• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Petr Brožovský

Krev, monstra a cukroví

„VAROVÁNÍ!!!! Pokud si ještě někdy chcete užít Vánoce knihu nečtěte!!! Smích.... Vánoční sbírka povídek, které jsou čtivé, morbidní, nezajímavé, prostě pelmel všeho, co má povídková sbírka čtenáři dát. I když mám knihu v tištěné podobě, zpestřil jsem si Vánoce aidioknižní variantou. Tady musím pochválit načtení, protože to bylo naprosto TOP. V povídkách prožijeme dobrodružství Vikinga a příšer. Pobavíme se u paroháče Pepy a lehké holky Marie. Vystraší nás krvelačný Pan Au. Sledujeme utrpení Jedličky a jejích přátel na kolonizační planetě. U povídky, po slovech "Ježíšku, ty malá mimomezká pí čo", si říkáme, zda pro autora nebude peklo rájem, protože za tohle ho musí čekat něco daleko horšího. Bavil jsem se. Náramně jsem se bavil. Jasný, některý povídky mne nezaujaly. U některých jsem měl chuť už nikdy neslavit vánoce. A u jiných jsem se královsky bavil nebo i bál. Skvělá sbírka. Netradiční. Doporučuju.“... celý text
— tomas0851

---

Krev, monstra a cukroví

„Pěkný vánoční čtení, který jsem si nechal až po novym roce do výzvy. Jsou tam recepty :) Číst to o vánocích by asi bylo lepší, vesměs jsou povídky povedený, jenom asi ve dvou nebo třech jsou tam Vánoce naroubovaný na sílu. Každopádně pro mě to bylo příjemný počtení, který by - čteno o vánocích, uvolnilo každoroční vánoční napětí a stresy z nákupů a běhání po obchodech. Přecejen by Vánoce měly bejt o něčem jinym, než o zběsilym nakupování a hnaní se za žlučníkovym záchvatem. Samozřejmě to nemusí každýmu sednout. Hardcore vánočním fans asi budou vstávat vlasy na hlavě hrůzou, ani ne tak proto, že by ty povídky byly tak strašidelný, ale spíš to bude dost bořit jejich představu vánoc u bedny, kde běží Popelka. Ale takový lidi to asi stejně číst nebudou, ty totiž nečou vůbec :D“... celý text
— Hotovson

---

Krev, monstra a cukroví

„Máte rádi Vánoce? Milujete tu poklidnou atmosféru, kdy za oknem padá sníh, v krbu praská oheň a vy si vychutnáváte horkou čokoládu, medovinu, čaj či svařák? Já též, ale Vánoce můžou být také pěkně drsné. A o tom vás přesvědčí tato kniha! Jak už to tak u povídek bývá, každá se líbit nemůže. Start byl ale luxusní. Hned první povídka mě nadchla a doufala jsem, že to tak bude pokračovat. Nadpřirozené postavy, které tě sejmou, pokud nedodržíš tradice? Nebo si jenom zlobil? Pěkný masakr. U druhé povídky ale přišel velký sešup dolů, vůbec mi nesedla. Pokračování pak už bylo lepší a lepší. Velkou radost mi udělal příběh PAN AU NADĚLUJE s Felixem ze série Kladivo na čaroděje, se kterou jsem se teprve nedávno seznámila. Skvělá povídka byla i ŠŤATNÉ A VESELÉ – virtuální realita kosmonautů, kde se sejde plno akčních hrdinů. Asi nedokáži říct, která se mi líbila nejvíc. Psaní některých autorů mi sedlo víc než u jiných. Ale určitě můžu říct, u které jsem se nejvíce nasmála, jednoznačně CO PRO MĚ ZNAMENAJÍ VÁNOCE. Paroháč Josef, za kterým přišli s dary Tři králové, mě totálně rozsekal. Přemýšlela jsem o nějaké citaci, ale radši ji vynechám. Celkově jsem s tímto dílem spokojená a při předvánočním shonu tohoto roku se ke knize určitě vrátím. Škoda jen, že povídek není 24, byl by to skvělý adventní kalendář.“... celý text
— Galloway

