Oldřich Smutný
česká, 1925
Nové komentáře u knih Oldřich Smutný
Labutě, labutě...
„Moje milovaná kniha z dětství.“
— lucie.koho
Labutě, labutě...
„Dojemné, autentické, nikoli kýčovité povídání o labuti (tuším že jménem Honzík), spíše pro mládež než pro děti (i když v anotaci stojí že je to určené už pro čtenáře od 9 let). Na některé scény v životě nezapomenu ani na dojem, jaký ve mě kniha zanechala a to jsem jí viděla naposledy před listopadem 89.
P.S. ... A pak mi zase někdo vyprávějte, že zvířata nemají duši, v policejním a právnickém slovníku to jsou věci... a podobné hlouposti!“... celý text
— Sidonka3
Labutě, labutě...
„Z dětství si ji pamatuji s nostalgickým pocitem. Nedávno jsem ji četla dcerce a tu tolik tato kniha nezaujala, už proto, že mnohým věcem nerozuměla, jsou tam složitější popisy. Téma neotřelé, jedinečné.“... celý text
— Kopretina
Labutě, labutě...
„Nádherné fotky a k nim milý příběh. Napsáno s citem a úžasným pochopením pro přírodu. Četla jsem ji poprvé jako dítě a stále má v mé knihovně čestné místo.“... celý text
— Šarlota12
Labutě, labutě...
„Knihu jsem četla jako docela malá. A už tehdy mě zaujal autorův krásný vztah k přírodě. V knize byly i krásné fotografie. Do dnes je mi smutno ze lhostejnosti a krutosti lidí.“... celý text
— Richisa
