Miloš Hroch

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1989

Populární knihy

/ všech 6 knih
Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti
Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti
Křičím: „To jsem já.“
Křičím: „To jsem já.“
Negativity, Not Pessimism: Reader 2018
Negativity, Not Pessimism: Reader 2018
Negativity, Not Pessimism: Reader 2019
Negativity, Not Pessimism: Reader 2019

Nové komentáře u knih Miloš Hroch

Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti

„Vcelku čtivý text s nekonvenční grafickou úpravou. Pěkným detailem je Spotify playlist s hudbou, o které se zrovna v textu mluví. Nicméně... Moc nechápu, čím si Taylor Swiftová, Greta Thunbergová a Katy Perryová vysloužily to šílené přechylování (a Lady Gaga nebo Billie Eilish nikoli)...“... celý text
— jiri3998

Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti

„Celý koncept i nápad knihy se mi líbí, autoři se snaží veškeré věci dávat do souvislostí nejen po stránce hudební, ale zajímají se i o širší kontext, což je rozhodně velké plus. Na druhou stranu mám asi trošku problém se subjektivními interpretacemi některých textů, ze kterých mám pocit, že je autoři prezentují jako nějakou "obecnou pravdu", a tak mohou být některé pasáže trošku zavádějící. Kdybych se o to sama nezajímala a neměla vystudovaný obor, který se interpretacemi různých textů zabývá, věřila bych každičkému slovu, co autoři napíšou. Další mínus spatřuji v některých chybně zmíněných informacích, například to, že Lil Peepa našli předávkovaného v bytě, ale každý, kdo se o jeho osobu alespoň malinko zajímá ví, že ho našli předávkovaného v tourbuse na jedné z posledních zastávek na jeho tour k desce COWYS a že kolem jeho smrti je dodnes několik nejasností. Rozumím tomu, že při takovém rozsáhlém záběru období a umělců je to občas složitější, nicméně si myslím, že když už někoho autoři zmiňují, neměli by uvádět chybné informace. Obecně asi musím říct, že jsem od knihy čekala mnohem víc, ale z velké míry za to mohly asi ohlasy od známých, kteří ji četli přede mnou, a mé očekávání se tak během mé četby bohužel nenaplnilo. Tím ale nechci říct, že by byla kniha nějak špatná, to rozhodně ne, jen bych asi nevěřila všemu, co autoři v textu píšou a nebrala jejich subjektivní interpretace za objektivní pravdu.“... celý text
— mandybiers

Křičím: „To jsem já.“ Křičím: „To jsem já.“

„Velice zajímavá "brožurka", kterou lze slupnout za večer. Je dvojjazyčná, takže čtete jen polovinu textu :-) A kromě toho značnou část obsahu samozřejmě tvoří ukázky oněch fanzinů, o kterých to celé je. Takže to čtení pěkně odsýpá. Je to bezva a je to zajímavé. Osobně jsem nejvíc ocenil povídání o komiksových, sci-fi a počítačových fanzinech, protože tyhle všechny znám osobně jako čtenář z počátku devadesátých let. Ale i u těch ostatních oborů (metal, hardcore/punk, feminismus) jsem se poučil a dozvěděl něco nového. Snad jen ty fotografické ziny, ty mi přišly jako z jiného světa. Autorem této části jsou Nanoru a Turek, o kterých si už delší dobu myslím, že by se neměli projevovat psaným textem. Pokud jsou v jejich sděleních nějaké myšlenky, tak se dokonale rozplynuly a byly zadupány zřejmě záměrně nečitelným flow. Holt umělci :-)“... celý text
— deefha

Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti

„"Přitom nuda byla ještě v 60. letech hybatelem společenských změn, protože prázdný čas volal po naplnění, kdežto nyní je naopak zcela naplněn nezastavitelným proudem neurostimulací z našich mobilů." (Franco Berardi)“... celý text
— DendousSKS

Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti Všechny kočky jsou šedé: Hudba úzkosti

„Podobně jako jiní uživatelé, i já jsem vyrůstal na trochu jiné hudební publicistice, představované zlatou érou Rock&Popu v devadesátkách a zaměřené víc na hudbu samotnou než na široký společenský kontext. Tohle dědictví už ve mně asi zůstane, přesto nové přístupy respektuju a sleduju. Kniha Karla Veselého je brilantní ukázkou právě tohoto čerstvého pohledu na svět populární hudby. Autor je jen o málo mladší než já, i jeho formovala devátá dekáda, jak je z textu patrné, ale rozhodně se na ní nezaseknul a se stejným zanícením analyzuje i nejnovější trendy. Že je populární hudba stále melancholičtější, toho si nelze nevšimnout a Karel Veselý (s Milošem Hrochem) dokáže fundovaně a velmi trefně pojmenovat důvody. Troufám si odhadnout, že tahle kniha by mohla být v domácí hudební publicistice vnímaná jako určitý milník.“... celý text
— Akana

Přejít na knížky autora