janastok
komentáře u knih

Tahle série mě baví. Zajímavé prostředí amišské komunity a Kate se jako vždy neohroženě vrhá do nebezpečí. Tentokrát kupodivu auto zůstalo celé.


Moc se mi do knihy nechtělo, nemám ráda čtení o sektách, ale to by byla chyba, velká chyba. Kniha byla nejlepší z celé série. I když značně rozsáhlá, úplně mě pohltila, žádná hluchá místa a děj odsýpal jak z rychlíku. Konec překvapil. Jen by to chtělo nějaký tahák se jmény a kdo je kdo, trochu se mi to pletlo.


Tohle bylo hódně dobré. Paní spisovatelka krásně vykreslila postavy a pan Henrik tomu dodal šťávu a originalitu. A ty dvě hlavní mimoňské postavy jsou prostě k zulíbání.


Trochu slabší díl. Příliš mnoho postav, vyšetřování moc nefunguje, stálé jízdy sem a tam, chaotický a ukecaný konec.


Superžena Lottie nejí, nespí, dostane nabančíno, spadne na ni jeřáb, bojuje s nadřízeným a stejně vyřeší všechny zločiny v Ragmullinu. Nicméně tento díl byl jeden z těch lepších, velmi čtivý a hodnocení by bylo vyšší, kdyby se vše opět netočilo kolem hlavní hrdinky a její rodiny.


Druhý díl ve stejném duchu jako první. Omezený počet podezřelých, závěrečné odhalení v rádoby stylu A. Christie. Hlavní hrdinka je nesympatická vševědka, která v každé kapitole smutní po svém ex a mě už vlastně ani nezajímá, co provedla , že se rozešli.


Asi nejlepší kniha této autorky. Velmi čtivé, originální téma, houstnoucí atmosféra, perfektně vykreslené postavy. Trochu zmatený a useknutý konec.


Zajímavé téma, krásně popsané postavy a drsné prostředí hebridského ostrova. Paráda!


Celkem dobré čtení, zajímavá zápletka, infarktový konec a trochu přitažené za vlasy. Kett opět dostal nabančíno a unikl smrti jen o vlásek. A z motivu mě tedy dost zamrazilo.


Ač zběsilé pátrání po své ženě ze řetězu utrhlého Ketta ani trochu neodpovídá skutečné práci policie, tak se mi kniha docela líbila. Je to předsi jen pohádka pro velký. A byla jsem zvědavá, zda dostane hrdina na závěr zase nabančíno a co myslíte, dostal.


Klidná, odpočinková detektivka s omezeným počtem podezřelých a koncem ve stylu A. Christie. Před touto knihou jsem četla Náměsíčníka a naprosto nechápu, že ji napsala stejná dvojice autorů.


Moje oblíbená autorská dvojice je zpět a pěkně ve formě. Pěkně si mě povodili, pachatele jsem neodhalila ani náhodou. Kniha je naprosto neodložitelná, předvánoční úklid a pečení jsem musela odložit, dokud nedočtu. A to nekonečné finále, podbarvené sněhovou bouří, bylo za všechny peníze. A hurá, příště i Saga.

Kratoučká, odpočinková, lehce naivní detektivka z anglického venkova.


Po několika krvácích jsem sáhla po dalším dílu této skvělé série a je to jako vrátit se domů. Pomaloučké, klidné pátrání po vrahovi těhotné ženy, žádné potoky krve a jen náznak akce. Požitek ze čtení mi trochu kazily ty mocenské a politické tanečky, nenávist a piklení vůči Gamachovi.


Moji oblíbení hrdinové jsou zpět a v plné parádě. To byla jízda, napínavá a naprosto neodložitelná. Tentokrát trochu méně brutality a více poctivého pátrání a to bylo jenom dobře.


Čtivé a napínavé, ale to je tak všechno. Ne zrovna sympatická hrdinka není zrovna matka a manželka roku, to samé i její parťák. Příběh velmi zamotaný, neoriginální a místy nesmyslný, oběti se kupí jak na běžícím pásu, divný závěr. A doufám, že se hlavní záporák nestane nesmrtelným a geniálním, a nepotáhne se dalšími díly jak červená niť.


Čtivé, ale trochu ukecané, hlavně konec s "překvapivým přiznáním" byl naivní a do detektivky se nehodil. A příliš odkazů na předchozí díl, kdybych nečetla popořadě, tak bych byla naštvaná.


Docela dobrá, originální kniha. Trochu neuvěřitelné a zu moc pocitů viny, ale četlo se dobře.


Říká se, že v nejlepším se má přestat, v případě této série to mělo být už před třemi díly. Tento příběh o vyšetřování starého případu je tak zamotaný a zabydlený tolika postavami, že se v něm nedá zorientovat. Samé drogy, peníze, mafiáni a zabijáci, z nichž mnozí působí jako karikatury. Dočetla jsem jen ze sentimentu a loajality k milovanému oddělení Q, které zde úplně ztratilo šmrnc a vtip. A ano, také jsem si všimla, že autor v závěru poděkoval úplně všem, jen na své věrné čtenáře zapomněl.