• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Rostislav Kafka

Hodní lidé

„Na začátku eknihy je uvedeno, že kniha neprošla žádnou korekturou - je to tedy vidět, protože v knize bylo opravdu spoustu chyb. Od překlepů, hrubek až po záměnu příjmení u jedné z postav. Ze začátku mě kniha moc nebavila, asi tak první třetinu. Pak se konečně začal případ rozplétat a chtěla jsem vědět, jak to dopadne. V komentáři Galloway se píše, že kniha měla být pocta A. Christie. A musím říct, že na závěru knihy byl inspektor úplně jako Hercule Poirot :-) Ještě bych tedy knize vytkla dialogy. Naprostá většina dialogů byla spíš takový monolog jedné postavy, která položila spoustu otázek, řekla spoustu domněnek a vůbec nečekala na to, jak se druhý vyjádří. Jo a hlas i jiné věci často "rezonovaly". Jinak se mi případ moc líbil, bylo to pěkně zamotané. ČV 2025: Kniha z nakladatelství, od kterého jste zatím nic nečetli.“... celý text
— 1bublina

---

Hodní lidé

„K této knize mi sám autor napsal: „Je to taková pocta A. Christie.“ A já si myslím, že se to sakra povedlo. Poté, co Johnovi Hammondovi umře za zvláštních okolností matka, vydává se zpět do rodného města tuto věc sám prozkoumat. Sám ale netuší, do čeho se vlastně zamotává. A že mu také půjde o život. A ne jenom jednou. Příběh se hezky pomaloučku rozjíždí. Po prvních několika stránkách jsem už měla tip na vraha a v jednom člověku jsem se dokonce i trefila. Ale celek mě opravdu překvapil. V půlce knihy jsem si už říkala, že za chvíli je vše vyřešeno. Tak co se teda bude dít dál? Přede mnou bylo tolik stránek. A toto byla opravdu skvělá věc. Autor od začátku rozjel příběh, skvěle si pohrával s mou myslí. A ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už všechno vím, bylo vše jinak. Když už jsem si myslela, že jsem rozluštila celou zápletku, autor mi to vše rozbořil jako domeček z karet, a já mohla začít od začátku. Co se mi také líbilo, byly pasáže, kdy byl např. nějaký rozhovor, kde jsem se jasně měla dozvědět důležité informace. Autor ale tenhle rozhovor vždy přeskočil, aniž by cokoli zmínil, a děj pokračoval. Tyto chvíle skvěle prohlubovaly napětí. Konečné rozpletení celých vražd byl skvělý a nečekaný, autor nic neuspěchal a vše krásně dovysvětlil. Také musím opět vyzdvihnout skvělou slovní zásobu. V textu jsem našla pár překlepů nebo chyb v podobně uvozovek na začátku věty, kde neměly být. Ale čert to vem. Kvůli celému příběhu jsem na to skoro zapomněla. Takže pokud máte rádi detektivky, kdy opravdu do poslední chvíle tápete, nepotřebujete moc toho násilí, sáhněte po tomto dílu!“... celý text
— Galloway

---

Věřte mi

„Začátek knihy mi přišel jako lehký průměr. Detektivy jsem si představovala jako agenty z 90. let akorát s mobily, a tak nějak jsem se dějem prokousávala. Pak ale přišel pád letadla a Tom Curry se objeví na pustém ostrově. A tady to konečně začalo. Bylo to tajemné, zmatené, a čím víc se tím člověk prokousával, tím lepší to bylo. Boj dobra proti zlu startuje a Tomovi Currymu začaly odtikávat hodiny. Celý příběh mě opravdu mile překvapil a nečekala jsem až takové tajemno. A co opravdu musím vypíchnout, tak je autorova slovní zásoba. Klobouk dolů. Musím tady zmínit alespoň jednu citaci: „Náhle jsem si připadal jako nepatrný plankton, který se ocitnul v útrobách plejtváka obrovského.“ Za mě je tohle neskutečné spojení a kolikrát jsem se musela vracet a některé věty znovu a znovu přečíst, jak mě fascinovala slovní spojení.“... celý text
— Galloway

---

---

Věřte mi

„Zaujala mne anotace a tak jsem po této knize sáhla, přestože ve zdejší komunitě čtenářů, zatím nemá žádné ohlasy. Toto riziko se mi plně vyplatilo, protože i když nedávám plný počet hvězdiček, rozhodně mne kniha nezklamala. Začátek mne dokonce uhranul. Příběh mi v mnohém připomínal legendární seriál: Lost, který jsem před lety na obrazovce doslova hltala. Zejména jeho úvodní řadu. Napínavé, tajemné, těžko vysvětlitelné. Poslouchala jsem a ani nedutala. Po té, co se detektiv ujme vyšetřování, jde kvalita příběhu mírně dolů. Nicméně snové cestování do minulosti, má také něco do sebe. Zklamal mě až samotný závěr, který byl příliš předvídatelný. Příběh si měl uchovat část svého tajemství. Audioknihu načetl velmi slušně pan René Šmotek.“... celý text
— soupik2012