Nové komentáře u knih Olga Roučková
Rallye Dakar: Peklo na zemi
„Úžasná obálka a fotky. Mně se kniha moc líbila. A klobouk dolů před Olgou, že jako jedna z žen dokázala dojet Dakar 2018. Zajímavý popis etap a odpočinku a příprav.“... celý text
— janina66
Rallye Dakar: Peklo na zemi
„Nemohu si pomoct ale té knize NĚCO chybělo. Popis jednotlivých etap Dakaru 2018 fajn, nastínění dopravy a přepravy jezdců a strojů na Dakar... fajn. Kniha má krásnou grafickou úpravu, krásné fotografie. Vyprávění je čtivé.
Ale tak nějak mi chyběl ten příběh před tím - jak dokázala sehnat tolik sponzorů, jak se dostala do Dukly, její mistrovské tituly apod.
Při čtení jsem totiž měla pocit, že je jako princezna jejíž jedinou starostí je si ráno sednout na čtyřkolku a jet etapu (z vyprávění jsem měla i pocit, že není schopna si čtyřkolku ani sama opravit kdyby šlo do tuhého, protože jí vždycky někdo pomohl) a večer po dojetí ji zase odevzdat a napsat si maximálně road book na další den...
Přitom to zajisté není pravda. Jinak by nevyhrála mistrovství Evropy na čtyřkolce a nedojela (jako první Češka) nejnáročnější závod na světě.
Myslím, že její příběh by si zasloužil něco o fous lepšího...“... celý text
— LadyCotton
Rallye Dakar: Peklo na zemi
„Popis průběhu Dakaru 2018. Spustu fotek. Nic extra zajímavého.“
— Auto999
Rallye Dakar: Peklo na zemi
„"Čtyřkolkářka" napsala knihu o Dakaru....hmmm:). Tak jsem byl sám zvědavej, jestli to bude stát za to anebo jestli to bude ve stylu "dneska už píše knížky kdokoliv o čemkoliv".
A jaké to nakonec bylo? Stručný úvod, který čtenáře uvede do toho, co a proč Olgu Roučkovou vlastně k této činnosti přivedlo, je následován podrobným popisem její první účasti na Dakaru v ročníku 2018. Chvílemi se to klonilo k té a jindy k oné straně, ale nakonec asi přece jen převážila ta pozitivní strana. A co bylo těmi pozitivy? Jednak to je docela čtivé, autorka si sama ze sebe umí udělat i srandu a nebojí se ani sebekritiky, kniha je pěkně udělaná po grafické stránce (i když se najdou překlepy). Asi největší uznání si zaslouží to, že jednu věc už Olze Roučkové nikdo nikdy nevezme: stala se první Češkou, která tuto soutěž dojela do cíle. A že ten její úspěch (třetí místo mezi ženami) může mít trochu ironický podtext v tom, že soutěž dokončily tři ženy, dvě motorkářky a Olga jako jediná na čtyřkolce? No a? Dokázala vlastní vytrvalostí překonat sama sebe, splnit si svůj velký sen, častokrát si při tom sáhnout na dno jak fyzických, tak psychických sil a spolehlivě dokončit svoji první účast na Dakaru a získat tak sošku Beduína jak pro sebe, tak pro celý tým, což se zdaleka ne každému napoprvé povede. Na druhou stranu, to, že v kategorii čtyřkolek byla celkově 26., vypadá už trochu líp:).
Jen tak mimochodem: o rok později na bugině Can-Am dojela celkově na 20. místě, což už je o poznání lepší výsledek, který ukazuje i na to, že je jezdkyní vcelku spolehlivou a pokud bude jezdit v aspoň trochu konkurenceschopném a fungujícím týmu, s dalšími účastmi se výsledky můžou jen lepšit.
Úplný čtenářský orgasmus to nebyl, Kalinova "Dlouhá křivolaká cesta" to nebyla (pravda, J. Kalina má zážitků za ty roky nesrovnatelně víc), možná by neškodilo napsat to trochu květnatěji, dát do toho víc popisů emocí a dojmů z jízdy, ale poctivé čtyři * dám rád a držím palce do budoucna.“... celý text
— mira.l
