• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Kalayna Price

Vzpomínky stínů

„Táto séria sa mi veľmi páčila len škoda že nepreložili 4 a 5ty diel. Preluskala som ich v angline a zostala sklamaná nakoľko piata časť skončila tak že Alex sa rozišla z jej smrtiakom. Čiže ukončenie : ďalší prípad rozluskla ale je stále sama bez smrtiaka a bez Falina....“... celý text
— ctenarJanarJRe

---

Čarodějka stínů

„Neurazilo, ale ani nenadchlo.“
— JK96

---

Vzpomínky stínů

„Nekrosem otřásá série záhadných sebevražd. Čarodějka a vyšetřovatelka Alex Craftová hledá původce, který dokáže dohnat lidi až na samou hranici mezi životem a smrtí. Kalayna Price se ve třetím pokračování dobrodružství ze světa stínů zaměřila více než kdy dříve na příběh samotný a knize to nad očekávání prospělo. Najednou tu máme sevřenou, napínavou a vzrušující detektivní linku, která se neohlíží napravo ani nalevo, ale míří přímo vpřed. Magie a tajemno jsou stále všudypřítomné, ovšem neřešíme kdo, kde, s kým a za koho kope, nýbrž si zcela vážně a bez legrace hrajeme na kočku a myš se samotným zlem. Že to nevydrží a znovu se to rozplizne do přebíhání od čerta k ďáblu (respektive z Faerie ke smrťákovi) je možná největší tragédií této knihy. Je to jako narazit v plné rychlosti do kamenné zdi. Dámy prominou, že mi bloumání po Faerii s vražedným milencem po boku přijde nudné a vášnivá noc s panem „Božským“ prostě nezaujme tolik, jak bylo nejspíš zamýšleno. Spíše mám pocit, že mi pusu zalepila cukrová vata z pouti, která tady plní funkci nikotinové náplasti. Šok, který jsem utrpěl z prudkého zabrzdění, už nenapravilo ani finále, které se sice pokusilo obnovit ztracenou důvěru a vrátit vše do původních kolejí, ale podařilo se mu to už jen z poloviny tak dobře, jako se vyprávění na začátku rozběhlo. Nicméně přiznávám, že palmová ratolest tentokrát utekla autorce jen o vlásek.“... celý text
— ludek.n

---

---

Tanec stínů

„Majitelka detektivní agentury Mluvčí za mrtvé Alex Craftová se ještě ani nevzpamatovala z posledního případu, a už na ni čeká nové smrtelné nebezpečí. Má- li mu čelit a odvrátit hrozbu, bude muset projít hned několika rovinami bytí a světy, které k ní nebudou jen přátelské, ale budou vyžadovat veškeré její umění, sílu a vědomosti. Kalayna Price se ani na okamžik nevzdaluje modelu, který představila v předchozím díle Čarodějky stínů, jenom snad ještě více zaplétá osnovu příběhu a rozhazuje sítě do větší šířky. Zkoumání různých světů knize přidalo na atraktivnosti, na druhou stranu je to konání trochu samoúčelné, neboť z něho nevyplynou žádné výsledky a vlastně ani neovlivní nic v jádru vyprávění. Hezké navenek, prázdné uvnitř. Podobné je to koneckonců i se vztahy hlavních protagonistů. Klouže se po povrchu a chraň bůh vytáhnout nějaký těžší kalibr. Alex Craftová ovládá mocné magické síly, nechává si je proniknout do poslední vlásečnice těla, poznává je, vnímá je a promýšlí jejich použití, ale když přijde na kontakty s živými tvory, zapíná autoimunitní systém. Soupeření mezi Falinem a Deathem je spíše než ohňostrojem vášní, prskavkou dětské hry „padni, seš mrtvej!“. Sedmihlavá hydra je spíše k smíchu, lépe na tom nejsou ani tři barevní draci. Je tu spousta věcí, které se míjejí účinkem, a tak mi Tanec stínů více než co jiného připomíná pouťovou atrakci.“... celý text
— ludek.n

---

Čarodějka stínů

„Čarodějka stínů s licencí na detektivní služby Alex Craftová se připletla k případu sériových rituálních vražd, při nichž si pachatel jako své oběti vybírá ženy s jistým mimořádným nadáním. Netrvá dlouho a Alex se stává ústřední postavou všeho dění. Kalayna Price dala dohromady něco málo z detektivky, gotiky, hororu, přimíchala mystické prvky a urban fantasy, do akce poslala duchy, stíny mrtvých, čarodějky, drsné agenty a záhadné fae, celé to protřepala, ozdobila hrstí sexu a lechtivých scén a takto to pak servíruje svým čtenářům, nebo možná přesněji mladým čtenářkám. Ty si totiž všechny ty vztahové zákruty a pánevní dovádění užijí spíše, než mužská část populace, která se nad vypracovaným hrudníkem Falina Andrewse pravděpodobně jen ušklíbne. Přes všechnu autorčinu snahu o eleganci a spád se mi zdálo, že vyprávění kulhá na obě nohy, nápady jsou nedotažené, výrazové prostředky chudé a že celou strukturu drží pohromadě snad jen ty duše mrtvých. Jakoby si Kalayna Price vůbec nerozmyslela, co si s věcmi a událostmi, které do svého příběhu zahrne, počne, jak je zužitkuje a vygraduje. Proto má člověk při čtení jejího románu často pocit, že tápe (a to nejen on sám, ale i postavy, účastnící se děje), že mu unikla nějaká významná podrobnost (neunikla, autorka ji prostě jenom nezmínila) nebo že zápletka postrádá pointu (nejspíš se zapomnělo, že by jí vůbec měla mít). Číst se to dá, ale hitparáda to není…“... celý text
— ludek.n