Nové komentáře u knih Lucie Zavadilová

Jsem HIV-pozitivní, aneb, Já neumírám, já žiji Jsem HIV-pozitivní, aneb, Já neumírám, já žiji

Na knížku jsem narazila před lety v rámci školního vyučování. Asi 20 stránkový úryvek stačil k tomu, abych ji nedokázala dostat z hlavy a byla odhodlaná jednou ji přečíst celou. Letos se tak téměř zázrakem konečně stalo. Sice to není vrchol literatury, ale autorčin příběh oceňuji pořád stejně. Je to smutné vyprávění o tom, jak jednoduše se dá nakazit HIV. Zamyšlení nad lidskou bolestí, smyslem života, pro někoho kontroverzním tématem těhotenství HIV pozitivních aj. A pokaždé, když čtu dosti podrobné úryvky o sebevraždě(-ách), to ve mně zanechá pocit, že člověku nestojí za to se s tím piplat a lepší je zůstat naživu. Protože Jediné, co riskujete, je, že se vám to při nejlepší vůli stejně nepodaří a akorát si zhoršite zdraví. Což je svým způsobem zvláštní, až zvráceně úsměvné a hřejivé zároveň, protože vás to donutí volit život. :-) Tedy kromě klasického poselství, že vždycky může být líp... 80 %... celý text
DK197