Ladislav Kubizňák
česká, 1949
Nové komentáře u knih Ladislav Kubizňák
Polygon
„Pro někoho, kdo toho o rozvědkách moc neví, to možná není úplně špatná kniha, ale ten, kdo už si o tomto tématu přečetl více knih, se nic moc nového nedozví. Spousta informací je o popisu tehdejšího politické situace a obecně o rozvědkách. Autorových zážitků je v knize bohužel minimum. Navíc je vidět, že kniha je psána člověkem, který ve vítězství komunismu věřil.“... celý text
— Auto999
Polygon
„Autor popisuje svůj život a práci v rozvědce, v něčem zachází do podrobností (což není vždy pravidlem, srovnám-li se vzpomínkami R. Gehlena). Kdo se zajímá o činnost tajných služeb toho přečtení knížky nezklame.“... celý text
— tomsk
Polygon
„Bylo to zajímavé. Pravda je, že literární úroveň není oslnivá. U některých věcí jsem přemýšlela, proč je tam autor dává. Přeskakování v čase se mi zdálo trochu zmatené.
Zaujalo mě, jak to chodilo a někdy pořád chodí mezi zpravodajci a popis některých příběhů a případů.
Při hodnocení je asi čtenář ovlivněn svými politickými názory. Zamyslela jsem se nad postojem člověka, který patří k poraženým ve studené válce. A hodně věcí asi nepochopil. Opravdu sloužil vlasti? Vždyť naši zpravodajci byli podřízeni KGB. V historii hodně lidí "jen sloužilo vlasti a poslouchalo rozkazy." Jenže jde i o to, jaký je ve vlasti režim a jaké jsou rozkazy. A změma režimu znamená i některé personální změny. V tak citlivé oblasi jako zpravodajské služby je to pochopitelné a asi i nutné.
Úsměvné je, jak autor "závidí jednomu kolegovi z KGB", který začínal v podobné době a působil v NDR. No, Vladimír Vladimírovič to dotáhl mnohem dál než pan Kubizňák.“... celý text
— gladya
Polygon
„Kniha je pro mě celkem zklamáním. Z vlastní činnosti autora je tam toho minimum, nicméně i to je zajímavé. Jinak je to spíše historický výklad celkem známých faktů, ať už jde o známé agenty na obou březích studené války, nebo o Reaganově doktríně, co kdo z velmocí má za smrtící zbraně, rozpad SSSR a další. Rovněž i zmínka o umístnění jaderných hlavic na našem území ve třech depotech už nemůže trochu znalého člověka faktů překvapit. Připadá mi to, že tyto historické věci autor vyzobal z knih pana Pacnera a pana Syrůčka, ostatní doplnil vlastními zážitky. Pro zájemce, kteří nejsou moc v obraze o téhle problematice, asi dobrá kniha, pro ostatní nic moc nového. Většinou podobné knihy pamětí důstojníků, přeběhlíků a nelegálů slibují třeskutá fakta, ale realita je pak slabá.“... celý text
— ondrej.b
