Laura Tunbridge

Přidat do oblíbených Koupit knihy

britská, 1974

Nové komentáře u knih Laura Tunbridge

Beethoven: Život v devíti kusech Beethoven: Život v devíti kusech

„Ludwig van Beethoven (1770-1827) patří k mým nejoblíbenějším skladatelům. Rodák z německého Bonnu strávil většinu života ve Vídni a zažil úspěchy i slávu, ale zároveň i nepochopení a složitou osobní situaci - měl komplikovanou povahu, nikdy nenašel vhodnou životní partnerku, léta se soudil o poručenství nad synovcem Karlem a trápila ho postupující hluchota. Jeho pozdní díla, vymykající se tradicím a běžným formám, byla doceněna až posmrtně. Brzy byl ale oslavován jako hudební génius a jako jeden z největších a nejhranějších skladatelů všech dob. K vrcholům jeho tvorby patří Symfonie č. 3 Eroica, č. 5 (u nás známá jako Osudová) a č. 9 s Ódou na radost, pozdní klavírní sonáty a pozdní smyčcové kvartety, Missa solemnis, klavírní Diabelliho variace či jediná opera Fidelio. Uměl také tvrdě vyjednávat s vydavateli svých skladeb či se svými mecenáši, nežil v bídě a zanechal po sobě docela slušný majetek. Oxfordská profesorka Laura Tunbridge se v knize Beethoven - Život v devíti kusech snažila o trochu jiný pohled na slavného skladatele a o trochu jiné pojetí životopisu. Napsala čtivý, nepříliš rozsáhlý text, aniž by zjednodušovala, ale píše jasně a srozumitelně, takže pokud se chcete s Beethovenovou osobností, jeho tvorbou a životem seznámit, je toto nadmíru vhodná publikace. Autorka vybrala devět Beethovenových děl, a to zdaleka ne pouze těch nejslavnějších, aby prozkoumala rozmanité aspekty jeho života a hudby a mj. se zaměřila i na to, kolik Beethoven vydělával a jak ho vnímalo jeho okolí, přátelé a hudební veřejnost či kritika. První velký úspěch se dostavil se Septetem op. 20 (1800). Na přátelství se autorka zaměřuje kolem Houslové sonáty č. 9 op. 47 zvané "Kreutzerova" (1803). Hrdinství reprezentuje Symfonie č. 3 op. 55 Eroica (1804). Ambice jsou spojené s Chorální fantazií op. 80 (1808). Láska (a dodnes tajemná "nesmrtelná milenka") s písní Milence z roku 1812. Svoboda s operou Fidelio (1814). Rodina s Klavírní sonátou č. 29 op. 106 Hammerklavier (1818). Duch s Missou solemnis op. 123 (1823). A konce, závěrečná fáze života a tvorby, to je Smyčcový kvartet op. 130 a Velká fuga op. 133 (1826). Autorka se více než na mýty, kterých je kolem Beethovena dost, zaměřuje na realitu a zpochybňuje, že byl Beethoven neurvalý, bez přátel a bez lásky. Také je zajímavé dozvědět se, která díla byla za jeho života nejpopulárnější - Septet a Wellingtonovo vítězství - zatímco dnes patří k těm nejméně známým.“... celý text
— milan.valden

Přejít na knížky autora