Nové komentáře u knih Karolina Hubková
Deník tramvajačky
„Mně se knizka libila a dobre se mi cetla. Radim ji k tzv. "zachodovym kniham", i kdyz tuhle jsem stylove precetla behem jizd v MHD :-) Samozrejme je trochu monotematicka, jako vsechny tyto knihy (Kafe@cigarko Dolezalove, denik knihovnice...) autoru z jednoho oboru.
Narozdil od vetsiny zde nepovazuji autorku za namyslenou nebo pretvarujici se, mam kolem sebe holky, ktere ziji s obdivuhodnou vlastnosti brat vse z te lepsi stranky a pozitivnim naladenim, i kdyz s nimi zivot hazi. A taky se narozdil ode mne umi pochvalit. Nekdy bych to taky chtela zazit... Byt zapskly a depresivni totiz nicemu nepomaha. Takze ja jsem si cteni uzila, bavilo me to, informaci o historickych tramvaji bylo pro me akorat (jsem sotous tak 1/3 :-) ), bavily me cervene vysvetlivky. Hvezda navic za ilustrace a Karolininu otevrenost ke konci knihy ohledne velmi osobniho a citliveho tematu.
O muzeu jsem nevedela, ale az budeme mit cestu do Prahy, urcite navstivime! Rada se ke knizce jeste vratim a autorce preji, at se ji v zivote dari i nadale slunickove!“... celý text
— Květinka008
Deník tramvajačky
„Jak je už řečeno... spíš jen osobní deník (pracovní ... a ke konci pak osobní trable s těhotenstvím) ... přečteno, ale vracet se k ní nebudu“
— Ronnie68
Deník tramvajačky
„Od knížky jsem čekala něco jiného, deníky mám opravdu ráda, ale tahle knížka je spíše pro fanoušky tramvají a historie s tímhle tématem. I když to nebylo pro mne až tak záživné, knížku jsem dočetla a musím přiznat, že i něco nového dozvěděla.“... celý text
— werick
Deník tramvajačky
„Tohle mohl být jen deník pro osobní účely....jinak to výpovědnou hodnotu nemá žádnou, je to chaotické a špatně se to čte.“
— Vebinka
Deník tramvajačky
„Mně paní Hubková připomíná paní Pazderkovou coby “blbou blondýnu. Akorát s tím rozdílem, že ona slavná tramvajačka to nehraje.
S tou samou prací, co má ona, mám zkušenost od rodičů. Proto mě děsí, že by si někdo mohl myslet, že tak, jak popisuje svoji práci ona, to má úplně každý řidič tramvaje, potažmo kteréhokoli dopravního prostředku. Čtenář si musí předem uvědomit, že ona jezdí se starými tramvajemi, ne běžné linky, takže se to hodně liší. Lidé vozící se na soukromých jízdách mají jiné nálady a emoce než lidé jedoucí ráno do práce, těm je úplně jedno, jestli řidička má pusu napatlanou červenou rtěnkou nebo nemá. I když Ono to je jedno asi úplně všem.
Paní Hubková si stěžuje, že musí vstávat brzy. Běžní tramvajáci vstávají klidně mnohem dřív. Hubková mává vesele na děti a lidi, chlubí se, co kde dostala, jak zpomaluje cestujícím na místech, odkud je hezký výhled, aby se pokochali - no na to běžný řidič opravdu nemá čas. Ona sama vzletně říká, že se kochá s lidmi, co veze, zjišťuje si informace o místech kolem sebe (asi nejlepší část z celého plátku - zjistila si, že Národní divadlo vyhořelo). Prosím, věnujte pozornost hlavně své práci, totiž řízení tramvaje.
Z vyprávění je znát, že by potřebovala nějakou psychologickou pomoc, pořád si jede svoje pozitivno (tak přehnané, že jí to nevěříte), citátky, každý, kdo ji potká, je šťastný díky ní Kam to jde, tam se nacpe. Přitom mně osobně přijde, že nemá moc co předat, nebo aspoň to, co mohla, tak už bylo mnohokrát řečeno.
Čekala jsem, že se dozvím něco nového, zajímavého o starých tramvajích A ono ne. Vůbec. Nový panel, starý panel. Toť vše. To je strašná škoda, ale autorce nemám za zlé, že takové vědomosti nemá. Coupé opěvuje každou chvíli, ale ani tam neřekne nic technického (má pultík s pípou, no, super) nebo zajímavého.
Kniha je docela odbytá, texty jsou rozdělené podle datumů, začátek je nahodilý, kolikrát mi to nešlo pochopit jako celek, klobouk dolů autorce malůvek, ty jsou hrozně hezké. Nejhezčí z celého Deníku.
Rozhodně to nic nepřidá, neobohatí, nic nového se vlastně taky nedozvíte Vlastně je to úplně zbytečná kniha, taková, kterých jsou na světě tisíce. Ale autorka se vykoupala v rybníčku své slávy, účel to tedy zřejmě splnilo.“... celý text
— Pravdonoška
