• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Světelné básně - Libor Staněk

Druhá básnická sbírka Libora Staňka II. nazvaná Světelné básně opět tematizuje proces vztahování se k okolnímu světu skrze autorovo důvěrné prostředí. Světlo v ... detail knihy

Nové komentáře u knih Libor Staněk

Drolení

„Píšu to už s jistým odstupem po přečtení sbírky, takže to bude stručnější a obecnější: Oslovila mě víc než Světelné básně, protože ač nechyběl jistý koncept a usebranost, je pestřejší a propracovanější, čtenář tedy nezůstává na pochybách, zda daný koncept nemá skrýt nedostatek nápadu a umu. Atmosférou, tempem a tónem některých textů z prvního oddílu mi připomněla A. S. Robaynu, jehož jsem četl nedávno. Je tam vítr, slunce, světlo – a hluboce reflexivní vjemovost. Zdálo se, že druhý oddíl sbírky (Dvůr, střed srdce) bude sevřenější, intimnější, kompaktnější prostorově a v konkrétnosti (vzpomínky, prožitku), ale nakonec se od toho prvního vlastně až tak moc neliší. Výtky mám spíše formálního charakteru: 1) místy bych jinak řešil interpunkci (čárek je tam moc – předěl veršů jejich funkci mnohdy dostatečně zastoupí); 2) občas jsem si nebyl jist, zda autor použil určité slovo šťastně a trefně (opravdu mělo být „nesouměrnost světla / obepíná vše viditelné“, a ne např. „nesouměřitelnost“?); 3) proč tam proboha nejsou číslovány stránky a chybí i obsah? (zjevně záměr – ale na můj vkus málo nosný a zbytečný). Shrnuto: Je to velice dobrá sbírka, která si zaslouží poctivější reflexi. Ještě tři ukázky (tematicky navzájem spjaté, ale jinak spíš vymykající se z celosbírkového kontextu): Dva chlapci na horkém chodníku: ruce opřené o bílý kámen. --- V jemném dešti loupeš mandarinku a je to překrásné jako smích mladých chlapců pod žhnoucími hvězdami, které brzy snesou do jejich srdcí lítost. --- Vstoupím do té vody a budu stejně čistý, jako děti pod sluncem, hrající si s barevným míčem, který létá vzduchem.“... celý text
— V_M

---

Světelné básně

„Kraťoučká sbírka založená na vyhraněném, originálním konceptu, který autor osvětluje hned na první stránce v jakémsi uvedení. Vše bylo psáno během jednoho dne, na jediný zátah, bez dodatečných úprav, od úsvitu do západu slunce, přesně časově určeno, s předem stanoveným počtem básní a světla. Ano, právě kolem světla (a jeho polopodob a nepřítomnosti) se vše točí, což je ve sbírce jménem Světelné básně snad očekávatelné, ale - po zkušenosti s moderní a současnou poezií - zdaleka ne samozřejmé. Snad i vlivem toho, za jakých okolností sbírka vznikala (resp. jaký koncept předurčil její podobu), ji vnímám jako jisté "hledání přítomného času" (řečeno s Kunderou v aluzi na Prousta). Velice často je v ní tematizován okamžik dopadu světla (či jeho ztráty nebo posunu) a snaha zachytit jej, zapsat, opsat, fixovat. Básník jej ohledává z různých stran, světlo má sílu, trajektorii, potenciál pronikat do prostoru, zahlcovat a pohlcovat jej (a být v něm chyceno?), ale zároveň je zaobaleno do jakési tu a tam všudypřítomné atmosféry mýtu, všeobjímajícího řádu, dikce starověké až starozákonní. Využívá k tomu nejen slov, potažmo jejich nepřítomnosti (jedna báseň je, podle mě překvapivě, originálně a přiléhavě, jakýchkoli slov prosta: tvoří ji prázdný bílý prostor - chtělo by se říci: prostor pro světlo - pouze nadepsaný časem jejího vzniku, respektive "vzniku"). Po dočtení sbírky - a většinu textů jsem prošel a promýšlel opakovaně - mám navzdory tomu, že jde o svěží a původní hlas (navíc fyzicky zpřítomněný v pozoruhodné výtvarné úpravě celé knížky), pocit určité nenasycenosti. Jako by mi to, co mi básník v jednadvaceti střídmých textech předložil, nestačilo - k pochopení, procítění či prožitku toho, co chtěl sdělit, a vlastně ani ničeho určitěji zásadnějšího. Nevím. Další tvorba Libora Staňka II., který je mimochodem skvělým literárním publicistou, mě určitě zajímá, snad se mi někde podaří sehnat jeho Drolení, ale právě z výše uvedených důvodů nemůžu Světelné básně hodnotit plným počtem. Na závěr ještě ukázka: 13:32 Světlo povstává z popela stínu a stín povstává z popela světla Světlo povstává z popela stínu a stín světlo opisuje zařekl jsem se opisovat světlo zařekl jsem se psát o světle a přesto tak znovu činím“... celý text
— V_M