Populární knihy
/ všech 123 knih
Nové komentáře u knih Jiří Bílek
Hádanky naší minulosti 1: Kam odešli Keltové?
„První díl mnohadílné série se zabývá obdobím, kdy na našem území ještě nežili žádní Slované. První kapitola se věnuje unikátním tektitům, jež označujeme jako vltavíny. Výskyt téměř 15 milionů starých „kamínků“ (přírodní skla impaktního původu bohatá na křemík) se omezuje na dva úzké pruhy v oblasti jižních Čech a jihozápadní Moravy. Další tři kapitoly se zabývají pravěkými obdobími, konkrétně pozdní dobou kamennou a dobou bronzovou. V Makotřasích byla objevena možná nejstarší hvězdárna Evropy nebo dokonce světa, jinde se nachází záhadné kamenné řady (Kounov) či jednotlivé menhiry, o kterých nevíme, zda byly vztyčeny v pravěku, nebo dokonce až v 18. – 19. století (sic!). Jindřich Wankel i jiní si lámali hlavu nad zmasakrovanými lidmi v Býčí skále v Moravském krasu. Z větší části se jednalo o ženy, kromě toho se na místě našly trupy dvou koní či spousta šperků. Poslední dvě kapitoly se věnují keltskému (Bójové) a germánskému osídlení (Markomani, Kvádové, okrajově i Vandalové a Langobardi) dnešních českých zemí. Nejen bojovní, ale také značně vyspělí Keltové vybudovali největší oppidum na Závisti (Zbraslav), na Moravě měli nejvýznamnější oppidum ve Starém Hradisku (poblíž Malého Hradiska, okres Prostějov), v nedalekém Ludéřově byla objevena keltská svatyně. Snad i označení Haná (Ganna) je keltského původu, názvy mnoha českých řek mají keltský původ (Jizera, Ohře, Otava, Labe a pravděpodobně i Vltava), totéž některé české báje a pověsti (včetně příchodu praotce Čecha, mimochodem v okolí Řípu sídlili už Keltové, zatímco Slované osídlili tato místa až v 10. století). Většina Bójů/Keltů opustila naše území pár desítek let před přelomem našeho letopočtu, brzy poté osídlili dnešní Čechy Markomani v čele s vládcem Marobudem (dožil v římském vyhnanství v Ravenně) a dnešní Moravu, především její jižní části, osídlili Kvádové. Germánské kmeny byly ve srovnání s Kelty velmi zaostalé, ale v průběhu staletí jejich civilizace pod vlivem starého Říma „dohnala resty“. V průběhu stěhování národů většina Germánů odešla – Kvádové až do dnešního Španělska, Markomani do sousedního Bavorska (zbytek místního germánského obyvatelstva mohl odejít v roce 568 spolu s Langobardy na sever dnešní Itálie). Osobně mě překvapilo, že vrch Žuráň u Slavkova je velkou langobardskou mohylou. Nevěděl jsem ani o nálezu germánského pohřebiště v Kostelci na Hané.“... celý text
— Kakho-Oto
Hádanky naší minulosti 2: Praotec Čech přišel ve středu?
„Velmi čtivá a zajímavá publikace literatury faktu napsaná odborným historikem. Jedná se o dějiny prvních Slovanů na našem území, tedy o období 6. - 9. století. Autor však nezařadil žádnou kapitolu, která by se přímo zabývala Velkou Moravou. Vzhledem k naprosté torzovitosti písemných pramenů se nelze divit neuvěřitelnému množství různých domněnek a náhledů, často vyloženě vybájených a fantasmagorických. Vůbec jsem nevěděl, že v Náklu u Olomouce místní obyvatelé v 60. letech 19. století hledali u boží muky hrob Attily, vůdce Hunů. Naopak hledání Wogastisburgu, dějiště vítězné bitvy slovanské Sámovy říše nad Franky v roce 631, respektive 632, je mi známé. Navíc toto místo u nás někteří snílci spojují s hanáckým Kojetínem či nedalekým Přerovem, což Bílek nevěděl, či jen neuvedl. Zásadní informace: první Slovani přišli na naše území z východu okolo roku 530 a přes Moravskou bránu směřovali podél řeky Moravy na jih. První slovanské osídlení v Čechách se týkalo Pražské či Slánské plošiny, nikoliv bájného Řípu a jeho okolí. Tento zajímavý vrchol si Kosmas zřejmě vybral z politických důvodů, avšak Podřipsko bylo osídleno až v 10. století. Slovani nebyli žádní otroci Avarů, jak napsal např. spisovatel Štorch (Hrdina Nik), ale často po jejich boku bojovali proti Byzanci či germánským kmenům, jindy bojovali proti sobě. Nakonec však zásluhou Sáma, což vůbec nemusel být francký kupec, Slované Avary porazili a poté se u již zmíněného Wogastisburgu úspěšně postavili i vojenské výpravě Francké říše. Stalo se tak ale už v první polovině 7. století, tedy v době, kdy u nás nemáme doložená žádná hradiště. Fenoménu hradišť se Bílek rovněž v knize věnuje, stejně tak různým teoriím o Krokovi a jeho třech dcerách, sedmi bájných přemyslovských knížatech, Lucké válce (nejspíše konec 9. století), ve které Češi porazili jiné Slovany (Čechům velmi blízké). Velmi silné čtyři hvězdičky, uvažoval jsem i o pěti, ale přece jen některé části se četly hůře a byly alespoň pro mě méně zajímavé, zejména se to týká úseku knihy věnující se slovanským hradištím na českém a moravském území.“... celý text
— Kakho-Oto
Trojúhelník záhad a legend
„Zajímavá kniha k přečtení...“
— Ronnie68
Sladká příchuť zabíjení
„Knížka tenká, ale obsahuje pár zajímavých příběhů. Vyprávění je jednoduché, ale hezké. Občas jsem si i zasmála.“
— Renike
Rozhřešení pro vraha
„Kriminální příběhy napsané podle skutečnosti.“
— Allla9
Jiří Bílek knihy
Štítky z knih
první světová válka (1914–1918) druhá světová válka (1939–1945) nacismus Adolf Hitler Keltové vraždy Rusko 18. století UFO léčitelství
Bílek je 21x v oblíbených.