Kirill Jurjevič Jeskov

Přidat do oblíbených Koupit knihy

ruská, 1956

Nové komentáře u knih Kirill Jurjevič Jeskov

Poslední Pán prstenu Poslední Pán prstenu

„Po této knize jsem sáhl z velké lásky k Pánu prstenů, ale nebyl jsem zklamán, přestože celý příběh staví na hlavu a převrací naruby. Podíváte se na celý příběh jiným pohledem, alternativním, kde Zlo je utlačovaným dobrem a Dobro je zlým a podlým nepřítelem.“... celý text
— anonymní.Ilja

Poslední Pán prstenu Poslední Pán prstenu

„Za mě osobně se nemusíte bát, že by bylo Tolkienovo dílo pošpiněno do poslední nitky (nebo spíš v tomto případě do posledního písmenka :-D ). Kniha má svůj vlastní příběh zasazený do známého světa, který je stejně prezentován tak, jak jste si ho nejspíš nepředstavovali :-) Známé postavy se tu v podstatě jen mihnou :-) V tomto příběhu se nesetkáme s otevřenými bitvami, ale s intrikami, špionáží a házení špíny z jedné hromady na druhou. Slova jako "kontrarozvědka", "ministerstvo zahraničních věcí" a "náměstek pro operativu" jsou používány zcela běžně, takže oprostit se od známého příběhu by nemělo být nijak problematické :-) Kniha mi přišla jako zajímavý nápad, ovšem pojetí politického zákulisí a vybraný slovník mi příliš neseděl do světa Středozemě, jak jsem si ho vždy díky Tolkienovi představovala. Čtenář v průběhu získá dojem, že už zbývá pouze vrtulník s výsadkem těžkooděnců (a svým způsobem není daleko od pravdy :-D). Autorovi musím taky udělit malé mínus za závěr putování našich hrdinů, protože mi vlastně neřekl, jak to celé dopadlo. Oproti tomu chválím pěkné zakončení epilogem se shrnutím osudu postav. V celkovém součtu kniha nebyla špatná. Rozhodně se jedná o nevšední příběh, který určitě zaujme. Hodnotím jako lepší průměr.“... celý text
— Marsí5

Poslední Pán prstenu Poslední Pán prstenu

„Varování: Jste-li skalním fanouškem mistra Tolkiena, vyhněte se tomuhle dílu velkým obloukem :) Protože se dozvíte to, co jste možná nikdy nechtěli vědět (třeba jaké svině jsou ve skutenčosti ti "dokonalí" elfové :))) Jde o alternativní pohled na válku o Prsten, zde hlavně na dobu po jejím ukončení. Dozvíme se, že Mordor byl ve skutečosti vyspělá civilizace na prahu průmyslové revoluce (prach ze sopek byl kouř z vysokých komínů), který doplatil na závistivost hyperkonzervativních a ve své podstatě barbarských Zápaďanů, jejichž lídr Aragorn nebyl ničím jiným než nastrčenou loutkou manipulativních elfů. A orkové jsou vlastně jen jiné etnikum (nicméně v númenorské propagandě jde o krvelačné skřety). Kromě alternativního pohledu na vývoj v tolkienovské Středozemi jde také o špionážní román. Zde však musím ubrat hvězdičku za příliš rozvleklou prostřední část s baronem Tangornem, který je sám o sobě sice zajímavý charakter, ale jeho gambit v Umbaru přeci jen mohl skončit o trochu dřív :))“... celý text
— J.P.S.

Poslední Pán prstenu Poslední Pán prstenu

„Dílo páně Tolkiena mám rád a patřičně v úctě. Nemůžu však říct, že bych byl skalní případně ortodoxní fanoušek. Takže Když se objeví parafráze na Pána prstenů, tak autora hned nepokládám za heretika a nepřeji mu pomalou smrt a znásilnění Balrogem. I v případě Posledního pána Prstenu jsem přistoupil s myslí otevřenou. Začátek a konec se nese právě na vlně Pána prstenů. Čerpá z klasiky, odstraňuje zlyričtělou verzi postav a upravuje události, aby byly reálnější. Pomluvy o Gandalfovi nesoucí se Středozemí jsou pravdivé. Aragorn je nastrčená figurka, která se sebou nenechá jen tak manipulovat a Elfové jsou mocichtiví parchanti - vlastně stejní jako všichni dříve zmínění. Na Faramira po jedné z největších bitev zbyly jen drobky. Nazgűlové jsou jen mocní čarodějové libující si v technice a Mordor je jen vyspělou zemí, tak jak ji popisuje památná a hlavně poplatná československá recenze Pána prstenů ze 70. let. Tohle všechno relativně funguje a čte se jedna báseň. Bohužel prostředek knihy je popisem špionážních kejklů barona Tangorna. Samotný Tangornův úkol je zajímavý a dokonce by byl samostatně nosný, ale jako propojení mezi úvodní a závěrečnou částí nefunguje. Prostřední část na mě působí jako autorova invence, při které se naprosto pustil ze řetězů. Špionážní boj několika stran je totiž zasazen do světa nepodobného jihu Evropy v době renesance, která moc nedává v tomto světě smysl. Všechno však korunuje epilog, který už spadl do učiněné parodie. Rád si přečtu jak dopadly postavy, které mě během čtení bavily, ale opravdu nepotřebuji vědět, že se Středozemně prokousala středověkem a novověkem až do současné doby, u Minas Tirith postavili letiště a kromě psané verzi Pána prstenů si můžete v Ardě pustit pochybný seriál Isildurův meč a zahrát si střílečku z prostředí Morie. Na závěr se neubráním srovnání s Tajemstvím Morie Vladimíra Šlechty. Obě knihy začínají se stejnou myšlenkou: "Historii píšou vítězové". Z mého pohledu Šlechta prokázal mnohem větší znalost originálu a dokázal mnohem lépe propojit své "výmysly" s původním zdrojem a díky tomu Tajemství je mnohem rafinovanější než Yeskova kniha. Škoda, že se autor nevykašlal na Pána prstenů a nenapsal vlastní knihu s tématy špionáže. Asi by neměla takový věhlas a komerční úspěch, ale zase by napsal lepší a kompaktnější příběh.“... celý text
— KillHurt

Poslední Pán prstenu Poslední Pán prstenu

„dal som tomu šancu. a dokonca som sa tešil . no ale zniesol som ten blábol do 8 kapitoli a viac sa nedalo. autor vážne dúfal že nadviaže na pána prstenov no to ani náhodov . jeho pohlad na postavi z Tolkienovích kníh bol jedine špatný vtip. " že vraj velvislanec mordoru v rohane " a biela rada saruman ako zástanca života :)))) no a klinec tomu dodalo úplné opomenutie entov a hobitov v príbehu . a mordorské zameranie sa na techniku a nie mágiu to už len bol konečný stav . okrem vikrádania tolkienovho diela a prekrútenia chabého až nudného príbehu je to kniha ktorá nemá cenu ani papiera na ktorom bola vytlačená . nedoporučujem ju pre ludí ktorí si prečítali Tolkienove knihy len ich to znechutí škoda penazí .“... celý text
— protokol

Přejít na knížky autora