená nebo naopak vynechaná slova, špatné předložky, přeházený slovosled atd. Odpovědný redaktor by za takové korektury měl dostat přinejmenším za uši a alespoň týden být ponechán o hladu.“... celý text
— ludek.n
