Nové komentáře u knih Margaret A. Salinger
Kdo chytá sny
„Kniha mě velmi mile překvapila a rozhodně ji doporučuji (nejen) nadšencům J. D. Salingera. Tyto vzpomínky napsala jeho dcera, která po něm rozhodně zdědila talent pro vyprávění, a je to skutečně silná nálož! Překvapilo mě, nejen jaký byl Salinger otec, ale hlavně jaké dětství prožila Margaret a celkově, jaký byl život dospívajících v 70.letech v USA. Kniha dokáže velmi rychle vtáhnout a je skutečně čtivá, nicméně některé části z dětství mi přišly už hodně táhlé, někdy jsem různým filozofickým úvahám ani nerozuměla, zato poslední část už byla velmi úsečná a měla rychlý spád, což mě mrzelo. Poslední třetina knihy mi přišla nejzajímavější a jenom jsem žasla nad tím, čím vším si Margaret prošla a jak se s osudem, který ji život připravil, dokázala poprat!“... celý text
— And09
Kdo chytá sny
„Pamatuji si, jak jsem při prvním kontaktu s touto knihou v knihovně znechuceně pozvedla obočí a říkala jsem si, jak někdo může takhle hloupě zneužít jméno a název. To jsem ještě netušila, že o pár měsíců později tuto knihu (kvůli psaní seminárky) z regálu vytáhnu a na přebalu spatřím Salingerovu fotografii. Ani ve snu by mě předtím nenapadlo, že by se mohlo jednat o memoáry jeho dcery.
Margaret Ann, Peggy, knihu údajně napsala kvůli svému synovi. Snaží se vnitřně vypořádat s nelehkým životem, který (přestože byla dcerou jednoho z nejúspěšnějších amerických spisovatelů 20. století) jí částečně zajistila "netečnost" jeho otce a ignoranství její matky. Peggy se nám (jak doufám) snaží nalévat čistého vína, občas velmi trpkého.
400 stran je poměrně dost, kromě Peggyiných vzpomínek na traumata (nejen) z dětské internátní školy se seznámíte i s pozadím antisemitismu v USA v první polovině 20. století. Neskutečná zvěrstva. Z okraje stránek teď gumuji své vztekle napsané poznámky u pasáže o "puncovaných" amerických (Ivy League) univerzitách...
"Být členem téhle nedokonalé společnosti, rodiny Salingerových, má své silné a slabé stránky, něčím se platí a něco se získává. Ve snaze vytvořit ráj na zemi najdeme krásu i nebezpečí. Udržet ráj dokážou jen dokonalí lidé - nebo mrtví, ne pouze smrtelníci, kteří jsou sami "vytvářeným dílem", jehož nedokonalost je jim odpuštěna. Leč takový pokus skýtá prozření, nahlédnutí do nebe, bez nichž se dá život jen stěží snášet."“... celý text
— kk_proste
