• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Madelon Hermine Székely-Lulofs

Hladová výprava

„Oddíl vedený praporčíkem Nyhofem dostal za úkol zničit rýžová pole povstalců. Výprava vyrazila 11. července 1911 a měla přejít přes horu Peet Sague a dorazit do Pamee, kde měla doplnit zásoby. Román vznikl na základě písemných materiálů od velitele Nyhofa a dvouleté korespondence s ním. Navíc M.L. psala o známém prostředí, neboť prožila v dnešní Indonésii polovinu svého života. Bohužel vlastní příběh by se dal zkrátit na několik stránek - oddíl měsíc bloudil v džungli a nenarazil přitom ani na povstalce, ani na živého člověka a dokonce ani na žádné zvíře. Snad se živili hmyzem, kterým chce EU nahradit hovězí maso. Autorce tak nezbylo než se rozvláčně rozepisovat o kdejaké nepatrné události nebo myšlence. První část knihy popisuje společenský a rodinný život ve vojenském táboře. Dočetl jsem jen silou vůle.“... celý text
— braunerova

---

Hladová výprava

„V podstatě survival v nevlídné přírodě. Hodně mě to bavilo,velmi čtivá kniha.“
— Moudd

---

Guma klesá

„Krásně napsáno. Kniha nás přenáší na Sumatru do 20.let 20.století. Poznáváme život kolonialistů - Holanďanů, kteří zde mají společnost na sbírání kaučuku (gumy - odtud název knihy). Je zde popsaná těžká práce všech zaměstnanců, vztahy mezi nimi a domorodým obyvatelstvem, život manželek a dětí v tropickém klimatu, hýření a utrácení vydělaných peněz a pozdější pokles cen kaučuku na trhu, a tím pádem velké propouštění a konec nadějí a snů o životě v bohatství. Úžasná knížka, která nás přenese do naprosto jiného světa a jiné doby.“... celý text
— Mindy

---

---

Kuli

„Čtrnáctiletý chlapec Ruki si v pohodě žije na Jávě v malé vesničce se starou babičkou a buvolem, kterého potřebují k práci na malém políčku s rýží. Je naprosto šťastný, nic nepotřebuje a ani po ničem netouží až do doby, kdy k nim přijde náhončí, který přesvědčí Rukiho a jeho dva kamarády, že je odvede do země plné zlata, volného hazardu a krásných žen - na Sumatru. Prodali se tělem i duší na tři roky společnosti, která potřebovala jejich svaly. Za tři roky Ruki nic neušetřil, projedl to a prohrál v karbanu a tak podepisoval smlouvy znovu a znovu. I když se snažili život brát v klidu a odevzdaně, přece jen nějaká nenávist v nich musela být ukrytá a když jedna z jejich žen odešla na noc za Číňanem, přetekl pohár jejich trpělivosti. " Běželi tam a s křikem a řehotem ho tloukli, sekali motykami, noži, ubíjeli ho jako nějaké obklíčené divoké zvíře. Chtěli zabíjet..... za všechny ostatní jednoho.....Ne právě tohoto, ale vůbec někoho, kdo patří k jiné rase, která je odlišná, silnější a bohatší než oni. Nořili ruce do cukajícího se těla, vzývajíce jméno Alláhovo, stavějíce svého boha nad boha své oběti." Ruki stárnul a stárnul, už měl i ženu, díky které ušetřil dost peněz a mohli se vrátit na Jávu, koupit si domek i buvola. V předvečer dne, kdy si měl přijít pro propouštěcí list, všechno prohlál v kartách. Tak. "Podepsal smlouvu ještě jednou. Bez zklamání, bez lítosti, bez hořkosti. Ještě jednou na jeden a půl roku...... Bylo to po devatenácté." Ke knížce jsem zpočátku přistupovala s nedůvěrou, mám ji po babičce a léta mi stojí v knihovně, ale překvapila mě a líbila se mi. Spisovatelce se podařilo moc dobře popsat život obyčejných kuliů, jejich přístup k životu i věčnou touhu po domově a stejně tak i nádhernou přírodu Indonésie.“... celý text
— harena

---

Hladová výprava

„Autorka věnuje na začátku hodně prostoru vykreslení některých postav a jejich životních podmínek, což je potenciál, který později nevyužije. Název knihy a občasné, skoro by se chtělo říct lehce ironické, pasáže psané z odstupu, čtenáři prozradí, že výprava nebude mít úplně šťastný konec. Prožitek z čtení není tedy založen na napětí ale spíše na sledování dělání lidských rozhodnutí, které ke katastrofě vedou. A právě v tom spatřuji největší hodnotu této knihy. Poddůstojník Nyhof, který je pověřen velením výpravy hodné důstojníka. Směs hrdosti, obav ze selhání a chlácholení nadřízených, které ho vedou k přehlížení nedostatků celé výpravy: neznámý terén, nedostatečná mapa, nezpůsobilý průvodce, nedostatek zásob. Narychlo sehnaní nosiči, bloudění ale i společenské bariéry, které znemožňují přiznat bezradnost a poradit se v širším celku. K tomu trocha nepřízně osudu. To vše tvoří po drobných krůčcích posloupnost, která vede ve velkou katastrofu.“... celý text
— MaxK