Nové komentáře u knih Karel Prášil

Upomínky na můj vojenský život Upomínky na můj vojenský život

„Dobře, že rodiče nevědí, že za chvíli půjdu do boje, velmi by se o mne strachovali. Jistě i tak mnoho nocí nespí a myslí na mne a já nemohu pomoci jim ani sobě. Z té mé bezmocnosti je mi smutno, velmi smutno. Říkalo se nám „Každý strůjcem svého štěstí a fatalismus je nesmysl“. Věřil jsem tomu, ale je to skutečně pravda i dnes? Kdybych se mohl svobodně rozhodovat, vybral bych si takový úděl já nebo kterýkoli z těch, kteří tu se mnou leží? S nákladem jako soumar pochodovat kilometry těmi špinavými městečky a vesnicemi, o hladu a žízni, v horku a prachu a spát na zemi nebo na hnoji? Přitom se nechat štvát a střílet jako lovná zvěř? Ovšem mohl jsem odmítnout jít na frontu, ale pak bych šel – opět proti své vůli – na popraviště.“... celý text
Lenka4