Populární knihy
/ všech 124 knih
Nové komentáře u knih Jiří Bílek
Hádanky naší minulosti 3: Krutá smrt zbožné babičky
„Podstatně delší než předchozí dva díly, které jsem přečetl v posledním čtvrtletí roku 2024. Na druhé straně je to psané stále tím stejným stylem, takže jsem se místy i trošičku nudil. Očekával jsem, že první dvě kapitoly věnované dějinám Velké Moravy mě budou bavit více než následující tři kapitoly o knížecích Čechách přelomu 9. a 10. století, ale nebylo tomu tak. Velká Morava byla každopádně velmi zajímavým a jistě také významným státním útvarem. Zejména za Svatopluka se jednalo o vojensky silnou říši, která se nezalekla nejen kočovných Maďarů či „bratrských“ Čechů, ale ani Východofrancké říše, tj. Němců. Vzpomněl jsem si na filmové ztvárnění Svatopluka ve snímku o Cyrilu a Metodějovi – Jan Jankovský ho zahrál velmi dobře. Veligrad/Velehrad, sídlo Velké Moravy, nebylo rozhodně v katastru dnešní obce Velehrad, nýbrž se jednalo o Mikulčice, nebo Staré Město. Na jednom z těchto míst je pravděpodobně pohřben Metoděj, který spolu s bratrem Konstantinem nepřinesl do naší vlasti křesťanství, ale „pouze“ ho pomáhali rozšiřovat, přičemž hájili politické zájmy Byzance. Měl jsem za to, že Velkou Moravou vyvrátili Maďaři v roce 906, nebo 907, avšak kniha nabízí i další velmi pravděpodobnou variantu: ničivé povodně, snad ještě horší než ty o 1090-1091 let později. Sídla Velké Moravy byla skutečně velmi blízko řeky Moravy. Podvodnice Klementina Maštalířová, jež „zaručeně“ věděla, kde se nachází hrob Metoděje, mě celkem pobavila (třicátá léta minulého století). Další kapitola se věnuje dvěma sídelním místům v Čechách vládnoucích Přemyslovců: Budeč je spojena i s životem sv. Václava, v Levém Hradci nechal kníže Bořivoj postavit první kostel v Čechách. Kostel sv. Klimenta byl zároveň první kamennou stavbou v Čechách. Důležitým poznatkem určitě je, že Bořivoj byl pokřtěn na Velké Moravě Metodějem. Kapitola nazvaná „Místo zvané Žiži“ popisuje různé aspekty z počáteční historie Prahy, mj. různé výklady názvu, pahorek Žiži na dnešním třetím nádvoří Hradu, Bořivojovy syny Spytihněva I. a Vratislava I. Poslední kapitola je věnována především Ludmile, manželce Bořivoje, matce Spytihněva a Vratislava, babičce Václava a Boleslava I. Jedná se o první ženu naší historie známou jménem, první doloženou českou kněžnu, první oběť vraždy (navíc politické) v našich dějinách a též o první českou svatou/světici. Nevíme, zda pocházela z Pšova/Mělníka, nebo z lužickosrbského Mílska. Snacha Drahomíra, která jí nechala zřejmě z politických důvodů zavraždit, pocházela z tehdy slovanských oblastí na území dnešního východního Německa, byla Havolanka. Uškrcení Ludmily, tedy „neprolití“ její krve, mělo asi zabránit jejímu svatořečení. Každopádně tohle nevyšlo a Ludmila se navíc stala patronkou českých zemí.“... celý text
— Kakho-Oto
Hádanky naší minulosti 1: Kam odešli Keltové?
