Sia Liou
čínská, 1961
Nové komentáře u knih Sia Liou
Prázdné židle
„Poesie, pro kterou je třeba znát kontext.
Siao-poovi
Tohle není pěkné počasí
říkám si
pod rozpáleným sluncem
Stoupla jsem si za tebe
a poklepala ti na rameno
Vlasy mě píchly do dlaně
cítím se trochu cize
Nestihla jsem s tebou prohodit ani slovo
a stal ses osobností zpráv
Vzhlížet k tobě s ostatními
mě hrozně unavuje
Nezbývá než prchnout z davu
kouřit cigaretu
a hledět na nebe
Je klidně možné, že se právě zrodila legenda
ale sluneční paprsky jsou příliš prudké
takže ji nemohu spatřit
červen 1989“... celý text
— vandalka
