Aneleh
komentáře u knih
Dívka v pruhovaných šatech
Ellie Midwood
Opravdu těžko hodnotit. I když se knihám s touto tématikou vyhýbám, zde jsem byla opravdu zvědavá, jak může v prostředí koncentračního tábora vzniknout láska mezi nacistickým důstojníkem a židovkou. Příběh má být dle skutečné události, stejně se ale nemohu ubránit pocitu, že je z větší části autorkou hodně přibarven a poupraven. Ještě tak z pohledu Franze, ale z pohledu Heleny - zamilovat se do člověka, o kterém ví, že krutě bije nevinné lidi a že i jí samotnou dokáže takto bít? Ještě lze pochopit, že to dělala, aby si zachránila život v tom šíleném pekle, jakému byla vystavena, ale proč pokračovala v tomto vztahu a ještě se za něj vdala, když už bylo po všem? To mi moc reálné nepřijde a trochu mi vadí, že z takovéto zdrcující doby by mělo vzniknout něco jako oddechová a milostná romance.
Červená nit osudu
Mirka Skočílková
Překvapilo mě téma této knihy. Řekla bych, že některé věci musí zůstat tajemstvím, ale tady ne. Mě by strašně zajímalo, jak to bylo dál, co na to okolí, když Andrea s Richardem svůj vztah zveřejnili. Andrea si nicméně nemusela dělat starosti. O manžela přišla, všichni ostatní ji zklamali a děti, jak vyznívá ze závěru knihy, je oba k tomuto konci samy nasměrovaly. Vlastně celý příběh k tomuto závěru směřoval.
A jak jsem pochopila, on nebyl o tolik starší než Andrea, takže se i dalo čekat, kdo se stane jejím osudovým člověkem, se kterým ji bude pojit neviditelná červená nit osudu.
Za mě se to paní spisovatelce povedlo. Protože vlastně každý by něco takového dost ostře odsoudil, ale ona od začátku vedla svoje čtenáře k tomu, aby její hrdinku pochopili a přáli jí šanci na nový život.
Napiš si svůj šťastný konec
Sarah Jio
Dojemný romantický příběh o lásce ke knihám. o lásce jako takové, o přátelství, zklamání, naději, zradě. Proč Valentýnu její matka opustila v choulostivém věku dvanácti let? Líbilo se mi střídání kapitol z minulosti a přítomnosti, které postupně odhalovaly, jak to vlastně všechno bylo. Knižní zahrada a v ní kočičí strážce - to by byl můj sen.
I když leccos bylo předvídatelné, např. kdo si nakonec získá srdce Valentýny, přesto stojí tato kniha za přečtení.
Jen takový postřeh: proč v první kapitole je Valentýna a potom už pořád Valentina? Zajímalo by mě, zda jde o chybu nebo o určitý záměr?
Rodina odvedle
Sally Hepworth
Kniha mi přišla spíše psychologická než thriller. Takové knížky mám sice ráda, ale zde jsem musela ubrat hvězdičku za nereálný příběh hlavní hrdinky Essie. To si opravdu na porodním oddělení nemocnice jen tak může někdo vzít novorozeně a odnést ho do taxíku? A co doklady této přejmenované ženy, jak se bez nich mohla vdát, udělat řidičák atd.? Barbaru poté nehledaly úřady, když jí zemřelo dítě? Příběh tedy sice hezky vystavěný, dramatický, ale pro svoji nevěrohodnost vlastně jen taková pohádka pro dospělé.
Osudy dalších dvou kamarádek, Fran a Ange, jsou již více ze života - nevěra, odpuštění, rozchod - tyto postavy představují skutečné problémy mnoha manželských dvojic a psychologicky jsou dobře rozebrané. Krátké kapitoly a čtivost jsou pak také předností.
Tichá pošta
Tereza Herzogová
Stejně jako Schovávanou, tak i druhý díl Tichá pošta, jsem si opravdu užila. Moc se mi líbí, jak tato mladá autorka z našeho města píše, v její knize je mnoho mouder a životních pravd. A navíc, to krásné vylíčení každého prostředí! Po přečtení jsem se rozhodla, že do šeptajících zdí kláštera v Plasích se určitě zajedu podívat. Chci poznat prostředí, kde vznikl tento příběh. Určitě se k této knize budu vracet a prosím Terezko, napište další pokračování!
"Už zase ten čas. Pořád nás dohání. Hraje s námi svoje nerovný hry, který nikdy nemůžeme vyhrát."