„První díl mnohadílné série se zabývá obdobím, kdy na našem území ještě nežili žádní Slované. První kapitola se věnuje unikátním tektitům, jež označujeme jako vltavíny. Výskyt téměř 15 milionů starých „kamínků“ (přírodní skla impaktního původu bohatá na křemík) se omezuje na dva úzké pruhy v oblasti jižních Čech a jihozápadní Moravy. Další tři kapitoly se zabývají pravěkými obdobími, konkrétně pozdní dobou kamennou a dobou bronzovou. V Makotřasích byla objevena možná nejstarší hvězdárna Evropy nebo dokonce světa, jinde se nachází záhadné kamenné řady (Kounov) či jednotlivé menhiry, o kterých nevíme, zda byly vztyčeny v pravěku, nebo dokonce až v 18. – 19. století (sic!). Jindřich Wankel i jiní si lámali hlavu nad zmasakrovanými lidmi v Býčí skále v Moravském krasu. Z větší části se jednalo o ženy, kromě toho se na místě našly trupy dvou koní či spousta šperků. Poslední dvě kapitoly se věnují keltskému (Bójové) a germánskému osídlení (Markomani, Kvádové, okrajově i Vandalové a Langobardi) dnešních českých zemí. Nejen bojovní, ale také značně vyspělí Keltové vybudovali největší oppidum na Závisti (Zbraslav), na Moravě měli nejvýznamnější oppidum ve Starém Hradisku (poblíž Malého Hradiska, okres Prostějov), v nedalekém Ludéřově byla objevena keltská svatyně. Snad i označení Haná (Ganna) je keltského původu, názvy mnoha českých řek mají keltský původ (Jizera, Ohře, Otava, Labe a pravděpodobně i Vltava), totéž některé české báje a pověsti (včetně příchodu praotce Čecha, mimochodem v okolí Řípu sídlili už Keltové, zatímco Slované osídlili tato místa až v 10. století). Většina Bójů/Keltů opustila naše území pár desítek let před přelomem našeho letopočtu, brzy poté osídlili dnešní Čechy Markomani v čele s vládcem Marobudem (dožil v římském vyhnanství v Ravenně) a dnešní Moravu, především její jižní části, osídlili Kvádové. Germánské kmeny byly ve srovnání s Kelty velmi zaostalé, ale v průběhu staletí jejich civilizace pod vlivem starého Říma „dohnala resty“. V průběhu stěhování národů většina Germánů odešla – Kvádové až do dnešního Španělska, Markomani do sousedního Bavorska (zbytek místního germánského obyvatelstva mohl odejít v roce 568 spolu s Langobardy na sever dnešní Itálie). Osobně mě překvapilo, že vrch Žuráň u Slavkova je velkou langobardskou mohylou. Nevěděl jsem ani o nálezu germánského pohřebiště v Kostelci na Hané.“... celý text
— Kakho-Oto
Hádanky naší minulosti 2: Praotec Čech přišel ve středu?
„Velmi čtivá a zajímavá publikace literatury faktu napsaná odborným historikem. Jedná se o dějiny prvních Slovanů na našem území, tedy o období 6. - 9. století. Autor však nezařadil žádnou kapitolu, která by se přímo zabývala Velkou Moravou. Vzhledem k naprosté torzovitosti písemných pramenů se nelze divit neuvěřitelnému množství různých domněnek a náhledů, často vyloženě vybájených a fantasmagorických. Vůbec jsem nevěděl, že v Náklu u Olomouce místní obyvatelé v 60. letech 19. století hledali u boží muky hrob Attily, vůdce Hunů. Naopak hledání Wogastisburgu, dějiště vítězné bitvy slovanské Sámovy říše nad Franky v roce 631, respektive 632, je mi známé. Navíc toto místo u nás někteří snílci spojují s hanáckým Kojetínem či nedalekým Přerovem, což Bílek nevěděl, či jen neuvedl. Zásadní informace: první Slovani přišli na naše území z východu okolo roku 530 a přes Moravskou bránu směřovali podél řeky Moravy na jih. První slovanské osídlení v Čechách se týkalo Pražské či Slánské plošiny, nikoliv bájného Řípu a jeho okolí. Tento zajímavý vrchol si Kosmas zřejmě vybral z politických důvodů, avšak Podřipsko bylo osídleno až v 10. století. Slovani nebyli žádní otroci Avarů, jak napsal např. spisovatel Štorch (Hrdina Nik), ale často po jejich boku bojovali proti Byzanci či germánským kmenům, jindy bojovali proti sobě. Nakonec však zásluhou Sáma, což vůbec nemusel být francký kupec, Slované Avary porazili a poté se u již zmíněného Wogastisburgu úspěšně postavili i vojenské výpravě Francké říše. Stalo se tak ale už v první polovině 7. století, tedy v době, kdy u nás nemáme doložená žádná hradiště. Fenoménu hradišť se Bílek rovněž v knize věnuje, stejně tak různým teoriím o Krokovi a jeho třech dcerách, sedmi bájných přemyslovských knížatech, Lucké válce (nejspíše konec 9. století), ve které Češi porazili jiné Slovany (Čechům velmi blízké). Velmi silné čtyři hvězdičky, uvažoval jsem i o pěti, ale přece jen některé části se četly hůře a byly alespoň pro mě méně zajímavé, zejména se to týká úseku knihy věnující se slovanským hradištím na českém a moravském území.“... celý text
— Kakho-Oto
Trojúhelník záhad a legend
„Zajímavá kniha k přečtení...“
— Ronnie68
Sladká příchuť zabíjení
„Knížka tenká, ale obsahuje pár zajímavých příběhů. Vyprávění je jednoduché, ale hezké. Občas jsem si i zasmála.“
— Renike
Jiří Bílek knihy
Štítky z knih
první světová válka (1914–1918) druhá světová válka (1939–1945) nacismus Adolf Hitler Keltové vraždy Rusko 18. století UFO léčitelství
Bílek je 21x v oblíbených.