• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Ondřej Ševeček

Tovární města Baťova koncernu

„Tak to, že kniha už má 8 let od svého vydání a já jsem první čtenář, který ji nějak na DK hodnotí, už o něčem vypovídá. No a asi ne právě lichotivě. Inu není to kniha pro čtenáře beletrie, podle mě to není ani kniha naučná, možná snad poučná. :-) Čekal jsem zajímavé informace o působení Baťova impéria na území Evropy v období po první sv. válce. A co jsem dostal? Tisíce detailních čísel o obratech, počtech zaměstnanců, počtech budov, investicích, základním jmění firem atd., které byly po Evropě zřízeny, aby zajistily výrobu a prodej v zemích, kde nechtěli import výrobků firmy Baťa. Nelíbí se mi ani členění knihy, ocenil bych spíše časové hledisko namísto struktury, která byla autory použita. Informace se opakovaly a orientace v čase nebyla jednoduchá. Autoři k této publikaci, nebo snad práci (disertační, diplomové aj.) přistoupili hodně vědecky. Vždyť jen odkazů (na každé stránce několik) je přes 2500. Kdo tím má pořád listovat?? Nakonec zbytečný závěr a ještě znovu zdroje a taky seznam literatury (která už byla uvedená v odkazech).... Pokud jsem to v úvodu správně pochopil, tak na to byl grant a tak asi i dost peněz. No podle mě to není kniha pro běžného čtenáře a málokdo ji dočte do konce. Já jsem to zvládnul, ale s vypětím všech sil. A to jen proto, že jsem se v posledním roce zaměřil na informace o fenoménu Baťa. Tato kniha obsahuje spoustu informací, docela zajímavých, ale podaných hodně vědecky. Takže informací hodně, forma bídná. Proto jen 3*.“... celý text
— Bedřich63

---

Zrození Baťovy průmyslové metropole

„Vyčerpávající odborná publikace mapující historii legendárního koncernu Baťa, který se k úspěchu dopracoval takřka raketovou rychlostí. S tím je bezprostředně spojen i urbanismus města Zlína, který je podle mého názoru v mnohém opravdu světovým unikátem, zejména co se týče měřítka i celkové filosofie a kvality výstavby. V širších souvislostech kniha nastiňuje také málo známý fenomén tzv. company towns - průmyslových měst ovládaných jedinou firmou jako byly třeba Ostrava-Vítkovice nebo anglický New Lanark. Pokud se povznesu nad "přehnanou" snahu o odborné vyznění a dle mého názoru nedostatek odstavců (vážně, oči si potřebují občas odpočinout), pak si myslím že je to velice kvalitní záležitost.“... celý text
— VivienRavenhill

---

Zrození Baťovy průmyslové metropole

„Zajímavá kniha plná podrobně a čtivě zpracovaných informací o vývoji Baťovy firmy, urbanismu Zlína a života jeho obyvatel na začátku 20. století zasazených do širšího kontextu celosvětového průmyslového i urbanistického vývoje (právě tento kontext je tím nejzajímavějším, co kniha nabízí). To je doplněno velkým množstvím dobových fotek a několika neméně zajímavými situačními plánky města postihujícími jeho územní vývoj. Avšak snaha o akademickou odbornost je ve stylistice textu občas dotažena až do absurdity. Například pokud bych jednoduše psal o tom, že vznik Baťova koncernu je výsledkem státních výrobních potřeb první světové války, zřejmě bych to nevyjádřil větou, že "tato skutečnost se stala, jak se později ukázalo, vůbec nejdůležitějším rezultátem válečného dění." Co je špatného na slově výsledek? :-) Nemluvě o tom, že popisovat předbaťovský Zlín jako zaostalé maloměsto by mi připadalo výrazně vhodnější a méně zavádějící, než autorovo vcelku vtipné mnohokrát opakované spojení "retardované maloměsto" :-D Co je ale horší, kniha nemá moc ideální strukturu textu a nutí tak autora k častému opakování některých detailů (např. v jinak zajímavých demografických analýzách bych u tohoto tématu očekával socioekonomickou struturu obyvatel logicky na prvním místě kapitoly, kde se už stejně nějaké základní údaje dozvídáme, ne až na jejím konci, kde už její známý obsah moc neupoutá). Z podobného důvodu jsou také některé pozdější kapitoly jakoby nepropojené na zbytek knihy, třeba některé suché statistiky v demografické kapitole by si rozhodně zasloužily detailnější interpretaci v duchu základního zaměření knihy (kupříkladu co znamenala struktura obyvatel podle náboženství nebo gramotnosti pro urbanistickou strukturu a život ve městě? Zabýval se Baťa náboženstvím a gramotností svých zaměstnanců?). Velkou škodou pak je určitá stručnost ve zmínkách o nezanedbatelných kontrovenzních aspektech Baťova taylorismu/fordismu ovládajících i osobní životy jeho dělníků. Ale kniha je jinak zpracována velmi dobře, rozhodně ji mohu doporučit každému, kdo se zajímá o (zlínský) urbanismus nebo o (českou) průmyslovou historii. Také díky ní přemýšlím, proč jen se Zlínem (pokladem průmyslového urbanismu začátku 20. století spojeným nejen se jmény moravsko-českých architektů Františka Lydie Gahury, Vladimíra Karfíka a Jana Kotěry, ale pro mě hodně překvapivě velmi úzce i s Le Corbusierem) mnohem, ale opravdu mnohem více nechlubíme na národní i mezinárodní úrovni... třeba i snahou o zápis baťovského Zlína do seznamu UNESCO...“... celý text
— mcleod

---