Martink@ komentáře u knih
Na doporučení jsem si koupila a přečetla tuhle knížku. Příběh o pro mě neznámém plemenu Tarty, o cestě do Gruzie a přátelství, se četl sám. Nemělo to hluchá místa. A pak, po dočtení mě to nedalo a mrkla jsem na fb na fotky a další povídání. Těším se na pokračování...
Knížka mi sedla... v tu chvíli jsem na ni měla náladu a brala jsem to jako odpočinkové čtivo. Nic náročného, ale četla se dobře...snad jen ten uplný konec...
SPOILER: to si ten balík nechala? S policajtem za zády? Nebo jsem to blbě pochopila... ????♀️ Ale budiž, no...
Od tohoto autora je to moje první kniha. Nechápu, proč je to bestseller. Detektivové byli ve většině případů vykresleny tak, že moje sympatie zrovna neměli. Hlavní hrdinka-detektiv, snad nejméně ze všech. To, jak si celou dobu “jede to svoje”, jde proti všem a všemu... jinde to třeba sedí, ale v tomto případě ne. A co mi vadilo, bylo i to neustálé oslovování celou hodností a zdlouhavé handrkování o moc na policejním oddělení. Příběh a děj jako takový ovšem špatný nebyl. Takže jako celek asi průměr...
Nečekala jsem nic extra a také to tak bylo. Chtěla jsem si půjčit něco, u čeho nemusím přemýšlet a nebude to červená knihovna. Oddechovka, nenáročný styl psaní a vesměs nuda...
Přišla mi domů v předprodeji, před ní jsem měla v plánu nejdříve přečíst kupičku jiných knih. Tak jsem do ní jen nahlédla... a ani jsem nemrkla, byla přečtená. Zajímavý příběh, se vším se neztotožňuji, ale je to odvážná ženská...co dokázala...a začala tak moc mladá, klobouk dolu.
Půjčeno v knihovně, abych měla na dovču něco jednoduchého na čtení. Děj na Yukonu byl chaotický, respektive postavy, tam jich bylo tolik až jsem se ztrácela. Styl psaní byl velice jednoduchý. V polovině knihy-možná už dřív, jsem to chtěla vzdát. Pak jsem zalistovala na poslední stránky a narazila na řeckou část. Řecko mám moc ráda. Rádi tam jezdíme každý rok na dovolenou. A tak jsem si řekla, že tomu dám šanci a kvůli té řecké části to dočtu. No, dočetla... ale je to knížka tak něják o ničem.
Četla jsem hned po prvním díle a měla jsem na ni náladu. Je možné, že kdybych ji četla jindy, nesedla by mi tak... Africká témata a skutečné příběhy čtu ráda a často se u toho divím, nechápu, ale i obdivuji, co ty ženské prožívají a jak to všechno zvládají. ( Bílá masajka a tento příběh, ale i další autentické příběhy hlavně, ale nejen z Afriky-to mě dlouhodobě zajímá)
Knihy s podobným tématem mě vždycky bavily . Poslední dobou, jsem, ale žádnou nečetla. Tento příběh byl zajímavý a jsem moc zvědavá na pokračování. Autorka měla zvláštní chování a řešení problémů. S pohledu běžného Evropana bylo často nepochopitelné. Je jasné, že tváří v tvář problémům, překážkám a velice odlišnému způsobu života musela i jinak jednat... Přesto tam byly závažné věci, které bych osobně pominout, odpustit a přejít nedokázala. To teď nehodnotím, hodnotím jen příběh jako takový. S Masajkou zatím moc srovnávat nechci, asi až dočtu druhý díl... Styl psaní, nebo možná překlad, mi úplně neseděl a za to chybí poslední hvězda.
Zajímavé téma dnešní doby... Dobrá knížka, poutavý děj...Šestá v řadě, kterou jsem teď od Deavera četla, takže jsem už lehce "Předeavrovaná", za což ovšem autor nemůže. Dám si pauzu u jiného čtiva a potom v něm budu ráda pokračovat. :-)
Topka od Deavera to pro mě nebyla, pořád jsem se nemohla začíst a udržet u příběhu pozornost dlouhodobě. Ale to neznamená, že je špatná, jen se mi nějak zrovna netrefila do nálady...Ani se mi moc nezdálo celé to městečko, všichni ti "sršni”... Co se mi, ale líbilo, bylo to, že Rhym a Sachsová byli přemístěni do jiného prostředí, to bylo příjemné zpestření.
Série s Kathryn vypadá sympaticky. Příběh v této knížce se mi líbil, bylo to čtivé a vrah mě překvapil... Dnešní doba internetu a soc. sítí, kde na sebe lidi všechno možné vyzradí a moc nad tím nepřemýšlí je dobře zvolené téma. Šlapalo to pěkně...za mě dobré. Těším se na další.
