• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Sam J. Lundwall

Čas a Amélie

„Je to takové dlouhé čekání na to, co bude a když to konečně přijde, stojí to samo o sobě za to, jen jsem si říkal, jestli to na takový rozsah vystačí. Četl jsem to už před časem a zaujalo mě to, na slabé čtyři hvězdy určitě, ale silnější dojmy jsem neměl... Slabé 4*“... celý text
— honajz2

---

Nic pro hrdiny / Bernhard Dobyvatel

„Toto je spíše "půlnázor", nebo "půlkomentář", protože jsem četl jen první povídku "Nic pro hrdiny", kterou znám z výborné Sci-fi antologie "Pozemšťané a mimozemšťané". Z celé sbírky jsem ji považoval (a považuji) za jednu z nejlepších a dodnes si pamatuji vynikající, zupácky humorné podání příhod vojína Bernharda a jeho otravného druha Robodruha. Byla to zatěžkávací zkouška nejen mé bránice, ale i močového ústrojí, protože jsem se několikrát smíchy málem počůral. Můj urolog by měl radost. Toto vydání si musím přečíst ještě jednou a tentokrát komplet i s druhou povídkou.“... celý text
— jerisno

---

Nic pro hrdiny / Bernhard Dobyvatel

„Začátek byl poměrně úmorný a nejednou jsem chtěl knihu odložit. Hlavní postavy jsou žalostně nesympatické. Naštěstí se střed rozjel a já si některé absurdní kapitoly opravdu užil. Konec však byl opět lehkým zklamáním. Přišel mi uspěchaný. Nekonečné točení několika postav mi nevadilo, ale chápu, že někdo to může považovat za mínus knihy. Kniha celkově má skvělý nápad, ale provedení trochu klopýtá (viděl bych to jako epizodu Rick and Morty). Pořád ji ale doporučuji ke čtení.“... celý text
— EmanuelBremi

---

---

Nic pro hrdiny / Bernhard Dobyvatel

„Absurdní, vtipné, připadá mi to trochu jako nějaký slabší díl Zeměplochy.“
— jaroiva

---

Nic pro hrdiny / Bernhard Dobyvatel

„Bláznivá sci-fi groteska kde nešťastný vojačik Bernhard zbesilo kľučkuje medzi absurditami ťažkého kalibru a neustále pri tom nadáva. Najprv je vyslaný ako prieskumník na planétu ( bývalá zem ) kde nejakých 200 tisíc rokov vládne iba osamotený riadiaci počítač ktorý sa pasoval za boha a z protoplazmy stvoril haldu chujovín podľa rôznych kníh. Hrdina musí odolávať sexdroidom v megabordeli, oženiť sa so šialenou sestričkou na Drakulovom zámku, zožerie vajce vtáka Fénixa, stretáva boha hromu Tóra so smrdutým dychom, dementného Conana... atakďalejatakďalej... proste z jednej kraviny do druhej a ešte sa musí celý čas hádať so svojim robodruhom čo ho neustále buzeruje a púšťa na plné pecky reklamy na nejaké geniálne keksy a pivo. S takou kadenciou hustenia nezmyslov nemá nuda šancu, akurát začína byť Bernhard postupne trochu otravný, ako iba neustále narieka a zdrhá a nikdy sa nevybičuje aj k nejakým činom. V druhej časti je potom za svoju misiu odmenený pobytom na väzenskej planéte Plíživá Smrtka, šťastnou náhodou utečie na šialenú megaloď kde sa brodí odpadkami, zažíva migráciu nadržaných televízorov a teror nadržaných dôstojníkov ktorý už dlho nemali komu rozkazovať. Keď sa lietajúci mozog premení na herný automat, Bernhard poletuje priestorom pomedzi Verneovké lietajúce vtákoviny, a navštívi papundeklovú utópiu vedenú pošahaným vlkolakom začal som mať pocit že už naozaj strácam pôdu pod nohami, ale sranda to stále bola, takže načo sa sťažovať. Celkový dej nemá zmysel, ide iba o príval satirických scénok ktoré svoju úlohu plnia, takže to má odo mňa za štyri.“... celý text
— TERRORDROME