Nové komentáře u knih Luke Delaney
Vraždy bez svědomí
„Celkem dobrá, čtivá detektivka, další pošahaný psychopat a autor se nás snažil všemožně mást. Jen ten hlavní hrdina byl takový nemastný, neslaný. A na to, že nám bylo neustále opakováno, že má kvůli těžkém dětství (!) schopnost vcítit se do vraha, tak to zase taková hitparáda nebyla, že!“... celý text
— janastok
Vraždy bez svědomí
„Tak tohle byla fakt super detektivka, kterou jsem nemohl odložit, dokud jsem jí nedočetl. Hodně zajímavý nápad. Rozhodně doporučuji k přečtení.“
— Kubajzz
Vraždy bez svědomí
„Na Vraždy bez svědomí som narazila úplnou náhodou. Podľa popisu mala táto kniha veľký potenciál, ale zostanem len pri tom slovíčku 'MALA'.
Od začiatku sa to vlieklo, bolo to nezáživné, doslova 'MŔTVE'. Keď sa objavil Sean, tak mi to pripadalo, že mŕtvola ide riešiť vraždy. Najzaujímavejšie pasáže boli asi kapitoly z vrahovho pohľadu. V druhej polovici to bolo reskejšie, ale ten koniec... Nevyriešený, nevysvetlený..
"Sebeovládání je klíč. Sebeovládání je všechno."“... celý text
— Majuš333
Vraždy bez svědomí
„Velmi zajímavě pojatá detektivka. Detektiv inspektor Sean má schopnost "cítit" chování vraha na místu činu, odhodlaný tým chce vyřešit vraždu. Jenže nezůstává jen u jedné. A nejhorší pro polici je, že si vrah s ní dlouho pohrává. Sean stále myslí na své kruté dětství a nosí v sobě své strachy, přitom se nevzdává. Policie se snaží, tentokrát však proti nim stojí skutečně odporně inteligentní vrah. Otázkou zůstává, jestli je to "jejich" člověk a hlavně, zda mají pádné důkazy, které jej usvědčí. Konec mi nadělal v hlavě pěknou paseku, pro mne to byl jednoznačně otevřený konec. Jen doufám, že autor má pro nás nějaké navazující vysvětlující dílko. Ráda bych si pár otázek vyjasnila.“... celý text
— moudivlacek
Vraždy bez svědomí
„Moc nerada hodnotím knihy negativně, protože obdivuji každého, kdo knihu dokáže napsat. Ale Vraždy bez svědomí mě zoufale nebavily. Možná jsem nečetla ve správném rozpoložení, ale čtení mě nedokázalo zaujmout. Je hodně znát, že autor je bývalým policistou, protože se hodně snaží poukázat na to, že není až tak složité odhalit pachatele, jako mu vinu dokázat u soudu a tak někdy nezbývá, než na něj usvědčující důkazy nastražit. Nakonec jsem se začetla až na posledních 50 stranách, které byly napínavé a rozuzlení překvapivé. Pro mě tedy jen za 2*. Ale alespoň kniha poslouží do ČV, protože ji s klidným srdcem daruji do knihobudky :)“... celý text
— Gibis