"Každou chvíli stojíme někde na rozcestí a naším skutečným cílem jsou právě a jenom ty cesty. A je na nás, jestli se po nich vydáme sami, nebo se pokusíme najít takovou, po který bychom mohli pokračovat spolu..."
"Jediná podstatná věc, která tu zůstane navěky a která je odpovědí na všechny otázky, je láska. Na tu jedinou je čas krátký."
Víš, že nemusíš?
Dagmar Digma Čechová
První díl jsem četla tak dávno, že jsem si ho jen matně pamatovala, přesto to vůbec nevadilo a i druhý díl jsem si užila. Paní Čechová píše opravdu velmi čtivě a ze života. Ukazuje, že bychom neměli dělat jen to, co se od nás očekává, ale hlavně to, co sami doopravdy chceme, že to prostě není tak, že musíme. Přitom tohle slovíčko vyslovujeme hodně často, hlavně my ženy pořád řešíme, že rozhodnout se musíme tak, aby si okolí o nás nemyslelo, že jsme divné.
Zajímavá byla linka jak Marie, tak Katky, oběma jsem držela palce. Rozhodně by se mi líbilo pokračování, zda obě nakonec našly spokojený vztah tak, jak si jej představovaly.
Chalupa
Pavlína Křivánková
Originální trojúhelník, dobrá psychologie všech postav. Každá mluví sama za sebe, což se mi libilo. Příběh k zamyšlení je ze života a dobře se četl. Jen ten epilog mohl být trochu jasnější. Možná by to mohl být odrazový můstek k pokračování?
Musela jsem zemřít
Anita Moorjani
Opravdu silná kniha, i když mnohem víc se mi líbila od Moodyho: "Život po životě".
Zde autorka mluví o své osobní zkušenosti s klinickou smrtí. Ne všemu jsem úplně porozuměla, ale vzhledem k tomu, v jakém stavu byly její orgány, mi její náhlé zotavení, nemůžu si pomoci, přijde trochu jako sci-fi. Toto téma vždy dává naději, ale žádný jednoznačný závěr nelze udělat, neboť nevíme, zda by se Anita tak báječně cítila, kdyby se rozhodla jít dál a zpřetrhat trvale všechna spojení s fyzickým světem. Co by nastalo potom? Možná tma, ticho a nic? Nemohly být tyto zážitky jen produktem mozku, který se náhle ocitl bez kyslíku? To se jednou dozvíme všichni...
Příběh samotný mě bavil, ale v závěru zazněly v podstatě známé věci jako že bychom měli být sami sebou, dělat co nás baví, mít se rádi, nemoc že je často onemocněním duše atd. Nikdy nemohu také souhlasit s tím, že bych měla mít soucit s pachatelem znásilnění či vraždy.
Po přečtení jsem měla tedy trochu rozporuplné pocity a navíc jsem už byla trochu alergická na některá slova jako velkolepost, bezpodmínečnost či jedinečnost.
Na kočičí svědomí
Markéta Harasimová
Úžasný příběh o tom, jak čtyřnohý kočičí přítel vám může změnit život. A ano, můžu potvrdit, když si kočičí lásku zasloužíte, poznáte pravou náklonnost, ničím nepodmíněnou lásku a stanete se vnímavějším a citlivějším člověkem.
Tato kniha by zároveň mohla být takovou příručkou, jak se starat o svoji kočku. To testování návštěv provádí kočky opravdu moc rády. Jakmile se moje čtyřnohá přítelkyně k cizímu příchozímu chová láskyplně, můžu si být jista, že se nemusím ničeho bát a že to bude "můj" člověk. Laskavý a milý příběh zlepší vaši náladu a pohladí po duši, zvlášť když si život bez mňoukalky neumíte představit.
Odvaha
Markéta Lukášková
Tato mladá autorka mě překvapuje stále víc. Píše velmi vyzrále a má dobré nápady. Tentokrát se vrátila do padesátých let, aby nás seznámila s životem jedné mladé ženy, která musí zakoušet trpký osud jen proto, že je Židovka. Celkem věrohodně načrtává tehdejší strašnou dobu a zároveň nás nechává nahlédnout do myšlení Ady, která se musí rozhodnout, zda spojí svůj život s někým, kdo jí ho konečně může usnadnit - ovšem za jakou cenu.
Bude jednodušší říci ano nebo ne? Ani jedna z odpovědí nevyřeší všechno, což je naznačeno i v samotném závěru. Pořád se musíme rozhodovat, sahat si do svého svědomí a přemýšlet, co by bylo, kdybychom řekli to opačné slůvko...
