• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Katarína Púčeková

Rozhovory s drakmi

„Bez mučení přiznávám, že tuhle knížku jsem si přála přečíst především na základě její překrásné obálky s drakem při západu slunce a právě samotné tématiky draků, které odjakživa zbožňuji. Příběh jako takový byl ale ve výsledku úplně jiný, než jaký jsem čekala, a bohužel musím říct, že se až tak úplně nejednalo o můj šálek kávy. Očekávala jsem, že draci tu budou hrát prim, toho se ovšem ujala Sofie a její neustálé změny nálad. Nemám ve zvyku knihy hodnotit na základě toho, zda mi je nebo není hlavní hrdina sympatický, koneckonců je čistě a jen na autorovi, jaký charakter se svým postavám rozhodne přiřknout. Tady jsem ale měla pocit, že nesnesitelná povaha hlavní hrdinky významným způsobem zasahovala do samotného dojmu ze čtení a výrazně ho znesnadňovala. Sofiiny nálady se střídaly jako aprílové počasí, doslova byla v jednom odstavci veselá a v druhém najednou uražená, protivná nebo sarkastická. Vztek a frustrace u ní převládaly a ovládaly ji, a i když si uvědomuji, že hlavní zápletkou příběhu byla právě její snaha se s těmito pocity vypořádat, byla jsem to spíš já, kdo byl z příběhu frustrovaný. Abych se ale dostala k samotným drakům, Réamann, hlavní dračí postava, se rozhodně stal mým oblíbencem. Jeho mírně povýšenecký charakter, sklony k provokování, ale zároveň velká laskavost a ochota Sofii pomoct, pro mě byly hnacím motorem, díky kterému jsem knihu dočetla až do konce. Nebýt jeho, nejsem si jistá, zda bych knihu neodložila. Proč, ptáte se? Protože jsem většinu času měla pocit, že se v knize absolutně nic neděje. A to říkám z pozice čtenářky, která si doslova libuje v sáhodlouhých popisech a podobných věcech. Čekala jsem, že právě rozhovory s draky budou nosným sloupem celého děje i zápletky, ale ve výsledku se ve většině času jednalo o dialogy bez většího smyslu. Když už to vypadalo, že se draci pokouší Sofii naučit něco o přírodě nebo živlech, najednou zase přeskočili k úplně jinému tématu. Ačkoliv opravdu oceňuji autorčinu snahu zaměřit se na téma psychického zdraví a práce s vlastními emocemi, působila na mě tak trochu nedotaženě. Takhle to probíhalo až do poslední čtvrtiny knihy, kdy se najednou z ničeho nic objevilo ono starobylé zlo, o kterém do té doby nepadla ani zmínka, nijak s draky nesouviselo a bylo tak nahodilé, že do příběhu vůbec nepasovalo. Samotný závěr knihy, jinými slovy poslední odstavec, jsem tak nějak na základě lehké absurdity celého příběhu očekávala, ačkoliv jsem až do úplného konce tajně doufala, že mě autorka třeba ještě něčím překvapí, že se dostaví aha moment a najednou vše začne dávat smysl. Nicméně jsem měla spíš pocit, jako by si v závěru uvědomila, že příběh vlastně tak úplně nefunguje a neví, jak z něj vybruslit, a proto využila tohoto prostředku, který ale bohužel neměl kýžený efekt. Za touhle knihou podle mého názoru stál nápad na super příběh, který by býval mohl krásně fungovat. Bohužel se to ale moc nepovedlo, alespoň ne v mých očích, což mě opravdu upřímně mrzí, protože si myslím, že Rozhovory s drakmi měly velký potenciál. I přesto nelituji, že jsem si knihu přečetla. 2,5*/5*“... celý text
— PrincaListicka

---

Si môj sen

„Bez zbytočných pripomienkových fráz či sumáru minulého dielu série, nás autorka vhodí do deja a pokračuje tam,kde Si môj osud skončil. Nakoľko mi prvá časť pripadala dosť dejovo zrýchlená, potešila som sa, že táto kniha má o 100 strán viac. Moje nadšenie ale vyprchalo už po pár stranách. Síce u autorky vidieť posun,popisuje situácie a prostredie viac, no stále som mala pocit, že mi toho v príbehu dosť uniká. Opäť sa podľa mňa autorka spoliehala na dôvtip čitateľa,ale u mňa funguje,ak je dej plynulý, napísaný "polopate". Nové postavy v príbehu boli fajn,no zanechali vo mne ešte viac otázok...jednou z nich je, aký je HADÍ ÚSMEV :\ Súrodenecký vzťah Dominiky a jej brata bol fakt zvláštny a vzťah Dominiky a Raya sa vôbec nijak nevyvinul. Tvorili ľúbiaci sa pár,ale city akosi zostali mimo príbehu aj v tejto knihe. Musím povedať, že autorka má fantáziu, potenciál,aj slušnú slovnú zásobu na tvorenie zaujímavých viet,no pre mňa tejto sérii stále niečo chýba. Niečo, čo by ma udržalo v napätí; niečo,čo by mi "otvorilo oči" a nezanechalo vo mne kopec otázok.“... celý text
— Vknihách

