Nové komentáře u knih Pepper Harding
Duše Henryho Quantuma
„Ačkoli tohle zrovna nebyl můj šálek kávy, příběh se mi četl moc dobře. Říkala jsem si, že dám šanci jinému žánru než krimi a trillerům co čtu pořád. Pro někoho kdo nemá rád filozofické zamýšlení se nad světem, životem atd. to asi nebude... Ale krásně se mi díky tomuto příběhu potvrdilo, že ne vždy musíme udělat vše podle našeho rozumu, někdy je zkrátka lepší se rozhodovat srdcem.“... celý text
— latanya34
Duše Henryho Quantuma
„Na knize se mi libi, ze nazev odpovida deji. Temer cela kniha je opravdu o dusi hlavniho hrdiny. Dokonce se mi libil i myslenkovy pochod, kde Henry skace od myslenky k myslence, s tim jsem se dokazala dokonale szit. Nekdy byla kniha ale tahla a nudna, nemluve o tom, ze zhruba od pulky knihy dokonale predvidatelna. Hodila se mi do vyzvy diky srdci na obalce. 5/10“... celý text
— danca7416
Duše Henryho Quantuma
„Z dobročinného bazaru, knihu nikdo nechtěl – klasika :-). Sice když jsem viděla hodnocení tady na DK, zaváhala jsem, ale pak jsem si řekla, že to třeba nebude až taková hrůza :-).
Neodhadla jsem moc dobře, kdy dočtu předchozí knihu, "Plachetnice na vinětách" od J. Hájíčka, a tak se stalo, že, nemaje u sebe jinou četbu, plynule jsem navázala Henrym Quantumem. Po prvních pár stránkách mě napadalo, že je to děsná pitomost a že bych měla číst něco jiného – vždyť život je krátký a krásných knih je tolik! Jenže zrovna jsem nic jiného neměla, a tak jsem četla dál.
Pak mě zas napadalo, že na tom možná něco je... a tyhle pocity se střídaly od začátku až do konce, i když ten druhý přece jen převážil. Co tím vším chtěl autor říci? Netuším – a čtenář si to asi interpretuje různě. Na mě z toho dýchala americká společnost, možná nikoli skutečná, ale taková, jakou ji známe z amerických filmů současnosti. A vlastně nejen z nich...
Sejdete se v práci s kolegy, na večírku s příteli nebo se sousedy. Chcete vypadat vzdělaně a duchaplně, inteligentně a nechcete se za žádnou cenu nikoho dotknout. A vlastně celou dobu mluvíte o ničem, zabýváte se pseudoproblémy, byť to může vypadat vznešeně.
Henry Quantum nechá čtenáři nahlédnout do své hlavy. Směsice myšlenek je pestrá a zdaleka se neomezuje jen na ženy jím milované či (již) nemilované. Kvantová fyzika. Zenový buddhismus. Rodinné vztahy. Moje práce – co přináší mně a co přináší světu. A spousta dalšího.
Ta kniha není úplně marná. A problémy, které nastiňuje mezi řádky, jsou vlastně skutečné problémy, s nimiž se potýká vyspělý svět. Nikdo je ovšem neřeší. Vše je dovoleno. Proplouváme – a to stačí.
Kniha končí zábleskem skutečného, čistého citu. A zase se můžeme ptát – měl na to Henry právo? Bylo to správné? Na to si odpovězte sami. To, že je něco "normální" ve smyslu, že je to běžné, nemusí znamenat, že to je správné. Na druhou stranu, deštěm promočenému Henrymu jsem ke konci knihy držela palce víc než chladné a racionální Margaret.“... celý text
— BabaJaga11
Duše Henryho Quantuma
„Opravdu nudná a nezajímavá kniha. Taky jsem nemohla pochopit, že tohle mohl vůbec někdo vydat.“
— emilieselden
Duše Henryho Quantuma
„Kniha je zbytečně zdlouhavá.. nic moc, čekala jsem něco lepšího.“
— pavlusa025