• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Teodor Jeske-Choinski

Hasnoucí slunce - pověst z dob Marka Aurelia

„Římané okolo roku 170 jsou už jen stínem přemožitelů Kartága. Rody Corneliů a Quintiliů patří k nejstarším v Římě, majetkem se ale nemohou rovnat dravým zbohatlíkům jako je propuštěnec Fabius Pomponius. Publius Quintilius Varus, jehož praděda porazil Arminius v Teutoborském lese, je jeden z mála, který ještě dodržuje staré zvyky a uctívá staré bohy. Ostatní, jako jeho bratr Marcus, si raději užívají radovánek. Chudí obyvatelé Říma, vládci světa v roztrhaných a špinavých tógách, chtějí chléb a hry, zatímco v legiích za ně bojují barbaři jako je Markoman Servius Calpurnius. V tomto morálním marasmu se mnoho lidí, bohatých i chudých, přiklání ke křesťanství, a jsou ochotni pro něj obětovat život. Druhá část knihy popisuje válku Impéria se svazem Markomanů, Kvádů, Jazygů a dalších kmenů, která se odehrávala někdy kolem roku 172. "Kdybys byl na mém místě věděl bys, že nad člověkem stojí občan a nad občanem imperátor. Koho bohové posadili na trůn, nemůže stírati slzy jednotlivců. "“... celý text
— braunerova

---

Tiara a koruna : román z XI. století

„Romantický příběh o lásce Bertholda a Judity, psaný starou češtinou, dnes už asi nikdo číst nebude. Pokud ale někoho zajímá středověk a zápas o nadvládu mezi císařem římským Jindřichem IV a papežem Řehořem VII, mohu knihu vřele doporučit. Lidé v 11.století nemohli vědět, že to co začalo jako boj germánských kmenů proti Římu, bude pokračovat jako zápas guelfů a ghibellinů dalších 300 let. Autor věrně popisuje tehdejší společenské i politické poměry a významné historické osobnosti. "Veselá letora Jindřichova ve spojení se štědrostí a věrností ke přátelům působí, že náklonnost obyčejného čtenáře staví se na jeho stranu. Byl člověkem s tělem i krví, obyčejným smrtelníkem se všemi vadami i cnostmi lidskými. Žil, bavil se, bloudil, hřešil a trpěl jako člověk a proto mu odpouští člověk živý jeho výstřelky. V každém ohledu výše než on stál Řehoř, asketa, prostý všech vášní, kněz, zahleděný toužebným okem do nebe, geniální reformátor, duchaplný správce, oddaný celou duší své ideji ... Člověk však obyčejný nemiluje takových velikánů. Pohlíží na ně s úctou, ale s úctou chladnou jsa pokořen jejich velikostí. Nutno, aby člověk byl orlem, by pochopil, porozuměl orlovi."“... celý text
— braunerova

---

Poslední Římané : pověst z dob Theodosia Vel.

„Náročné čtení o posledním pokusu římské nobility zvrátit běh dějin. Konzul Aurelius Symmachus a prefekt Itálie Nicomachus Flavianus se snaží zachovat víru svých předků navzdory ediktům křesťanského císaře Theodosia. Příběh začíná roku 391 a končí bitvou na řece Frigidus v roce 394. Byla to poslední bitva, kdy proti křesťanům stáli římští pohané, vyznavači boha Jova. Na straně krále Arbogasta bojovali kromě jeho Franků a Allemanů také italské legie vedené Flavianem, jejich vojenská kvalita ale byla nulová. "Itálie čtvrtého století přestala dávno býti zemí zdraví a síly. Nemnoho mezi těmi, kteří slibovali hlavnímu městu, že přivezou mu hlavu Theodosiovu, mělo vojenskou míru. Drobní, nízkého vzrůstu, s plochou hrudí, s rameny beze svalů šli již na páté míly shrbeně, oddychujíce stále obtížněji."“... celý text
— braunerova

---

---

Terror (hrůzovláda) - román historický z dob francouzské revoluce

„Politicko-historický román začíná v Paříži v roce II. Král Ludvík je mrtev a začíná nemilosrdný boj mezi Girondou, Horou a Dantonem. Bez znalosti tehdejších událostí a aktérů snad ani nemá smysl knihu číst. Pokud ale o Francouzské revoluci něco víte, je to lahůdka. Autor s hlubokou znalostí historie barvitě a věrně vykresluje charaktery mnoha revolucionářů a není to radostné čtení. Výborně je popsán lev Danton, krvavý Marat, neúplatný Robespierre, zamilovaný Desmoulins nebo paní Rolandová, "jediný muž mezi girondisty". Na pozadí hrůzovlády se odvíjí milostný příběh Karla Chevala, zapáleného sansculotta, a monarchistky Cecilie Leroi. "Hlava Charlotty Cordayové se otáčela na prkně. Uchopil jí, vzal za vlasy jeden z pomocníků, zdvihl jí vysoko vzhůru a znectil jí políčkem. Dějepis zapsal ve svých letopisech ohavné jméno tohoto zrůdného barbara. Občan Legros, tesař podle svého zaměstnání, kat podle své záliby." "A nastalo tak obrovské vraždění, na jaké se nezmohla ani krvavá obrazotvornost Neronova, ani krvavá zloba Caligulova. A nad těmito jatkami vlál trojbarevný prapor s nápisem: volnost, rovnost bratrství!"“... celý text
— braunerova