Jiné místo
Kateřina Karolová
Překvapuje mě, že tahle kniha nemá vyšší hodnocení. Za mě tedy moc vydařené, napínavé až strhující čtení. Myslím, že si na tohle děsivé vykreslení mlhy vždycky vzpomenu, až se do ní ráno probudím.
Hlouběji uvažující čtenář asi také pochopí, kam autorka směřovala s onou psychiatrickou diagnózou. Lidská mysl si s námi dokáže opravdu hodně pohrát. A co vypadá jako neuvěřitelné, logicky vyvrácené, přesto může být pravdivé. Právě proto se mi líbil i otevřený konec. Nakonec co Monice zbývalo jiného než také odejít na jiné místo, když jí nikdo nevěřil?
Určitě zkusím i další knížky této spisovatelky.
Píseň L.
Veronika Opatřilová
Kniha plná poezie, kterou je třeba číst pomalu a vychutnávat si její něžnost, její nádherné popisy lesa, přírody a myšlenek. Je to skutečná píseň, oslavující les, ale také lidi, kteří jsou v něčem jiní než ostatní, nejsou druhými pochopeni , ale les je nesoudí a přijímá je takové, jací jsou. Nakonec kam chodíme nabíjet energii, kam se obracíme, když nás někdo zklame, když se cítíme sami? Příroda nám poskytuje útěchu, klid a smíření.
Jsou tu dvě dějové linky v čase tolik vzdálené, přesto pozorný čtenář poznává jasnou propojenost. Co se stalo kdysi, vrátilo se i do dnešních dnů. Láska je celá staletí stále stejná. Nemusíte všemu úplně porozumět, ale poselství je naprosto jasné. Možná trochu zdlouhavé a na můj vkus až příliš mnoho lyriky, ale celkově velmi hodnotné dílo.
"Až odejdeme z tohoto světa, zanecháme tu všechno, co máme i na co vzpomínáme. Jediné, co si vezmeme, je láska."
Až tady nebudu
Linda Green
V této knize je zápletka naprosto originální a zajímavá, přesto jsem čekala trochu něco jiného. Váhala jsem mezi čtyřmi hvězdičkami a plným počtem, jenže mě tak vytáčelo chování Jess, že jsem jednu ubrat musela. Proč, když už věděla, jak to všechno v její budoucnosti bude a že to může ovlivnit, přesto to nechala dojít tak daleko a vše nezarazila při prvních náznacích? Což si myslím, že by každá žena udělala, aby se včas zachránila. Ovšem chápu, že pak by zase vlastně nebylo o čem psát... a nebylo by to napínavé. Reálné to ale vůbec nebylo.
Autorka sleduje jednání a myšlenkové pochody ženy, která ví, co se stane v její budoucnosti. Také bychom si to přáli, ovšem jen kdybychom tím mohli odvrátit nějaké neštěstí nebo špatný osud, což mi však přijde spíše jako sci-fi. Rozhodně bylo až trochu strašidelné o něčem takovém číst, ale kniha zaujme a vede k zamyšlení nad vážným a aktuálním tématem.
Dej mi pokoj
Petra Štarková
V příbězích šesti osob poznáváme různá trápení, tajemství a životní osudy lidí, kteří klidně mohou být našimi známými, sousedy či kolegy. A my ve skutečnosti vůbec nevíme, s čím vším se potýkají. Nahlédnete pod pokličku vztahů, se všemi emocemi a syrovou realitou. Kapitoly jsou krátké a výstižné a brzy ze zorientujete i ve všech postavách, protože jejich životy se postupně začnou proplétat.
Tleskám autorce a doporučuji! Mám ráda psychologické knihy a tahle tedy stoprocentně uspokojila všechna moje čtenářská očekávání. Pevně věřím, že autorka nezůstane u této jediné knihy pro dospělé a ve svojí tvorbě nám dá ještě víckrát nahlédnout do svých zkušeností psycholožky.
Desetkrát a dost
Scarlett Wilková
(SPOILER) Kniha lehce úsměvná, u které se mi líbilo, jak naráží na situace v domovech seniorů. Nakonec tři kamarádky vybudují penzion s takovou péčí o staré lidi, jaký bychom si asi každý pro svoje blízké i pro sebe představovali.
Hlavní linie příběhu se zabývá seznamkou pro starší lidi a sleduje jednoho ženatého muže, který si zde chce zvednout sebevědomí. Může to být i takové varování před těmito institucemi, ovšem naše tři hrdinky, ač se také napálí, vytěží z této situace pro sebe až neuvěřitelné.
Pěkné byly citáty před každou kapitolou i popisy Řecka, jen konec mi přišel trochu zvláštní. Nečekala jsem, že tak dobře dopadne ten, kdo nejvíce podváděl, ale vlastně to tak bylo co nejvíce ze života.