---

Si môj sen

„Začátek druhého dílu byl wau. Hned mě autorka přenesla k našim postavám Raymondovi, Dominice, Sebbymu a Michalovi. Už od prvních chvil jsem byla unesena. Líbilo se mi, jak autorka začala a jak pěkně navázala na první díl. Dokonce jsem hleděla jak puk, když Filip (na kterého jsem zapomnela a musela pátrat v hlavě kdo to vlastně je a tady dostal více prostoru) se přidal k naší skupince. Trochu mě zamrzelo jak se Ray zachoval k Domi a i následná její reakce, ale chápala jsem, že není splachovací. Nápad na novo staré dobrodružství byl dobře vymyšlený a opět se mi líbilo, že jsme měli možnost vidět příběh z pohledu dominiky a Raye. V tomto díle nebylo až moc akce jako v prvním, ale nebyla to oddechovka. Autorka nás tímto dílem připravila na něco, co bude v pokračování. Jedině, co mi trochu vadilo byla rychlá dovolená Dominky v průběhu ní se na straně Raye nic moc nedělo. Očekávala jsem tam nějaké bum a trochu víc rozvinutou dovolenou Dominky s rodinou. Nechci tady spoilerovat, pokusím se to i bez toho, ale to co se začalo dít Dominice, když byla s rodinou pryč bylo zajímavé a pak ten Zajo. Mám z něj smíšené pocity a víc převládají ty špatné pocity, ale možná se pletu a Zajo bude good Zajo. No a co se týká konce! 1. Jsem toto vážně nečekala. 2. To její mámě nebylo divné a otevřela dveře? (pochopíte, když přečtěte) 3. Potřebuji třetí díl.“... celý text
— Hanulka

---

---

Si môj osud

„Úvod sa mi veľmi páčil! Spoznali sme hlavného hrdinu Raya. Živý, spoločenský chlapec, ktorý chce vyskúšať v živote všetko! Otec si poňho príde na chatu,po divokej párty s kamarátmi. Cestou domov sa ale niečo stane…(toto nie je spoiler!)Z Raya sa stane duch... bezmocný, stratený, sám a nechápe prečo tu musel zostať. Hlavnou hrdinkou je Dominika, introvertná čudáčka. Raya nikto nevidel ani nepočul,Dominika však áno a takto začína ich spoločná cesta… Nič dôležité som vám neprezradila,toto sa dočítate už na prvých stránkach. Bola som veľmi zvedavá ako autorka na necelých 170 stranách naprace príbeh, ktorý už od začiatku znel perfektne! Katka ma veľmi príjemný štýl písania,no (nie som kritik!) kľudne by som brala túto knihu raz tak hrubú. Naozaj. Veď uznajte sami… Kto nemiluje filmovú klasiku DUCH poňatú tínedžerskými postavami? Nejden knihomoľ sa v hlavnej hrdinke nájdete (Dominika zbožňuje Mechanického anjela :) ), aspoň zo začiatku. Neskôr to už naberalo podľa mňa príliš rýchly spád- vzhľadom na počet strán, pochopiteľné. Mám pár vecí, ktoré mi udreli do oka: -rýchly náznak lásky-v podstate to bolo na štýl kde sa vzala tu sa vzala.. -čierny prach-ako sa dostal na Hanu a prečo mal byť určený Dominike? Toto celé som nejak nepochopila,alebo to nebolo ani vysvetlené?!Som zmätená... -Martin,slušňák, ktorý Dominike celý čas v knihe vyká, z ničoho nič, z kapitoly na kapitolu prestal...a o pár strán ďalej pokračoval vo vykaní... -nevysvetliteľné zmiznutia kamarátov-toto bolo podľa mňa premyslené síce dobre,ale chýbalo mi tam toho veľa na vysvetlenie. Tak isto, čo sa týka záverečného rozuzlenia príbehu. Skutočne,Katka má ako autorka potenciál,no odporúčam poriadne sa rozpísať. Nebáť sa slov, pretože ich používa veľmi dobre, ibaže mám dojem,akoby sa bála vyrozprávať celý príbeh aj s detailami. Ja ako čitateľ si nerada domýšľam. Som spokojná vtedy,ak je dej kompletný, keď mi po dočítaní nezostanú vysieť otázniky v hlave…“... celý text
— Vknihách

---

Si môj osud

„Musím říct, že mě tato kniha mile překvapila. Ze začátku jsem byla trochu zmatená, když se Rayovi stala ta nehoda, ale později jsem dostala odpovědi na své otázky. Když se na scéně objevila mladá Dominika, uvědomila jsem si, že máme plno společného, teda aspoň v té době, kdy jsem byla náctileta. Autorka všechny postavy vykreslila dobře. Líbila se mi Rayova stránka, jak se snažil bojovat s tím starým zlým Rayem, chtěl se změnit. Kolikrát jsem četla se zatajeným dechem a chvílemi jsem nedychala. Bože, já se při čtení občas i bála. Autorka mě naprosto pohltila do děje. A to není vše. Když jsem se dostala na konec této části. Málem jsem odpadla. Takhle to ukončit? Ano vím je to na pokračování, ale toto mi autorka nemůže udělat. Za mě jednoznačne 1.část dostáva 5 /5 “... celý text
— Hanulka