Nové komentáře u knih Karla Michalíková
Oliver a já
„Poslední kniha roku 2022 a musím říct, že naprosté zklamání a nejhorší kniha teď už minulého roku. Knížku jsem četla ve štafetě od @story_of_our_village_life a tímto děkuji za možnost se zúčastnit.
Před čtením jsem si nečetla žádné recenze a vlastně ani anotaci. Podle přebalu jsem čekala nějakou erotiku a v první chvíli jsem si nevšimla ani autorky, která je z České republiky. Každopádně se mi knížka už od prvních stránek četla neskutečně špatně.
1. V jedné části se hlavní postava Míša vlastně skoro chlubí, že spala se svým ženatým kamarádem a že jim to vlastně „pomohlo“ s jejich vztahem a tím i ten vztah zachránila. Posléze dál v knize si stěžuje, jak se její známí podvádějí.
2. Taky poznat se s Oliverem (nepřijde mi náhodné, že jeho příjmení Frýbort je podobné Přemku Forejtovi) a po chvilkové několikahodinové známosti, kdy proběhne sex na zadních sedačkách, už všude říkat, že jsou přítel a přítelkyně?
3. Přeslazený doják, kdy se nešetří slovy jako kočička, miláček, srdíčko (ještě když tohle slovo vyřkne kardiolog, když vysvětluje dospělému, co mu budou dělat se srdcem). Zdrobněliny jsou v knížce využívaný snad na úplně všechno.
4. Nevím proč řeší jejich věkový rozdíl, když je to nějakých cca 8 let tuším. To je přece prd.
5. Autorka dost často dodává úplně nepodstatné dodatkové informace v závorkách v textu. Přitom se dalo vše nechat, aby si to čtenář domyslel sám a nebo to bylo vážně úplně zbytečný. Například: „Dnes jsem byla nakupovat (měla jsem totiž volné odpoledne).“ Jako pardon, ale tohle se snad dá skloubit do jedné věty a nebo to vynechat ne?
Pozitiva za mě bohužel žádné. Asi si to své fanoušky najde, ale při představě, že bude pokračování (autorka si k tomu připravila konec), tak si radši tentokrát ušetřím mozkové buňky pro daleko lepší knihy i od českých autorů.
Shrnuto do jedné věty: spousta amatérských povídek na Wattpadu jsou daleko lepší a kvalitnější čtivo.“... celý text
— kaja9825
Oliver a já
„Fajn příběh. Nad vztahem Míšy a Olivera bychom asi žádná z nás neprotestovala :)). Místy bylo zdrobnělin až moc.“
— gargamelka
Oliver a já
„Nějak nevím. Sladké to bylo na zkažení zubů. Číst ještě chvíli miláčku, pusinko, srdíčko a já nevím co ještě, tak mě klepne. To jsem už na konci přeskakovala. Myslím, že žádný normální chlap takhle nemluví 24 hodin denně. Předobraz tu vidím v Přemkovi Forejtovi, ale samozřejmě se můžu mýlit. Čekala jsem, co se pokazí a autorka vytáhla ten nejtěžší kalibr. Na druhou stranu, bylo to popsáno celkem věrohodně, až na pobyt na JIP. Nemyslím, že by tam návštěvu nechali přespat... Ale.. Něco člověka nutí číst pořád dál, takže kniha byla přelouskaná za pár dní. V podstatě limonáda pro dámy. Jo, a ten věk tam prakticky nebyl vůbec řešený, anotace trochu zavádí.“... celý text
— lucie3944
Oliver a já
„Je to hezky napsaný příběh, velmi přeslazený (místy mě až bolely zuby z toho cukru:-)), ale hezky to utíká. Je to pohádka pro velké holky. Příběh mě bavil a odpočinula jsem si u něho.“... celý text
— LibraryGirl
Oliver a já
„Sice pěkně napsané, dobře se to čte, a jako nic proti romantice, lásce, osudu, symbióze, ale bylo to na mě prostě moc hrrr, takže jsem tomu nevěřila.
A bože, slova jako olejíček, slzičky, spapáš, človíček nebo postýlka... uuuuf... až mě z toho protáčení očí bolela hlava.
Jejich věkový rozdíl je jen 8let, vlastně to ani neřešili, no nic, anotace vyzněla jinak. A mmch mezi 2 a 3 kapitolou není rozdíl jednoho roku, je druhý den...chyba v datech...tu pak následuje další chyba mezi 3 a 4 kapitolou...to už je o rok později.
A co ten dovětek za koncem měl jako znamenat?! To jako paní autorka chtěla celý cukrkandlový příběh hodit zpátky do reality!? Nechápu...“... celý text
— Kešu1981
