• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Radim Martynek

Ona aneb Na velikosti záleží

„Trochu mi to přišlo jako takový mišmaš. Jak kdyby se autor nedokázal rozhodnout, o čem teda bude psát a tak tam dal všechno. Román, povídky, psychopaty a své oblíbené BDSM. Ta první část s Pavlem a Janou... Tak on byl asi taky narušený, když i po tom, co se dozvěděl, proč udělala to, co udělala, tak on udělal to, co udělal :-D To bylo prostě přitažené za vlasy. Plus ty proslovy psycholožky a právníka v průběhu příběhu byly někdy příliš dlouhé, je to rušivé. Co se mi naopak líbilo byly krátké příběhy, které následovaly po úvodním románu. Ty působily tak přirozeně a normálně. Tabulka s přehledem psycho poruch byla zajímavá, ačkoliv kdo chce, ten se tam určitě v něčem najde, takže vlastně to zas nemá moc silnou vypovídající hodnotu :-)) Ale chápu, že jedno z poselství knihy je tato tématika. Bonusové plus za pěkné citáty.“... celý text
— Fiddis

---

Ona aneb Na velikosti záleží

„Ani u pokračování knihy On nemohu dát více než dvě hvězdičky. Nejsem prostě vhodný kandidát na erotické čtení a už vůbec ne o sexuálních experimentech. Proto jsem také nedočetla úplně do konce. Pavlův příběh vygradoval do závěru, který mi zase přišel spíš jako z červené knihovny. Tohle se asi v normálním životě těžko může stát. Vzpomínky na dobu koviďátkovou taky opravdu nemusím, jsem ráda, že je to za námi a že už se to snad nikdy nevrátí. Co mě však úplně nadzvedlo ze židle, to je to břitké odsouzení a urážení Plzeňáků. Divím se sama sobě, že jsem potom ještě četla dál, ale nejspíš proto, že jsem obě knihy dostala s přáním, že je ohodnotím a k tomu jsem potřebovala dočíst. Teď přemýšlím o tom, že autor zřejmě rád provokuje, když chce recenzi od rodilé Plzeňačky. Ovšem ta jeho statistika je zcela pochybná: když někde strávíte pouze 2 % svého života, jen stěží stačíte poznat všechny obyvatele, abyste z toho mohli usuzovat, že 98 % z nich jsou kreténi. Stejně jako u prvního dílu, většinu ostatních věcí sečtělý čtenář zná. I tak ale potěší hezké citáty, život jako jízda vlakem nebo zmínka o známé knize dr. Gary Chapmana Pět jazyků lásky. Krásné jsou opět i ilustrace a oceňuji vážná témata jako domácí násilí. Nejkvalitnější na celé knize jsou životní příběhy a galerie poruch osobnosti - to byly pasáže, které mě opravdu zaujaly. Takže nakonec mě tak moc nemrzelo, že jsem vydržela, i když konec jsem musela vzdát. Celkově jsem se u téhle knihy cítila jako na houpačce - chvíli to vypadalo, že mě zaujme, abych vzápětí zase měla chuť jí navždy odložit. A i u tohoto druhého dílu, i když sama bych si knihu nikdy ke čtení nevybrala, věřím tomu, že si svoje čtenáře najde.“... celý text
— Aneleh

---

On

„O zhodnocení této knihy mě požádal sám autor, a to i přesto, že jsem ho upozorňovala, že erotické knihy nečtu. Takže jsem nepochopila, proč si vybral právě mě. Pokud jsem zde měla najít něco víc, tak bohužel nenašla. Snad jedině Charlie mě potěšil, protože kočky zbožňuju. Ale to vše, i jaký druh knížek mám ráda, je na mém profilu. Pak také hezké obrázky jsou plusem této knihy, ale pro mě je to bohužel tak vše. Ještě v první polovině jsem se docela zasmála, byly tam humorné postřehy, i když s dr. Uzlem tak úplně ve všem nesouhlasím. Pak už jsem ovšem hodně přeskakovala - aktivity v oblasti BDSM mi nic neříkají a to plnění úkolů a jejich detailní popisování mě nudilo a kolikrát jsem si říkala - to jako vážně?? Dost často to byla spíš jako nějaká příručka, navíc o věcech, které většina z nás zná a už je někde četla. Jinak Pavlova mamka nemohla chtít přídavky na vysokoškoláka, protože, a to známe snad všichni, kdo jsme kdy o přídavky na děti žádali nebo je dostávali - když jsem zletilý, náleží vždy mě a nikoliv rodičům! Také o tom, že řidičák je lepší nemít při jízdě u sebe, bych hodně pochybovala. Pak ta poznámka o valorizaci důchodcům - málo stávkují?? Takže u mě tahle kniha nezabodovala, což ale neznamená, že si nenajde svoje čtenáře, kterým se bude líbit.“... celý text
— Aneleh

---

---

On

„Při čtení se ve mně bily pocity jako "proč je příběh tolik přerušován autorem a snaží se mě poučit" a "to je vlastně dobré, že to píše, to jsem nevěděla" :-)) Je to rozhodně atypická kniha, nic podobného jsem ještě nečetla a souhlasím s tím, že je inspirativní a to v obecné rovině. Co bych vytkla je trochu zmatek v tom, co se tedy vlastně stalo, ale podle toho, co bylo úplně na konci, to bylo vlastně záměrné... No... Jako proč ne :-))“... celý text
— Fiddis

---

On

„Bohužel jsem nedočetla, snažila jsem se začíst na několikrát, ale dál než k padesáté stránce jsem se nedostala :(.“
— Januka