• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Josef Skutil

Moravský kras ve své kulturní historii a v beletrii

„O tom, jak se Moravský kras objevuje v českých a německých básních a prózách, vyšlo překvapivě dost různých studií a pojednání. Je to zvláštní, protože takovéto beletrie je poskrovnu. V této publikaci sestavil historik a archeolog Josef Skutil se svým synem Janem přehled nejrůznějších literárních drobností, článků z dobových časopisů, zápisků z návštěvních knih, pověstí, básní, povídek či drobných próz. Navazují tak především na starší publikaci Moravský kras v krásném písemnictví od Miloslava Hýska, kterou zde doplňují. Soupis je chronologický a je rozdělený do několika kapitol. Obdivuji autory, kteří museli pročíst obrovské kvantum literatury. Ke každému záznamu uvádí i krátké informace o autorovi, případně i historické okolnosti jejich vzniku. Nejzajímavější části jsou i krátce ocitovány, a to v jazyce, ve kterém byly napsány. Přesto mám z knihy dojem, že autoři občas vařili z vody vzhledem k opravdu skromném vlivu Moravského krasu na tvorbu našich spisovatelů. A tak se tu nesčetněkrát vyskytují fráze typu: „Jak bychom si mohli přát, kdyby tento autor svoji zdejší návštěvu popsal ve svých dílech“ nebo „Litujeme, že ani tento autor, ani onen se o Macoše nezmiňují ve svém díle“ Bez těchto vycpávek by byla publikace možná o čtvrtinu kratší. Až žárlivě zde například uvádějí, že se Leoš Janáček spolu s Rudolfem Těsnohlídkem mnohem více věnovali Demänovským jeskyním než Moravskému krasu. A tak mezi autory, jejichž díla tato oblast nejvíc ovlivnila, patří dnes už málo známí František Taufer a Jaroslav Zatloukal. Vysvětlení možná podává i postřeh, že největší literární zájem vyvolávala u veřejnosti spíš novinová dobová černá kronika o vraždách i sebevraždách, kterých se tu událo opravdu dost. Poslední dvě kapitolky se věnují v krátkosti i beletrii z dalších krasových oblastí Moravy a Slovenska. Poznámky hnidopicha: Soška býka v Býčí skále nebyla nalezena roku 1896, ale 1869 (str. 6). V kapitole Meziválečné období se dle nadpisu má pojednat o Jaroslavu Marchovi (básníkovi z Babic), ale není pak zde o něm ani zmínka (str. 54). Novela Alfreda Technika Mlýn na ponorné řece není situovaná na Punkvě, ale v Holštejnském údolí (str. 64).“... celý text
— David81