• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Mezi myslí a srdcem: Jak se může mysl učit od srdce novým způsobům myšlení - Joseph Chilton Pearce

Kniha Mezi myslí a srdcem Josepha Chiltona Pearce, autora bestselleru Magické dítě, přestavuje inteligenci srdce, napojenou na prefrontální mozkovou kůru, jako ... detail knihy

Nové komentáře u knih Joseph Chilton Pearce

Magické dítě

„Na jedne strane pise o podpore cteni not v mladem veku-4 let, na druhé se stavi proti abstraktnu čteni , co by se mělo podle něj dit v 11 letech. Kniha mi přijde protiřečici si“... celý text
— claudiavas89

---

Magické dítě

„Mně to přišlo velmi čtivé, shltla jsem to během tří dnů. Velmi ucelené dílo, mnoho puzzlíků mi zapadlo na místo, mnohé jsem si vysvětlila a něco mi otevřelo nové obzory. Na četbu asi potřebujete už mít určitou průpravu. Jen mě to naplnilo trochu smutkem, že se a z toho marastu se jen tak snadno nevyhrabeme.“... celý text
— Metapt

---

Magické dítě

„Kniha měla zajímavé pasáže, se kterými jsem se zcela ztotožnil, nicméně na druhou stranu mnohem více pasáží měla naprosto nudných a z mého pohledu i místy odtržených od reality a možná i příliš ezotericky zaměřených. Opravdu nevěřím v telepatii a telekinezi a podobné věci...za sebe bych doporučil tak maximálně 30% knihy.“... celý text
— Martin_Eli

---

---

Magické dítě

„Poučná kniha, kterou jsem četla s přestávkami. Seznámíme se zde s vývojovými fázemi v životě dítěte, s tím, co ho nejvíce ovlivňuje, co je nejlepší pro rozvoj tvůrčího myšlení. A hlavně o důležitosti volné hry. - Nikdy není pozdě začít si hrát. Všichni jsme totiž magické děti.“... celý text
— Allla9

---

Magické dítě

„Tuto knihu jsem četla bezmála rok. Nejsem si jistá, zda to bylo jejím obsahem nebo tím, že jsem byla pracující žena na mateřské a její řádky se mi občas pod náporem únavy rozmazávaly před očima, nicméně ve výsledku jsem ráda, že jsem to zvládla. Občas se mi bohužel stávalo, že jsem četla a přitom nevěděla, co čtu. Kniha, ač se autor o to celkem snažil, není úplně pro každého a obsahuje celkem dost odborných termínů. Nicméně kapitoly o porodu jsem doslova hltala a plně s nimi souhlasím. Měla jsem těžký, zdlouhavý a vynucený porod a malého mi ještě druhý den nechtěli nechat, protože jsem byla úplně vyřízená a čekala mě ještě jedna operace. Už tenkrát to v nás obou zanechalo hrozný stres a rok trvalo, než jsme se dali trochu dohromady. Malý pořád plakal a u mě se střídaly psychózy, kdy jsem uprostřed noci lítala po pokoji a hledala ho, zatímco spinkal v postýlce. Kniha mi pomohla to všechno pochopit a srovnat se s tím a já vím, že pokud bychom někdy chtěli druhé dítě, budu se snažit, aby bylo spoustu věcí jinak. Na porod doma se ale opravdu necítím. Ohledně dalších období v životě malého človíčka jsem si vypsala několik dalších životních milníků, které mi pomohly ujasnit si, jak chci malého vychovávat a dokonce jsem i díky nim ve spoustě věcí klidnější. Bohužel žijeme v době, kdy se společnost snaží fungovat jako celek, především z ekonomického hlediska a není příliš zaměřená na spokojený život jedinců. I z toho důvodu tlačí děti (i nás dospělé) do věcí, na které ještě nejsou připravené, nicméně vnímám v dnešní době jistý progres v této oblasti a věřím, že jednou dojde i na to, že jako společnost dospějeme k tomu, že v oblasti vývoje a fungování lidského života toho ještě strašně moc nevíme.“... celý text
— Lucienne05