• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Martin Kopa

Doktrína prostoru pro uvážení v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva

„Nemám Martina Kopu nijak zvláště rád. Důvody jsou ryze povrchní a neracionální, ale je to tak. Není mi sympatický vystupováním, tónem hlasu, ani tématy, kterými se rád a nahlas zaobírá. Ať je to právní psaní (což považuji za absolutní nesmysl – právník dobře píše, píše-li jako člověk, k tomu není potřeba zvláštní výbavy, naopak je zkrátka nutné vypouštět věci "extra"), nebo jeho poněkud iracionální náklonnost k americkému právnímu systému (který mám leckdy problém vůbec nazývat právem). Nejhorší je jeho až fanatický obdiv k Antoninu Scaliovi. Ten byl jistě obdivuhodným člověkem (a Kopa DLP rád – dojemné lidské příběhy, pokud nevíte), ale pro mne osobně tento konzervativní, ne-li regresivistický, originalista, představuje zhoubu každé právní diskuse. Pokud právník začne diskutovat o tom, co čím myslel zákonodárce, je ztracený. Nota bene začne-li jeho úvaha ve formě "Co by si o tom asi tak pomyslel Benjamin Franklin..." Ale zpět ke Kopovi. Jsem zároveň uvyklý tomu, že nesympatičtí lidé dovedou být dobrými právníky. Míněn tím třeba Melzer, Lavický, asi Ščerba (nevím, zda je poslední jmenovaný dobrým právníkem, rozhodně je to špatný člověk). Takže jsem si od tohoto textu hodně sliboval. A jako jo, čtení to asi dovede být zajímavé – ale to hlavně proto, že téma je mimořádně zajímavé, exotické a na první pohled poutavé. To je sotva zásluha knihy. Ta sama naprosto nenaplňuje potenciál tématu – což jsem měl patrně čekat v okamžiku, kdy jsem na obálce viděl slovo "judikatura". Když se právník rozhodne pro analýzu judikatury pro to či ono téma, nekončívá to dobře. Lezou z toho jen nekoherentní povrchní bláboly bez vypovídací hodnoty. Tak i zde. Soustředěnost na judikaturu vede k teoretické zanedbanosti díla. Ostatně "kritice" a "obhajobě" doktríny autor věnuje po dvou stránkách textu. Jedná se tedy vlastně jen o jmenný seznam námětů, z nichž ani jeden není probrán do hloubky. A to mě mrzí, protože teoretické uchopení institutu z pohledu hermenautického, diskurzivního, nebo analytického může být prostě neuvěřitelně zajímavé. Místo toho tady dostanete výcucy z judikatury. A to ani ne té nejzajímavější. Osobně za nejpoutavější v této oblasti považuji judikaturu ke svobodě náboženského vyznání. Nu a tak je mi kniha vlastně dost nezajímavým textem, naprosto nedosahujícím hranice svého potenciálu. Rozumějte, svého druhu je to kniha středním nebo dokonce lehce nadprůměrné kvality. Problém je, že tím druhem je analýza judikatury.“... celý text
— Set123

---

Základní práva

„Vynikající publikace o základních právech od akademiků z PF v Olomouci.“
— ales1009

---

Základní práva

„Málokterá knížka "do školy" se četla tak snadno. Možná je to tématem, každopádně ale oceňuji vybalancování šíře tématu a míry podrobnosti. Na cca 560 stranách jsou probrána všechna zásadní lidská práva, nechybí ale ani mnoho odkazů na judikaturu a aktuální vývoj.“... celý text
— MagdalénaD

---

---

Základní práva

„Vynikající učebnice poskytující zevrubný vhled do problematiky základních lidských práv. Ačkoliv se jedná o odbornou literaturu, je tato učebnice velmi čtivá, což je u tohoto druhu literatury vždy nelehkým úkolem. Učebnice je velmi dobře strukturovaná, kdy ke každému lidskému právu poskytuje několik nezbytných informací (zákonná východiska apod.), dále tato dá do kontextu nejdůležitější judikatury (a jejich výstupů) a o každém základním právu poskytne řadu souvisejících zajímavostí. Pokud chcete získat podrobný, ale přesto "zábavný" vhled do uvedené problematiky, rozhodně obstaráním této učebnice neuděláte žádnou chybu.“... celý text
— Miliarda