• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Nigel Farndale

Diktátorova múza

„Když jsem zjistila, že existuje románová kniha o Leni R., neváhala jsem. Jméno této německé režisérky už jsem slyšela mnohokrát, ale žádné podrobné informace jsem nikdy nedohledávala, natož abych o ní četla román. Takže jsem velmi ráda, že jsem se s její osobou blíže seznámila, tím spíš, že základní údaje v románu se shodují s jejím oficiálním životopisem. Překvapily mě zmínky o Marlene D., nějak mě nenapadlo dát si tyhle dvě dámy do souvislostí, přestože žily ve stejné době a pohybovaly se ve stejném prostředí, takže je logické, že se znaly. Obecně velmi zajímavé byly určitě i její poválečné osudy, její neuvěřitelná vitalita a houževnatost, ovšem tohle už si musíte vyhledat sami. Příběh samotný mě zas až tolik neuhranul, takže nehodnotím příliš vysoko, přesto bych ji našim čtenářům doporučila.“... celý text
— broskev28

---

Diktátorova múza

„Měla jsem trochu jiné představy. Ale od románové podoby asi nejde čekat zázrak.“
— Janadvorackova

---

Diktátorova múza

„Jak už zde bylo zmíněno, múza i diktátor jsou zde spíše na okraji...přesto je to jedna z nejlépe napsaných knih tady té životopisy inspirované, řady románů“... celý text
— Šebestová3

---

---

Diktátorova múza

„V neuvěřitelném pelmelu druhoválečných knih, kdy už mají svůj literární příběh z Osvětimi snad všichni tehdejší zaměstnanci a obyvatelé vyhlazovacího tábora od fotografa po tatéra a kdy byly popsány stohy papíru o všech Hitlerových nohsledech, je dílo o Leni Riefenstahlové příjemným osvěžením knižního trhu. Někdo by mohl namítnout, že se toho o tajemné režisérce Hitlerových propagandistických filmů moc nedozví, ale pan Ferndale na to jde chytře. Nejde mu tolik o fakta jako o charaktery postav, na kterých historické souvislosti vysvětluje. A tak si některé bytosti i vymyslí. Třeba jako hlavního hrdinu, britského atleta Kima Newlendse, který sní o tom, že na berlínské olympiádě v roce 1936 získá některou z medailí. Právě ten pomáhá autorovi s tím vykreslit Leni především jako kreativní duši a pro umění zapálenou ženu, než jako někoho, kdo sloužil nacistům. Co si autor nevymyslel, je fakt, že se tvůrkyně filmů Triumf vůle či Olympia dožila 101 let. A pár roků po její smrti se oživuje její příběh prostřednictvím pátrání filmové historičky Sigrun Meierové, která navštíví její domov a prohlíží negativy snímků. Jak často některé válečné romány dusí čtenáře úzkostnými stavy navozující hrůzy té doby, tady autor předkládá dějiny nenásilnou formou. Důrazně připomíná, že krutost extrémistů nebyla zdaleka jen problémem Německa. Nacistická a komunistická hnutí vznikala i v Londýně, židovští obyvatelé se museli mít na pozoru také v britských ulicích. O tom se píše málo. Snad jediná výtka, když už si autor polovinu postav vymyslel a jen je zasadil do konkrétních historických událostí, mohl by mít na závěr kapitolku, ve kterém si s autorem popovídá o tom, kterou představu stvořil a proč. Aby odpadlo neustálé googlení, co je věrné a co ne.“... celý text
— Čenichnaknihy

---

Diktátorova múza

„Fiktivní příběh s několika reálnými postavami. Bohužel Leni Riefenstahl není hlavní hrdinkou knihy, spíš vedlejší postava. Příběh se čte příjemně rychle, není to špatně napsaný román, takže to rozhodně není ztráta času ale stejně jako ostatní jsem prostě čekala něco jiného :-)“... celý text
— LadyCotton