Jindřich Pazdera

Nové komentáře u knih Jindřich Pazdera

Vybrané kapitoly z metodiky houslové hry

„Název této knihy je velmi skromný. Ve skutečnosti se jedná o špičkovou metodiku houslové hry. Je zde spousta vysoce užitečných pokynů např. stran vedení techniky levé ruky (toto je asi nejužitečnější z celé knihy, doslova převratné názory a pokyny), výrazu a četných jiných záležitostí. Z překvapivých a důležitých detailů namátkově vyberu jeden - jak autor brojí proti typické edici dynamiky ve vydávaných houslových notách - melodie nahoru znamená crescendo bez ohledu na to, že vedení fráze si žádá dynamiku odlišnou. Kdybych měl očíslovat a stručně popsat všechny kvality této knihy, bylo by to i při velmi úsporném textu na několik stran. S určitou mírou rozpaků si dovolím upozornit na dva nedostatky knihy, z nichž ten prvý není tak podstatný, druhý ale ano. Důsledně ale zdůrazňuji, jsou to řešitelné nedostatky, které nemají šanci vyvážit nepřeberné množství výhod této knihy a zde uvedených perfektních návodů. 1. Kapitoly věnující se technice pravé ruky. Jsou skvělé a ten, kdo si autorem popisovanou techniku osvojí jistě udělá dobře. Nicméně můj dojem z těchto kapitol je jakoby zde popsaná technika měla být tím jediným správným způsobem, a s tím je možno opravdu úspěšně polemizovat. Z četných videonahrávek, kterých je díky Youtube nyní více než dostatek je zřejmé, že existuje více možností, jak vést pravou ruku a docilovat tím kvalitní hry. Znám skvělého houslistu a pedagoga, který doporučuje odlišný způsob než prof. Pazdera. 2. Kapitoly o intonaci. Ty opravdu dobré nejsou. Autor ignoruje rozdílnou intonaci jednohlasu (pythagorejskou - pythagorejské ladění je ideálním laděním houslového jednohlasu) a vícehlasu tercií a sext ev. decim (přirozené, ev. modifikované přirozené ladění). Např. na straně 120 je uveden příklad nácviku taktů 13-16 Bachova Preludia E dur ve dvojzvucích s prázdnou strunou e2 s upozorněním, že následná nečistá hra tohoto místa je důsledkem nesprávné artikulace prstů levé ruky. To je zjevná chyba. Nečistota melodických tercií nacvičených souzněním ve dvojhmatech je důsledkem neznalosti problematiky syntonické komy, jelikož melodické velké tercie se hrají o syntonickou komu širší (pythagorejském ladění) než harmonické (přirozené ladění), melodické malé tercie naopak o syntonickou komu užší. Budeme-li v uvedeném místě Bachova Preludia E dur hledat intonaci tónu gis2 souzněním s prázdnou strunou e2, bude to v melodickém způsobu v jednohlase znít falešně, gis2 bude nízko. Na straně 345 dole je uvedeno, že prvou notu c2 Kreutzerovy etudy č. 2 musíme doladit s prázdnou strunou e2. Toto je stejná chyba: Takto nalezené c2 je o syntonickou komu výše než ideální melodické c2 (zde představující základní tón tóniky) pythagorejského ladění, které nacházíme čistou kvartou od noty g1, nalezené čistou oktávou s prázdnou strunou g. S problematikou intonace houslové hry nás perfektně seznamuje kniha "Jak hrát na housle čistě" prof. Břetislava Novotného. Stran intonace je nutno touto knihou knihu prof. Pazdery doplnit, potom máme k dispozici stran metodiky houslové hry vlastně vše.“... celý text
— Legens

Přejít na knížky autora