Zdálo se mi to takové moc překombinované... Místy jsem se přistihla, že me to neutíká, nebaví a klidně bych pár odstavců přeskočila...Jak to s Hodinářem vlastně dopadlo, bylo docela dobře ukončené/neukončené... Knížky, které se týkají korupce, mě moc nebaví, což je z části asi i důvod třech hvězd. Mám teď doma další čtyři Deavrovky, tak jdu na některou další a těším se, že bude o něco lepší.
Čteno po knize od Deavera, což je prostě jiné kafe, ale neporovnávám nesrovnatelné, chtěla jsem oddechovku, tak přišlo na řadu toto a jsem ráda, že jsem ji nekupovala, když jsem původně chtěla. Nebylo to ono... četla se sama, to ano. Ale jedna věta psaná v jednom odstavci třemi různými způsoby, to snad ani není nutné, ne? :-) Jednoduchý styl psaní, příběh s docela dobrou myšlenkou, napsaný zbytečně zdlouhavě a ne moc zajímavě. Dala by se smrsknout na polovinu a člověk by o nic nepřišel... dvě a půl hvězdy...
Rozhodně nezklamala...moje první knížka od Deavera, bez Rhyma, místy trochu překombinované, ale jako celek dobrý...
Je to docela dlouho co jsem četla Sběratele kostí a přesně si ho už nepamatuju, jen vím, že mě ta kniha bavila a byla velice dobrá. Teď jsem dostala do ruky Tanečníka a jedním slovem prostě super. S Deaverem budu pokračovat dál...jen ta Sachsová... já bych ji občas něčím praštila...
U této knihy jsem po předchozí zkušenosti s autorkou šla na jistotu... Její styl mě baví, když chci vypnout a "číst bez přemýšlení." Není to nic světoborného, je to prostě oddechovka a ty já občas ráda. Když nejsou uplně nablbé a to tahle dle mě není. Jsou tam sice nějáké pasáže, které jsou takové jednoduché, ale účel splnila... Téma je docela zajímavé, hlavní myšlenka není vůbec špatná...
Asi nejsem cílový čtenář Dana Browna...Inferno bylo fajn, ale tohle mi přišlo překombinované, spiklenecké jako blázen a tak moc přitažené za vlasy, že jsem posledních asi 70 stránek četla z nutnosti prostě to už dočíst. Ne tedy z důvodu, že by mě tak zajímal konec, spíš ať už mám hotovo a můžu jít dál...Ale, že toho stihli za jeden den... panečku... :-)
Vybrala jsem si tuhle knihu jako zpestření mezi thrillery. V knihovně jsem po ní sáhla na poslední chvíli a dobře jsem udělala. Trefila se mi do nenáročné nálady. Nebyl to zas takový slaďák, za což jsem ráda. Pravda je, že některé linie děje nebyly objasněné, ale nějak mě to nevadilo. Celkově knížku hodnotím jako takové oddechové, pohodové čtivo, za jeden den bylo hotovo. :-) Účel splnila a od této autorky si ráda přečtu něco dalšího...
Asi jako u předchozí knihy od této autorky, se mi styl psaní zdá poněkud "jednoduchý". Beru to jako velice nenáročné čtení. Nedomyšlené linky děje ve vyšetřování člověka fakt zarážejí a to nejsem žádný odborník. :)
Spoiler: Hlavní hrdinka Magdalena, která celou knihu řeší své těhotenství, je stále stejně nevyzrálá, nerozhodná a její uvažování mě prostě nebaví. Knihu jako celek hodnotím jako průměr, neurazí-nenadchne.
Stále jsem se Brownovi vyhýbala, už několik let, kolem jeho knížek kroužím a nečtu. Brala jsem ho jako takovou jistotu, že se k jeho knížkám propracuju, až "nebude z čeho vybírat." Takže teprve teď jsem přečetla první jeho knihu a to Inferno. Z jeho tvorby mě zajímalo nejvíc a nezklamalo. Tím, že jsem četla zatím pouze tuto jedinou, nemohu srovnávat, co tady někteří píšěte, že se opakuje styl jeho psaní a průběh děje. Příběh byl možná chvílemi přitažený za vlasy, všichni tak geniální... :-) Ale což, budiž jim, to přáno. Kupodivu mě ani tak moc nevadilo a nebrzdilo popisování památek, tušila jsem, že toho tam bude vícero a počítala jsem s tím předem. Nevím proč, ale nezařadila bych Inferno mezi thrillery, prostě mi to tam nepasuje. Chystám se na Andělé a Démoni a jsem zvědavá jaká bude.