Nové komentáře u knih Jill Alexander Essbaum
Hausfrau
„Ale simvas jaký litování toho že je "nešťastná"... není, jen je znuděná a rozežraná. Chce to bič a malej dvorek, pak by se probrala a začala fungovat, protože by prostě MUSELA. Dokud nebude muset a nikdo po ní nic chtít nebude, nic nezmění ze svýho válení se ze všema, protože ji jasněže každej chce, a nestarání se o děcka...proč by se starala když je má obstaraný od tchyně ne??
Vzala si ho z vychcané touhy po bohatství, ve který ve Švýcarech věřila...tak teď to má. Nedělá, nemá tedy ani příjem, nevím z čeho je teda tólik luxusní, nemá účet, nemá nic.
Proč by jí teda vadilo že děcka zůstanou jemu a probere se az po tom incidentu??
Rozhárané děj, který omluví pouze stejně rozháraný duše.
Já bych ji kopla do řitě ať táhne zpátky dom.
Já vůbec nechápu jak se mi poprvé mohla líbit, je to strašnýho něco. Nuda, pruda, šeď.“... celý text
— DominaCZ
Hausfrau
„hmmm, jak toto hodnotit... Anna mi byla krajně nesympatická. Věčně nespokojená, na druhou stranu se nedokázala ničím nadchnout, nic dělat, naprostá apatie... žádní kamarádi, žádné koníčky, jen nespokojené manželství a... nevěry.
Upřímně, přeskakovala jsem, věčné skuhrání na nespokojený život mne nebavilo. Stačilo. A ta německá gramatika v knize?? Proč?
Četla jsem životopis od autorky, básnířka. Ale tohle nemělo hlavu ani patu, věty se střídaly podle toho, co se autorce zrovna honilo hlavou.
Kniha v podstatě velmi smutná, nápad by nemusel být špatný, ale... proč krucinál měla knihu nálepku bestseller? Kde, proč, jak?
Depresivní čtení o nespokojené ženě, která nedokáže se svým životem nic udělat. A ten konec? Jako fakt? Nechá si všechno líbit, nebrání se, nic neudělá?
A jako perlička červené písmo, které celý výsledný dojem ještě více zkazí.
Takže ne, tohle opravdu není kniha pro mne.“... celý text
— knihovnička007
Hausfrau
„Knihu jsem četla před několika lety, ale nic mi nedala. Taky jsem nepochopila proč červené písmo???“
— MilaJ
Hausfrau
„Kniha určitě není pro všechny, mně ale sedla a kupodivu na mne působila jako motivační kniha.
Velmi zajímavá sonda do duše ženy tápající v životě, o pocitu vykořenění, neukotvení, neútěšnosti, sklonům k depresi, vyhořelém vztahu. Ruku na srdce, kdo se někdy tak necítil a nenechal se jen nést okolnostmi? Rozhovory v rámci psychoanalýzy byly zajímavé. Trochu mi chyběl Brunův pohled na věc. Řekla bych pro "životem protřelejší / zkroušenější" čtenáře, kteří se nebojí čelit svým vlastním běsům, kteří při čtení chtě nechtě zkoušejí čtenářovu duši... Hrdinka je mnohým nesympatická, ale každý má své vlastní boje, takže nesoudím.
Jedna hvězda dolů za příšerné červené písmo, které tahá oči..why?“... celý text
— Kulturnice
Hausfrau
„Knihu jsem dočetla. Neseděla mi, nebavila mě a hlavní hrdinka mi byla svým pasivním přístupem k životu a milionem výmluv úplně odporná. Dvě hvězdičky dávám za snahu a konec.“... celý text
— tereza94
