• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Sophie De Mullenheim

Holky, do sedla! Všechno o koních a jezdectví

„Dokonalost sama o sobě...“
— Lovehorses365

---

Zapomenutá závěť

„Moje oblíbená série je u konce. Emilie, Konstancie, Charlotte a Élisabeth mě provázely mými léty (prázdninovými). Miluji takovéto romány - trocha historie, detektivní zápletky, romantiky a zajímavých postav. Zapomenutá závěť je přesně tím ukončením, které si série zaslouží - nadějné.“... celý text
— Ann.e

---

Přízrak z Kolosea

„Zajímavý příběh ze zajímavé doby, troufám si tvrdit, že děcka si jej užijí. Závěr je sice dosti rychlý a takový "uříznutý", ale autorka toho už asi měla dost :-)))“... celý text
— Netopyr07

---

---

Zapomenutá závěť

„Poslední díl dobře uzavřel celou sérii této francouzské autorky. Nepřipadal mi tak kompozičně propracovaný jako předchozí díly (tentokrát tu nejsou jako druhá rovina souvislé dopisy nebo deníkové zápisy, jak to bylo v předchozích dílech, ale jen jednotlivé písemnosti, které postupně nachází sestra Marie Anežka) a odehrává se v podstatě už především v přítomnosti kamarádek Konstancie a Emílie, ale napětí (opět i trochu detektivní) v něm zase nechybí. Navíc tu jsou opět i úvahové pasáže - tentokrát především o prožívání manželství, o přípravě na něj i o zasvěceném životě. Dobře se tu uzavřely všechny dějové linie z předchozích dílů i osudy všech postav.“... celý text
— Matematicka

---

Na dvoře Alexandrově

„Tentokrát dvě dospívající kamarádky, Emílie a Konstancie, které žijí ve Francii na konci 19. století, vyrážejí po stopách sester Charlotte a Élisabeth, které žily ve Francii na začátku 19. století, i fyzicky. Vydávají se na duchovní cvičení přímo na zámek Naděje, kde sestry žily a vedly společně sirotčinec. Emílie má před svatbou, na kterou se chce důkladně připravit i duchovně. Tím je předznamenáno i duchovní téma tohoto dílu – a tím je volba životního povolání. Stejně jako v předchozích dílech je kniha velice napínavá a dozvídáme se v ní mnoho z historie – tentokrát z ruské historie 19. století. Kromě toho se tu ale otevřeně řeší mezilidské vztahy, přátelství, první lásky, vztahy rodičů i dětí a hrdinové – a to v obou časových rovinách knihy – promýšlejí i svou víru. "Poslední dobou jsem se hodně modlila, ale také měla velké pochybnosti o tom, jestli jsou mé modlitby vyslyšeny. Doufala jsem, že Pán pomůže Marii, aby se uzdravila. Místo toho se však její stav stále zhoršoval. Vzpomněla jsem si včera, že naše maminka nám vždycky říkala, abychom v každé životní situaci hledali Boží záměr. „Nejedná vždycky tak, jak bychom si to přáli my, ale vždy je přítomen,“ opakovala nám, když jsme byly zklamány, že jsme nebyly vyslyšeny. Měla pravdu. Už mnohokrát jsem se mohla přesvědčit, že pokud Pán na mé modlitby neodpověděl tak, jak jsem si přála, pak udělal vždy něco lepšího. Jeho odpověď byla úplně jiná a většinou s sebou přinášela mnohem větší štěstí. Myslím, že odpověď Pána na mé modlitby přišla v ten den, kdy jsem se setkala se ženou se smaragdovýma očima. Nikdy jsem na ni tak nepohlížela, ale nyní, když Marie potřebuje svou rodinu, si uvědomuji, že jedině ona je schopna přinést jí útěchu. Je to riskantní. Možná že Naděžda Polenkovičová má za úkol nás udat. Myslím si, že kdyby to byl její záměr, už by to udělala. Pravděpodobnější je, že ji bedlivě sledují. I přesto budu riskovat. V každém případě je to Mariina poslední šance, jinak je dívenka nadobro ztracená. Ano, Charlotte by se mnou souhlasila…"“... celý text
— Matematicka