Populární knihy
Nové komentáře u knih Shane Kuhn
Jak zabít svého šéfa: Příručka stážisty
„John Lago opětovné na scéně. Matoucí? Vždyť jde o první knihu s tímto antihrdinou, tak jak to může být opětovné shledání? Jednoduše: první jsem četl druhý díl "Jak zabít svého šéfa" :D. Mám tedy s Johnem a Alicii své pozitivní a jedinečné zkušenosti, jež mě přivedly k sehnání knihy o jejich začátcích. Už teď mohu říct, že je to jízda. Jdeme na to!
Forma, kterou je kniha psaná, má evokovat místy více profesní dokument než beletrii. Ono vlastně text plynule přechází z jedné formy do druhé: na počátku kapitoly máme vyšetřovaci zprávu FBI, následují oficiality z Lagovy příručky stážisty prokládané osobními zkušenostmi a výpovědi Johna, tvořící středobod příběhu. John ve svém textu mnohdy přeskakuje mezi radami pro zelenáče, poznámkami osobního charakteru stejně jako líčením provedením jemu přidělenému úkolu. Text tímto způsobem tvoří zajímavý mix, který později čím dál více přechází v čistokrevnou akci.
Jak John postupuje ve svém přiděleném úkolu, představuje svůj jedinečný um a paletu emocí a citů. To kontruje s jeho vlastními slovy ve spisu pro vrahy v zácviku, kde city do určité míry označuje překážkou k odvedení nejlepšího výkonu. Jeho mnohdy ukvapené jednání kvůli činům jeho šéfa Boba a vůči Alici mu dávají za pravdu, přesto i tak neztrácel zcela ze zřetele své nadání a pozornost. Mnohdy se tak jeví konec Johna Laga nablízku, když v tom se něco udá, co změní postup při rozdávání karet. Je to většinou sám John, který využije prostředí či slabosti svého oponenta, a dokáže se vyhrabat sám ze sraček. Ovšem v několika málo případech jej měla čekat kulka do hlavy a v tom momentu to skončit nebýt dobročinnosti Boba...“... celý text
— woita
Jak zabít svého šéfa
„Dost mě to bavilo, bylo to sice dost přestřelený, ale zábavně. Jen k dokonalosti tomu něco chybělo.“
— Ignis
Nepřátelské převzetí
„Nemám zkušenost s předchozím dílem, ale už po pár stránkách musím říci, že Nepřátelské Převzetí mě dostalo dosti osobitým a peprným stylem psaní, drsným humorem a stejně jako postavami. Tuto knihu lze popsat jako literární verzi Pán a Paní Smithovy se vším, co k tomu patří: silné hlášky, nekorektní humor, stejně tak brutální akci budící nadšení a pobavení. Kniha byla i jistým průvodcem myslí profesionálních nájemných asasínů a strukturou jejich společnosti, čímž mi to připomínalo knižní sérii Falzifikátoři od Antoina Bella.
Co si budeme povídat, John Lago je správným typem antihrdiny. Kniha nám přibližuje jeho osobitý styl a šarm formou osobního vyprávění ve výslechové místnosti FBI, čímž se u čtenáře dostavuje něco podobného stokholmskemu syndromu. Nebýt toho, jak se pokoušel "rozvést" (chápej zabít) se svou ženou, obdivovali bychom zřejmě jeho práci z jiného pohledu. To, jak se pokoušel dostat na kobylku své milované ženušce a ona pro změnu zase jemu, bylo to nejlepší, co kniha nabízela. To bylo ovšem nic v porovnání se samotným koncem, který byl absorum bombastický, vtipný, plný vůně střelného prachu a nečekaného odhalení. Tato kniha je zkrátka jeden velký drogový trip, který výšňupnete na jedno posezení.“... celý text
— woita
Jak zabít svého šéfa
„Začátek dobrý, jen žádné velké překvapení - jaksi, když tuto knihu čtete, tak je jasné, že jsem vše přežil... A konec zase na mě překombinovaný. Při čtení jsem se pobavila, ale knížka jde do bazaru, podruhé jí číst nebudu.“... celý text
— borufka
Nepřátelské převzetí
„Příběh se mi velmi špatně četl, nemohla jsem se do toho začíst, ale asi to bude tím, že jsem právě přišla na to, že je to druhý díl :D
Každopádně ač nerada, protože ráda dávám knihám šanci, první díl si nepřečtu. :(“... celý text
— Karina_
Shane Kuhn knihy
| 2016 |
 Nepřátelské převzetí |
| 2015 | Jak zabít svého šéfa |
Kuhn je 2x v oblíbených.
Osobní web autora