Láska pro samouky
Barbora Šťastná
Tahle spisovatelka a způsob jejího psaní mě baví, právě jsem dočetla třetí knihu od ní a opět je to můj šálek kávy. Možná brzy zapomenu, o čem konkrétně byla, ale odreagovala i nasmála jsem se u ní moc. Sice už mi dávno není čtyřicet, ale ráda jsem na ta léta zavzpomínala a v lecčems se i poznala. Je tu mnoho trefných přirovnání i životních pravd a i když komentáře jsou dost rozdílné, určitě se přikládáním k těm hodně pozitivním.
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Perfektní vhled do tehdejší doby socialismu, kdy lidé byli trestáni za všechno, co tehdejší režim vyhodnotil jako vzpouru proti systému. Přesně v tom roce 1985 se mi narodila druhá dcera a doma jsem měla první pětiletou. Až mráz po zádech mě při čtení běžel při pomyšlení, že i mně jako spoustě dalších se mohla podobná situace přihodit a nemuseli jste ani jako Linda vzít do ruky pušku. Paní Kubíková nás přesně vtahuje do této doby a pro ty z nás, co jsme ji zažili, je to velmi silné čtení. Její příběh přesně vystihuje tehdejší ztrátu svobody. Všichni jsme se báli i jen promluvit a kdyby ti, co se jich Linda bála a co ji ohrožovali, nebyli Rusáci, jistě by byl její čin posuzován trochu jinak. Kdo dobře sleduje současnost, má důvod k obavám i nyní - dějiny se stále opakují.
Také jsem ještě v žádné jiné knize nečetla tak podrobný popis ženského vězení a pocity vězeňkyň, jenž jdou hodně do hloubky.
Pouze v posledním díle to soužití po návratu Lindy domů se mi zdálo trochu nepravděpodobné. Nedovedu si představit, že by to nějaká žena skousla: ona v obýváku a vedle v ložnici její manžel s její nejlepší kamarádkou, které pak ještě projevuje vděk... Linda byla snad anděl, když tak dlouho mohla setrvávat v tomto zvláštním seskupení ještě spolu s nepřející tchyní. Na druhé straně se však bála, aby nepřišla o Aničku. Vyčkávání se jí vyplatilo, musela však mít v sobě velkou vnitřní sílu.
I přes trochu úsečné vyprávění se mi četlo velmi dobře, dávalo to prostor pro vlastní fantazii a vystihla se tak dobře celá obrovská tragédie.
"Když někoho poznáš, jen třetinu pravdy říci se sluší.
A pozor si dávej, ať neodhalíš celou svou duši."
Ledové střepy
Lenka Chalupová
Četla jsem od Lenky Chalupové Ptačí ženu, která se mi moc líbila a nelituji, že jsem sáhla i po její další knize. Potvrdilo se mi, že píše opravdu zajímavě. Nedokázala jsem se odtrhnout od příběhu, který je vyprávěn zcela originálně - ze strany samotného vraha a zároveň ze strany samotné spisovatelky, které se vše osobně dotýká. Setkáváme se s nevšedním psychologickým vhledem do osobností všech postav a jejich činů, zvláště Jáchyma, obyčejného člověka, který se vlivem okolností dopouští toho nejhoršího. Tato kniha rozvíří emoce a dává spoustu podnětů k zamyšlení. Vřele doporučuji.
Manželkou podruhé
Melanie Summers
Moc hezký příběh, který vás vezme za srdce, ale zdaleka přesahuje červenou knihovnu. Je v něm mnoho nádherných myšlenek, které umocňují výstižné citáty před každou kapitolou. Jejich hloubka a modrost si zaslouží šířit je dál, a tak jsem si dovolila půjčit si je na svůj web s citáty.
Milovníky koček potěší okouzlující pan Walt Whitman, který je Abigail nemalou podporou. Líbí se mi, že ač spisovatelka ve svém životě chová doma psy, představuje zde i kočku jako nejlepšího přítele člověka.
Sousedská ruleta
Mattias Edvardsson
Tohle spíše psychologické drama se mi opravdu líbilo a bavilo mě. Střídání kapitol dříve a nyní a navíc z pohledu hlavních postav dokázalo, že jsem se nemohla odtrhnout. Kolikrát bychom z vlastní zkušenosti mohli vyprávět, jak komplikované a nervy drásající mohou být vztahy mezi těmi, s kterými musíme žít v těsné blízkosti. A panu Edvardssonovi se povedlo mistrně roztočit mezi sousedy opravdu závratnou ruletu.