---

---

Krev, monstra a cukroví

„Výborná vánoční sbírka pro lidi, co tak úplně nemusí tradiční Vánoce. Byť nejsem úplně fanouškem sci-fi žánru, tady si ten mix sci-fi, fantasy a hororů pěkně sedl. I když jsem samostané povídky hodnotila různě, knize jako celku dávám plný počet hvězd. Za mě jsou nejlepší povídky Pranostiky, Pan Au naděluje a Šťastné a veselé. Ale všechny povídky v knize mají společné - tradiční Vánoce v nich opravdu nehledejte. :)“... celý text
— Anette99

---

Krev, monstra a cukroví

„O knize jsem četl samé pochvalné recenze a také komentáře na Databázi jsou většinou velice příznivé. Tak jsem si ji, asi po roce od vydání, koupil a na Vánoce 2024 přečetl. No…. Když máte sbírku povídek jednoho autora, pak, zvláště když už ho i znáte, víte co asi můžete čekat. Povídky určitého zaměření, psané určitým stylem. Takže i jejich kvalita (samozřejmě posuzováno vždy čtenářem) příliš nekolísá. Sbírka je nebo není dobrá jako celek. U antologií, i tematických, je to mnohem složitější. Řada autorů, píšících různými styly, použití různých žánrů, rozličný přístup k tématu a z toho vyplývající velice různá úroveň jednotlivých povídek. Přesně to je vidět i na dané antologii, prezentované také jako horory o Vánocích. Když jsem přečetl první povídku (po úvodní úvaze editorů), byl jsem nadšen: výborný horor, téma dodrženo. I druhá povídka byla výborná, námětově zajímavý sci-fi horor, snad jen na konec byly Vánoce pro mne příliš násilně naroubovány na předchozí děj. Pak se ale kvalita povídek (pro mne) rapidně zhoršila. Ne, že by se nedaly číst, to všechny ano, ale podruhé se k nim sotva vrátím. I když jde o pestrou žánrovou směs, která udržuje čtenářův zájem: jsou tu povídky spíše sci-fi, hororů jako takových už pramálo. Těm dvěma úvodním se blíží kvalitou snad už jen dvě nebo tři další povídky. Zajímavé je srovnat třeba hned tu první s povídkou o panu Au. Námětově podobné, žánr horor. V obou vystupují vražedné entity, které nejsou z našeho vesmíru nebo prostoročasu . Ale zatímco v Pranostikách autora Paytoka je jejich existence (objevují se v předvánoční čas) brána jako daný fakt, v povídce o panu Au Jiřího Pavlovského se autor ke škodě celé povídky snaží o nějaké „vysvětlení“. Já si především potvrdil (a jsem na sebe proto hrdý), že všechny pro mne „lepší“ povídky jsou od mně známých autorů, od nichž už nějakou knihu mám (Paytok, Fritz, Neff, Stančík). Většina těch ostatních (mnohé jsem před tím neznal ani jménem, jiné sice ano, ale nic jsem od nich ještě nečetl), mne jednou svou povídkou v této knize naopak vůbec nepřesvědčili, abych se zajímal o jejich další díla. Snad s výjimkou Dalibora Váchy (alternativní historie událostí 21.srpna 1968) a sci-fi povídky, trochu ve stylu filmu Westworld s Yul Brynnerem), Šťastné a veselé (autor Heteša). Z této povídky hororový citát, jako z dnešní politické reality: „ To je vaše (rozuměj Rusů, moje pozn.) - ospravedlňujete svou agresi vůči ostatním jakýmsi pocitem vlastního ohrožení“ (konec citátu). Neboli, ne vše v knize je fantazie. Celkem – za 3 *.“... celý text
— Arminus