• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Martin Záruba

Říkali mu Pirát

„Skvěle napsaný netradiční cestopis z Gruzie o Kavkazských pasteveckých psech Tarty. Lepší knihu jsem nečetla.“
— Michaela2825

---

Říkali mu Pirát

„Na doporučení jsem si koupila a přečetla tuhle knížku. Příběh o pro mě neznámém plemenu Tarty, o cestě do Gruzie a přátelství, se četl sám. Nemělo to hluchá místa. A pak, po dočtení mě to nedalo a mrkla jsem na fb na fotky a další povídání. Těším se na pokračování...“... celý text
— Martink@

---

Říkali mu Pirát

„takový netradiční cestopis...něco mezi cestopisem a příručkou pro milovníky psů, kavkazáků obzvláště...já se mezi ně neřadím, chovám morče ;) ale ráda si přečtu něco nového... Autorův styl je takový svojský..upřímně, zejména ze začátku se mi nečetlo velmi dobře. A také mi chyběl gruzínský slovníček - text je prošpikovaný spoustou výrazů, názvy jídla počínaje, běžnou konverzací konče...a já si je z větší části musela domýšlet. Zajímavé bylo zejména setkání s Iraklim a prolomení ledů..autor používá termín dejá-vu....Gruzii si zamiloval a já i z toho mála fotodokumentace, co ke knize pořídil, věřím, že tam´v horách musí být krásně.. Určitě to není země pro každého, tak jako Tarty nejsou psi pro každého...Irakliho metody výchovy a výcviku jsem také tak úplně nepochopila - na jednu stranu velký respekt psovy povahy, a na druhou sjednání si poslušnosti. Dokázal psa spravit, ale třeba stejně bylo nutné respektovat jeho nastavení vůči lidem - třeba konkrétně Akbar nesměl vidět jeho syna Giorgiho, jinak byl průser...nebo jiný pes netoleroval tmavé oblečení...takže přeci jen byli svým způsobem nebezpeční a nevyspytatelní.. A jak jsem pochopila, chovatelé u nás odsuzovali použití klacku alias dubinky, ale stejně si někteří z nic museli vybojovat svoji pozici...a i tak psi často končí na řetězu jako nebezpečné bestie... Výsledek - nejsem milovník psů (prostě to tak je) a vůči plemenům jako Tarty mám neskutečný respekt. A kniha na tom nic nezměnila. tak trochu jsem nepochopila výchovný systém, zato jsem pochopila rozdíl mezi originál plemenem a ruskými kříženci. A také mě autor navnadil zjistit si o Gruzii trochu více...;) Sice mi styl psaní úplně nesel, ale i tak hodnotím nevšední zážitek jako velmi dobrý...“... celý text
— haki34

---

---

Říkali mu Pirát

„Kniha plná emocí, při čtení které vše prožíváte spolu s autorem a uvědomíte si (nebo si potvrdíte) co je v životě důležité. K tomu zajímavé příběhy a informace o krásných vzácných psech. Stojí za to ji přečíst.“... celý text
— aNGie5

---

Říkali mu Pirát

„Po návratu z výletu do Gruzie jsem si půjčila různé knížky o této zemi, mezi nimi i "Piráta". Jako milovnice psů jsem tam našla všechno: gruzínské reálie, které mi ještě čerstvě kolují krví, lásku ke psům a hlavně vášeň. Autorovo vášeň ke svému koníčku (teda vlastně ke psu ... :) ), k zážitkům a celkově k životu. Jsem čtenář vlnovitý - někdy čtu dnem i nocí, pak mám klidně půl roku totál pauzu. Tahle knížka nešla odložit, byla mi tak blízká mnoha věcmi. A jak už psalo několik předřečníků, byly slzy i smích. Autorovo příběh lze dál sledovat na fb Náš pan Fort, kam se ráda a často vracím pro další nálož emocí. Díky za milé chvíle!“... celý text
— Majah68