Nová kniha
Země růží - Ondřej Ušel
Jedné noci princ Davu přemýšlí o životě a postrádá jeho smysl. Když zaslechne o Zemi růží, která má princi odhalit, co mu v životě chybí, podnikne se svým průvo... detail knihy
Nové komentáře u knih Ondřej Ušel
Země růží
„Moc děkuji @lucyvase4 za možnost se zúčastnit štafety. Nové české autory objevuji a podporuji vždy ráda, takže mě tato kniha nemohla minout. Předem jsem si moc nezjišťovala, takže pro mě obsah byl překvapením.
Kniha je rozdělena do několika částí, které tvoří ucelený příběh, a střídá se linka z minulosti a přítomnosti. Tento koncept se mi moc líbil - kapitoly z přítomnosti působily jako příjemné shrnutí příběhu z minulosti.
Hlavní hrdina Davu byl celkem sympatický, nicméně jeho doprovod, Antona, jsem si oblíbila mnohem více. Kniha sleduje jejich putování, které je protkané spoustou dobrodružství a nečekaných událostí, jak tomu už bývá. Některé pasáže mě bavily více, některé méně.
Kniha je plná zajímavých a hlubokých myšlenek, nicméně u některých jsem měla pocit, že jen připomínají něco všem již dávno známého - nepřišlo mi, že by mě kniha obohatila o nějaká nová moudra. Čtení je to nicméně velmi příjemné, pohladí po duši. A věřím, že autor má velký potenciál, takže se na jeho následnou tvorbu ráda podívám.“... celý text
— sakyvanity
Země růží
„No, kde začít...
Tohle byla jednoznačně zajímavá kniha, ale kvůli spoustě aspektů mi zkrátka nesedla. Nebo jsem ji možná četla ve špatný čas?
Kapitoly jsou krátké, ty delší jsou členěné do podkapitol. Písmo mi nevyhovovalo, navíc na stránce byl dost často třeba jen 1 odstavec a text byl slitý dohromady. Jazyk byl tak všelijaký, občas spisovný, knižní, historický, jindy pár slov nebo frází hovorových, současných, styl řeči postav se dost měnil, přímé řeči spíše jednoduché, občas nicneříkající, jindy trochu na sílu.
Absence jakékoliv opravy tomu nepřidala. Je to škoda, kdyby knihu někdo viděl před vydáním, vzal ji do parády a dokázal ošetřit chyby jak dějové, tak stylistické, vystřelilo by to knihu o dost výš.
Příběhu také rozhodně uškodila délka. Tolik myšlenek by vydalo minimálně na 3 knihy. Je fakt nadupaná a děj je velmi upozaděn.
Co se mi ale moc líbilo byly Návraty, hned jsme se dozvěděli, co se s navštívenou zemí stalo, to mě moc bavilo a během čtení už jsem to nemusela držet v hlavě a mohla se 100% soustředit na další zemi, navíc se mi to nepletlo. Celkově tohle pojetí bylo netradiční a bavilo mě.
Filozofické myšlenky a metafory byly také moc hezky pojaté, líbilo se mi poučení a zamyšlení v každém příběhu. Ale bylo tam toho hodně na malém rozsahu. Řešení by možná bylo číst knihu po kratších intervalech delší dobu.
Knihu bych určitě klidně doporučila i mladším čtenářům (15+), ti tam toho naleznou mnohem více, než třeba my, co už máme tohle za sebou a život nás to naučil.
Ilustrace byly během příběhu milým doplněním děje.“... celý text
— ctu_a_pisu
Země růží
„Na prvotinu velmi působivá kniha plná filosofických myšlenek.
Na mě jich bylo asi trochu moc, děj na ně působil jako výplň mezi zamyšlením.
S některými názory jsem souhlasila, s jinými ne. A tak je to samozřejmě v pořádku.“... celý text
— ZuzanaZ83
Země růží
„Země růží je kratičká filosofická novela, která mi svým stylem lehce připomínala malého prince. Na pozadí jednoduchý děj, proložený velkou řádkou myšlenek.
Byť je děj o princi, který se rozhodl najít bájnou Zemi růží, děj a prostředí je mnohem promyšlenější a zrcadlí jak minulost, tak přítomnost. V průběhu putování princ navštěvuje různé země. Projde zemí ohně, zemí kostí, zemí chladu a spoustou dalších. Každá země trochu metaforicky poukazuje na nějaký problém týkající se historie světa.
I přesto, že je kniha poměrně tenká, tak mi čtení zabralo docela dlouhou dobu. Autor se snažil do knihy vsadit své myšlenky a názory, což četbu knihy udělalo lehce náročnější. Postřehů a myšlenek je v této knize na můj pohled až moc. Občas jsem se ztrácela a měla jsem pocit, že při všech těch moudrech si nemohu zapamatovat ani polovinu. To stejné bylo s dialogy postav. Autor se snažil vystihnout nějaké poučení, ale bohužel byly rozhovory tak dlouhé a kostrbaté, že jsem už po pár větách nevěděla, o čem vlastně čtu.
Velmi by mě potěšilo, kdyby v textu bylo myšlenek míň a díky tomu by mnohem lépe vynikly. S autorem totiž ve spoustě věcech souhlasím a ztotožňuji se. Osobně si myslím, že spoustu neduhů způsobilo to, že se jedná o autorovu prvotinu. Vnímám v autorově psaní jistý potenciál, ale určitě by pomohla odborná korektura.“... celý text
— VendyS.
Země růží
„Již pár dní přemýšlím, jak tuhle recenzi přesně uchopit, mám totiž pocit, že knihu budu teď hodnotit hůř než třeba za rok.
Mám pocit, že knize uškodilo, že vyšla samonákladem. Autor píše moc hezky, ale ryze poetické vyprávění narušují až absurdně kostnaté a nepřirozené dialogy, které mi čtení dost narušovalo.
Na druhou stranu je kniha nabombená tolika úžasnými myšlenkami, že by byla škoda, kdybyste si knihu nepřečetli. Putování prince Davu je prostoupeno hned několika poučeními.
Aby poznal sám sebe a vymanil se z vlivu svého opilého otce - krále, vydává se na cestu do Země růží spolu se starým rádcem. Cesta to není jednoduchá, putuje několika říšemi, aby se do Země růží dostal, přičemž každá země má své osobité problémy a chyby. Davu tedy poznává nejen sebe, ale nutí ho zamýšlet se i nad fungováním zemí, do kterých se po cestě dostává.
Co mě mrzelo, bylo zpracování problému s vírou, kdy ve světě věřících autor vytáhl fanatismus. Jistě to je problém, ale tady mi poučení chybělo. Z tohoto světa jsem si neodnesla nic jiného než to, že víra je špatná.
Podobnost s Malým princem je tu velmi patrná, a já jsem za to ráda, je to moje srdcovka.
Ač nemám moc ráda putování mezi světy a vůbec knihy, kde se cestuje aniž by se odehrával jakýkoliv děj, tak tady se toho stane opravdu spoustu.
Líbily se mi i podkapitoly zvané návrat, kdy měl člověk možnost zjistit, jak to s jakou zemí dopadlo, škoda jen, že to většinou bylo velmi smutné.
Davu si spolu se čtenářem prožije mnohé, sáhne si na dno, pozná zajímavé lidi, přátelství i životní lásku, stejně tak zradu a smrt přítele.
Knihu Vám velmi ráda doporučím, je to až přes své vady příjemné pohlazení po duši a určitě mi v hlavě už navždy zůstane.
Za štafetu děkuji @lucyvase4 a autorovi @anuuryy za krásný čtecí zážitek“... celý text
— Airelle
