Judith Newman

americká, 1961

Populární knihy

Nové komentáře u knih Judith Newman

Deník postarší prvorodičky aneb Jak se žije mamosaurům Deník postarší prvorodičky aneb Jak se žije mamosaurům

Hnus. X dní má její pes na srsti přilepený dudel a ona si nevšimla?! A co chtěla říct tím BAZILIONEM PŘÍPADŮ nevím, asi si to spletla s bazaliomem, jistým typem rakoviny kůže. (Nebo snad bilionem? Nevím ale v krátkém ani dlouhém systému nic takového není). Hnus. Nesnáší děcka, přesto je "chce" a když je teda má, se.ou ji. K.áva. Kdesi říká o tom svým nahrblým dědovi-manžovi:nikdy jsme nežili spolu, je to tak divný? Jednak to divný je a druhak kecá, v knize přece píše že se od ní kvůli dvojčatům odstěhoval...takže co slovo, to lež.... celý text
Jungkookie


Pro Siri s láskou - Máma, její autistický syn a překvapivě laskavá pomoc technologií Pro Siri s láskou - Máma, její autistický syn a překvapivě laskavá pomoc technologií

Zajímavě a poutavě napsané, velmi dobře se mi kniha četla, vysvětlení, jak technologie pomáhají taky super. V knize jsou i úvahy, proč autistů přibývá (žádný důsledek očkování!). Kniha mě ale taky dost zneklidnila v tom smyslu, že čím víc budou lidé na spektru ve společnosti přijímaní jako taková zajímavá skupina, která vlastně má i spoustu schopností využitelných pro společnost...a že vlastně to není vada, ale snad v něčem i přednost být autista...a to spojení s technologiemi...mnohem více dnes možností, aby komunikovali- to je super, aby měli děti- a to už mi tak super nepřipadá. Protože tím bude autistů stále více. Jistě, ti, koho se to týká, budou tleskat a říkat, že svět bez emocí je vlastně přehlednější, jinak všude vládne chaos a to je podle nich špatně (chaos je to pro ně z toho důvodu, že oni nejsou schopni tomu porozumět). Takže další rozrůstající se minorita, která pomalu a jistě bude většinové společnosti vnucovat svá pravidla. Myslím, že to není správné, nechci žádnou diskriminaci, ohledy jistě, to je samozřejmé, právo na co nejplnohodnotnější život - ANO, ale netvrďte mi, že porucha je vlastně něco normálního.... celý text
Dajavadu


Deník postarší prvorodičky aneb Jak se žije mamosaurům Deník postarší prvorodičky aneb Jak se žije mamosaurům

Knížka slibuje humor a příběhy ze života maminky dvojčat. Vtipná nebyla, usmála jsem se snad jen jednou, za to se velmi dobře četla. Mám ráda takové oddechovky od těžší literatury, tahle kniha je proto ideální. Každopádně je to ten druh knihy, kterou si po pár týdnech nebudete pamatovat. Za mě lepší průměr.... celý text
Ainyska



Pro Siri s láskou - Máma, její autistický syn a překvapivě laskavá pomoc technologií Pro Siri s láskou - Máma, její autistický syn a překvapivě laskavá pomoc technologií

Tahle knížka se moc nedá hodnotit. Vím, co se mi na ni nelíbilo, ale vždycky to přetluče úleva, že mám zdravé děti. Nicméně překlad a korektura, tam mám výhrady. Skombinovat, Juliusovi, oddělování číslovek desetinnou čárkou, takže ze 79 tisíc je 79 celých... Nebo když osoba v jednom odstavci opakovaně nazvaná Berry, se v dalším odstavci - opět opakovaně - najednou jmenuje Barry. Dost odfláklý. Knihu jsem dočetla, ale že bych z ní byla nadšená, to úplně ne.... celý text
iceVS


Deník postarší prvorodičky aneb Jak se žije mamosaurům Deník postarší prvorodičky aneb Jak se žije mamosaurům

Možná je můj názor ovlivněný tím, že jsem zrovna těhotná, ale ta kniha není ani vtipná.. Autorka se tak dlouho pokouší o děti a pak se k nim chová, jako by snad ani nebyli její.. Ne, opravdu mi to nepřijde vtipné, zábavné, ani oddechové. A její manžel je kapitola sama pro sebe - chápu, že v 66ti letech se nechce starat o děti, ale proč si je tedy pořizoval..? uf.. Možná, když se ke knize vrátím za rok, změním názor, ale momentálně odkládám nedočteno.... celý text
anavi2009