• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Kateřina Marie Tichá

Ostrov, co chutná jako pomeranče

„Takové něžné pohlazení po duši, kde někdy trochu cítíte jako by slova byla věnována někomu určitému z minulosti a někdy i z budoucnosti a někdy jsou to slova určená přímo vám a vašemu srdci a myšlenkám“... celý text
— Nicoletta1681

---

Ostrov, co chutná jako pomeranče

„Štěstí je ostrov, co chutná jako pomeranče .... Ütlá knížečka talentované dívenky s citlivou duší potěší, každý si něco odnese dle vlastního uvážení .... " Nestojím o sliby, nenech se mýlit .... Sliby jsou tíha, co nechci nést .... A moje oblíbená divoká /jako ta řeka / - vzpomínka na Davida Stypku .... "Chci konečně slyšet tebe ne tu spoustu řečí Chtěla bych vědět komu patříš když zrovna nejsi něčí .... " Už nějakou dobu poslouchám i její písně - a doufám, že bude v tvorbě pokračovat ....“... celý text
— intelektuálka

---

Ostrov, co chutná jako pomeranče

„Překvapilo... Mile a hezky bolestně :-)“
— adriane9

---

---

Ostrov, co chutná jako pomeranče

„Můj objev roku - písničkářka Kateřina Marie Tichá, která píše nejen krásné texty do svých songů, ale také básně, které bez zbytečného patosu zasáhly mou melancholickou duši. Pokud nejste fanoušci básniček, tak si minimálně pusťte některou z jejích písní :)“... celý text
— blackoutzuzi

---

Ostrov, co chutná jako pomeranče

„"co chvíli žil jsem pro jinou krásu, a ještě dlouho chtěl bych tak žít. Pro zlatou, modrou a bílou oblohu, pro báseň, co Skácel napsal o Bohu, pro světla, co planou nad Vltavou, pro ticho, těsně než doma vstanou, pro víno, červené víno a zpěv a ženy, lhal bych, že pro ženy ne ! A jestli dnes mám žít úplně naposled, k snídani dám si jen chléb a máslo, med. A tebe pohladím po tváři, dokud spíš. V duchu se pomodlím za to, ať odpustíš mi, a slibům, co nemůžu naplnit. Zase tě najdu, jestli budeš chtít." Úlovek z knižního festivalu..můj první obrázky s autorkou. A doufám že ne poslední...křehké a přitom přímo do cíle mířící, pod kůži lezoucí, do živého tonoucí ...a chtělo by to víc. Protože tak trošku mám.pocit ošizení...že nám ty básně utla dřív...že je nenechala dozpívat do konce. Že tam ještě zůstaly čekat slova nevyřčená...i tak děkuji. A úryvek pro vás : "Chci tě jen pro dnešek. Buď moje odměna. Ať se mi zas jednou roztřesou kolena. Ať mi zas šlehají plameny v zátylku. Ať je mi divoko alespoň na chvilku..." Doporučuji !!!“... celý text
— haki34